The Voidoids, nebo také Richard Hell & The Voidoids; byla americká punk rocková skupina, založená v roce 1976 v New Yorku. Frontmanem skupiny byl básník a písničkář Richard Hell. V letech 1976-1978 v této skupině hrál na bicí Marc Bell, později známý jako Marky Ramone ve skupině Ramones.
Historie Rodák z Kentucky Richard Meyers se přestěhoval do New Yorku, aby se stal básníkem poté, co v roce 1966 nedokončil střední školu. Se svým nejlepším kamarádem ze střední školy Tomem Millerem založil rockovou skupinu Neon Boys, ze které se v roce 1973 stali Television. Obě posloupnosti si zvolily umělecká jména; Miller si říkal Verlaine podle Paula Verlaina, francouzského básníka, kterého obdivoval, a z Meyerse se stal Richard Hell, protože to podle jeho slov popisovalo jeho tehdejší stav.
Skupina byla první rockovou kapelou, která vystoupila v klubu CBGB, jenž se brzy stal kolébkou rané punkrockové scény v New Yorku. Hell se vyznačoval energickým vystupováním na pódiu, nosil roztrhané oblečení sepnuté spínacími špendlíky a rozcuchané vlasy na spiky, což mělo zásadní vliv na punkovou módu. V roce 1975, po neúspěšné manažerské dohodě s New York Dolls, impresário Malcolm McLaren tvrdil, že tyto nápady přivezl s sebou do Anglie a nakonec je začlenil do image skupiny Sex Pistols, co však frontman Sex Pistols Johnny Rotten popírá a poukazuje na vlastní používání spínacích špendlíků a zeleně obarvených vlasů s hroty ještě před vstupem do kapely.
Spory s Verlainem vedly k Hellovu odchodu z Television v dubnu 1975, načež s kytaristou New York Dolls Johnnym Thundersem spoluzaložil skupinu The Heartbreakers. V této kapela Hell dlouho nevydržel a počátkem roku 1976 začal sestavovat členy pro novou skupinu. Jako kytarity získal Roberta Quina a Ivana Juliana – Quine pracoval s Hellem v knihkupectví a Julian odpověděl na inzerát v časopise The Village Voice. Bubenka Marca Bella, pozdějšího Markyho Ramonea, přetáhli od skupiny Wayne County & the Electric Chairs. Skupina dostala název „the Voidoids“ podle románu, který Hell v té době psal.
Hudebně čerpal Hell inspiraci od interpretů jako Bob Dylan, The Rolling Stones, The Beatles, protopunkové skupiny The Stooges a newyorské formace The Velvet Underground, která byla známá svým rock and rollem ovlivněným heroinem a poetickými texty. Quineův obdiv k Velvet Underground ho koncem 60. let vedl k nahrávání desítek hodin bootlegových nahrávek této kapely. Hell také vycházel z garážových kapel jako The Seeds a Count Five (a přejímal jejich skladby), které se objevily na kompilaci Nuggets z roku 1972. Hudba skupiny The Voidoids byla rovněž označována jako Art punk.«Rebel Art», OutsideleftBrookes, Tim (2006) Guitar: An American Life, Grove/Atlantic,
Píseň „Blank Generation“ napsal Hell ještě během působení v Television; s kapelou ji pravidelně hrál nejméně od roku 1975 a později také s The Heartbreakers. The Voidoids vydali v roce 1976 sedmipalcové EP Blank Generation u vydavatelství Ork Records, které obsahovalo skladby „Blank Generation“, „Another World“ a „You Gotta Lose“. Na obalu byla černobílá fotografie od Hellovy bývalé přítelkyně Roberty Bayley, zobrazující Hella s odhaleným hrudníkem a rozepnutým zipem u džínů. Šlo o undergroundový hit a skupina následně podepsala smlouvu s Sire Records na své debutové album.
Diskografie
Alba Blank Generation (1977) Destiny Street (1982) Funhunt (živé) (1989)
Odkazy Reference
Kategorie:Hudební skupiny 1970–1979 Kategorie:Hudební skupiny založené v roce 1976 Kategorie:Americké punkové skupiny