Peruc

Peruc je městys v okrese Louny v Ústeckém kraji. Leží asi jedenáct kilometrů východně od města Louny a nedaleko řeky Ohře. Žije zde obyvatel. Severně od městyse se nachází přírodní památka Štola Stradonice.

Název Název městečka vznikl z osobního jména Peruť (dříve ve významu Perutův dvůr. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech Peruc (1170), Peruz (1178), Peruce (1189), Peruch (1199), de Perutcze (1291 a 1297), de Perucye (1318), Perucz (1352), Perucz (1410) a na Peruci (1522). Podle místního úzu je ta Peruc femininum a pojí se s ní předložka na Peruci. V akademické jazykové příručce pro názvy obcí z roku 1974 je přípustný obrat „v Peruci“.

Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české vypráví pověst o Oldřichovi a Boženě, podle níž bylo jméno utvořeno tak, že Oldřich spatřil Boženu perúc prádlo. Mělo to být v roce 1007.

Historie První písemná zmínka o Peruci pochází z roku 1170, kdy zde vládli synové komorníka králové Sezemy – Měšek a po něm Hroznata uváděný ještě v roce 1189. Oba dva jako rytíři podnikli cestu do Palestiny. Před husitskými válkami patřila část Peruce premonstrátskému strahovskému klášteru. Později došlo k několika změnám majitelů perucké tvrze. Ze známějších rodů to byli Pětipeští z Chýš a Egerberka a před třicetiletou válkou Hruškové z Března. V roce 1673 koupil Peruc Jan Jetřich z Ledeburu, jehož potomci zde sídlili do roku 1798. Od roku 1814 ji vlastnili Thunové. Za Ledeburů byly v Peruci postaveny dvě nejvýznamnější stavby. Přestavbu zámku prováděl známý italský stavitel Antonio Porta a po něm Petr Pavel Columbani, který také narýsoval plán kostela svatého Petra a Pavla a v jednotném architektonickém slohu projektoval i náměstí.

S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status městyse.

V Peruci před holokaustem během druhé světové války žila nepočetná komunita Židů,KRAUSOVÁ, A. Perucké židovské rodiny IN MEMORIAM. Spolek na obnovu židovských památek. Dostupné z: http://historie-zidu-perucko.hys.cz kterou připomíná nedaleký židovský hřbitov u Hřivčic.

Obyvatelstvo + Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021 Městys Peruc 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 4 124 4 491 4 691 4 962 5 160 4 930 4 974 3 612 3 390 3 043 2 565 2 085 2 068 2 118 2 313 Místní část Peruc Obyvatelé 1 015 1 128 1 116 1 231 1 318 1 194 1 279 1 003 970 897 785 759 808 809 909 Domy 142 147 156 178 189 193 275 305 308 272 276 337 334 352 381

Peruc spadá do působnosti římskokatolické farnosti Zlonice. Místní kostel svatého Petra a Pavla je uzavřen z důvodu havarijního stavu stropu. V obci působí Husův sbor, který koná bohoslužby v kapli Mistra Jana Husa.

Správa městyse Části městyse Černochov Hřivčice Chrastín Pátek Peruc Radonice nad Ohří Stradonice Telce

Symboly městyse Znak městyse je historický, vlajka byla městysi udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. června 1998.

Doprava Městys stojí na u křižovatky silnice II/237 a II/239. Vede jím železniční trať Kralupy nad Vltavou – Louny, na které se zde nachází stanice Peruc.

Kultura V Peruci se každoročně koná letní hudební festival PLUTOFEST, který pořádá občanské sdružení Plutofest. V červenci 2014 proběhl jeho desátý ročník, jehož hlavní hvězdou byl zpěvák Xindl X. Kromě festivalu pořádá občanské sdružení další kulturní akce.

Pamětihodnosti náhled|Husův sbor na Peruci náhled|Radnice

Jednou z dominant náměstí E. Filly je rokokové průčelí peruckého zámku. Předchůdcem stavby bývala gotická tvrz a později renesanční zámek. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby dokončené roku 1724 a zejména mladší rokokové přestavby z let 1760–1770, které pro rod Ledeburů realizovali stavitelé Antonio della Porta a P. P. Columbani. Naproti zámku stojí barokní kostel svatého Petra a Pavla postavený v letech 1724–1725 podle návrhu architekta P. P. Columbaniho. Husův sbor na Peruci Radnice čp. 49 Zvonička – „vidlák“, stojí na náměstí Boží muka před nákupním střediskem Socha svatého Jana Nepomuckého jižně od kostela Pomník padlým v první světové válce na náměstí Bývalá hospoda (dům čp. 19) na náměstí E. Filly Radnice (dům čp. 49) Boženina studánka Dům židovské rodiny Rosenbaum u Boženiny studánky Oldřichův dub – památný strom u silnice pod zámkem Borovice u studánky – památný strom na svahu po levé straně Débeřského potoka u studánky „V lázních“ Dub pod Perucí – památný strom na okraji porostu ve svahu pod Perucí poblíž Oldřichova dubu Kameny zmizelých před domem Rosenbaum Věžový vodojem jihozápadně od městyse

Osobnosti Vladimír Čech (1848–1905), pedagog, novinář, politik a spisovatel Václav Švambera (1866–1939), český geograf a vysokoškolský pedagog Vladimír Václav Heinrich (1884–1965), astronom Josef Vyleta (1884–1959), blovický starosta Julius Lébl (1897–1960), český herec, scenárista, divadelní a filmový režisér Emil Filla (1882–1953), malíř, v Peruci žil a pracoval v letech 1947–1952

Galerie

Odkazy Reference Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006

Literatura

Související články Galerie U Plazíka Pivovar Peruc

Externí odkazy

Perucké stránky

Kategorie:Městyse v Čechách Kategorie:Obce v okrese Louny Kategorie:Sídla v Dolnooharské tabuli Kategorie:Mikroregion Perucko Kategorie:Severočeské sdružení obcí Kategorie:Městyse v okrese Louny Kategorie:Lidová etymologie