Amaru (asi 6.–7. století) byl staroindický básník patřící společně s Kálidásou a Bhartrharim mezi nejvýznamnější představitele sanskrtské poezie.
Podle tradice byl králem v Kašmíru,Amaru a Bhartrhari: Sloky o lásce, moudrosti a odříkání, SNKLHU, Praha 1959, předmluva Dušana Zbavitele, str. 14 ve skutečnosti však o jeho životě není známo prakticky nic.Slovník spisovatelů – Asie a Afrika 1., Odeon, Praha 1967, str. 177 Je uváděn jako autor sbírky Amarušataka (v sanskrtu अमरुशतक, česky doslovně Amaruova stovka), ve které se projevil jako mistr strofy, oblíbené formy staroindické lyriky. Základním motivem sbírky je hra milostných citů (hněv, smutek a smíření) a jednotlivé strofy jsou jakýmisi miniaturami z milostného života.
Ukázka z poezie Nezahrnula ho slovy hněvivými,neodvrátila se, vpustila ho dál, jenom její pohled byl tak chladný, přímý,jak by před ní zcela cizí člověk stál.
Báseň je uvedena v překladu Oldřicha Friše.
Česká vydání Amaru a Bhartrhari: Sloky o lásce, moudrosti a odříkání, SNKLHU, Praha 1959, přeložil Oldřich Friš, znovu BB art, Praha 2005.
Externí odkazy
Amaru – The Lyric Poet
Reference
Kategorie:Indičtí spisovatelé Kategorie:Muži