Džágír (hindsky जागीर; persky جاگیر; z perského džá – „místo“, a gír – kmen slova „držeti“) byla forma držení půdy uplatňovaná v dějinách Indie založená na principu propůjčení panovníkovy půdy poddanému, jemuž z ní plynuly výnosy. Držitel džágíru se nazýval džágírdár neboli zamíndár ("držitel země"). Zpravidla se jednalo o formu odměny za služby poddaného v armádě; princip džágíru byl praktikován zejména za mughalské říše.
Na rozdíl od evropského léna byl džágír zásadně nedědičný. Výše džágíru (tzn. velikost svěřené půdy) se odvíjela od vojenské hodnosti jeho držitele.
Držitelům džágírů byl jejich džágír pravidelně obměňován tak, aby se zabránilo usazování džágírdárů. Tímto preventivním opatřením panovníci zabraňovali možnému hromadění moci džágírdárů.
Reference
Kategorie:Dějiny Indie Kategorie:Mughalská říše