Emanuel Maršík (24. prosince 1875 Spálené PoříčíMatriční záznam o narození a křtu farnost Spálené Poříčí – 5. března 1936 Tábor) byl český hudební skladatel.
Život Byl synem řídícího učitele ve Spáleném Poříčí. Základní hudební vzdělání získal od otce. Hrál na housle, na klavír a na varhany. Studoval na gymnáziu v Plzni a dále se vzdělával v hudbě u hudebního skladatele Hynka Pally. Gymnázium dokončil v Praze, kde byl žákem Antonína Dvořáka a Zdeňka Fibicha. Vystudoval práva na Karlově univerzitě a po povinné vojenské službě se stal vojenským auditorem ve Vídni. V roce 1901 působil u posádkového soudu v Budapešti. I tady dále studoval hudbu a absolvoval oddělení skladby na budapešťské hudební akademii.
V roce 1908 se vrátil na čas do Čech a do roku 1912 byl zaměstnán u posádky v Josefově. Vojenská služba ho zavedla znovu do Vídně, do chorvatského Osijeku, do Záhřebu a nakonec do Bratislavy. V Bratislavě se stal zástupcem župana, vládním radou, přednostu odboru kultury zemského úřadu a nakonec i předsedou presidia zemského úřadu. Výrazně se zasloužil o rozvoj hudebního života na Slovensku. Byl předsedou družstva Slovenského národního divadla, předsedou hudebního odboru Umělecké besedy, předsedou Komorního spolku i předsedou a čestným členem Kuratoria Hudobné a dramatické akademie pro Slovensko. Byl rovněž členem Slovenské filharmonie. V roce 1931 odešel do Tábora, kde o pět let později zemřel. I v posledních letech života se zabýval hudbou. Byl mimo jiné členem Filharmonického spolku Bolech.
Přestože hudba nebyla jeho hlavní zaměstnání, zanechal za sebou úctyhodné dílo. Dobová kritika vyzdvihovala melodičnost a vysokou technickou úroveň jeho skladeb. O opeře Černý leknín se pochvalně vyjádřil i Richard Strauss.
Dílo
Opery Černý leknín (libreto Karel Jonáš, 1920, provedena v Bratislavě 1921) Studentská láska (libreto Václav Štech, 1924, provedena v Bratislavě 1925)
Orchestrální skladby Slavnostní polonéza, Mazurka (1904) Symfonie d-moll (1908) Utonulá (symfonická báseň, 1909) Nálady (1915) Scherzo capricioso (1929) Jarní rapsodie (1930) Gavotta (1934) Jihočeská suita (1934)
Komorní hudba Z mých písní pro tamburašské okteto (1893) Koncertní mazurka pro smyčcový septet (1895) Klavírní kvartet „Na vlnách“ (1905) Vzpomínka, Večerní píseň pro violoncello a klavír (1906) Malý vačík pro klavír (1928) Píseň beze slov pro housle a klavír (1934)
Kromě toho zkomponoval na 300 písní a řadu sborů.
Odkazy
Literatura Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha Josef Hutter (ed.): České umění dramatické, II. díl, Zpěvohra. Šolc a Šimáček, Praha 1941 Mária Otrubčáková-Viechová: Emanuel Maršík a jeho symfonická tvorba s prihliadnutím na skladateľovú činnosť v Bratislave, 1962
Reference
Externí odkazy
Co je co? Vševěd Vladimír Blaho: Hudební křižovatky (Muzilkus 19.11.207) Husitské muzeum v Táboře. Písemná pozůstalost Františka Nováka, tchána skladatele
Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Narození ve Spáleném Poříčí Kategorie:Čeští operní skladatelé Kategorie:Skladatelé 20. století Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Narození v roce 1875 Kategorie:Úmrtí v roce 1936 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v Táboře