Vrba bylinná (Salix herbacea) je nejmenším druhem rodu vrba, kde je začleněna do podrodu Chamaetia. Je zároveň i nejnižší dřevinou rostoucí v České republice vůbec.

Výskyt Typická rostlina severských chladných oblastí. V Evropě se vyskytuje běžně na Islanduě, ve Velké Británii, Skandinávii a v severských částech Ruska, v jižněji položených oblastech jen ostrůvkovitě a výhradně v horách, např. v Pyrenejích, Alpách, Apeninách, Karpatech a v horách Balkánského poloostrova. V Severní Americe roste v subarktických oblastech Kanady a na Aljašce, vzácně i na severovýchodě Spojených států.

Pro nízký vzrůst je málo schopná konkurovat vzrůstnějším rostlinám, proto vyrůstá na neúrodných půdách a v místech jiným rostlinám nevyhovujících. Nachází se nejčastěji ve skalních rozsedlinách se slehlými vrstvami jemného štěrku nebo na závětrných místech a sněhových vyležiscích, kde se v proláklinách drží sníh déle než 8 měsíců v roce. Je náročná na vláhu, vyrůstá v místech, kde je během vegetačního období hodně dešťových srážek a velká relativní vzdušná vlhkost, upřednostňuje vlhké a nevápenné půdy. Je považována za druh původem z arktického až subarktického pásu, do jižnějších oblastí byla v době ledové vytlačena severskými ledovci.

Popis Dvoudomá dřevina, velice pomalu rostoucí drobný keřík s načernalými, plazivými kmínky. Z nich vyrůstají další nečleněné, šupinaté, podzemní nezelené výběžky (stolony) schopné kořenit. Takto se jediná rostlina rozrůstá, byť velice pomalu, až do průměru 0,5 m (zhruba za 60 let). Z úžlabí šupin stolonů vyrůstají vzhůru nad povrch mechového substrátu lesklé lysé stonky vysoké od 2 do 10 cm a mající v průměru do 0,5 cm. Barvu mají žlutě hnědou nebo červeně hnědou, z počátku jsou bylinné a po krátkou dobu jemně chlupaté, do konce vegetační sezony zdřevnatí.

Na koncích stonků vyrůstají nahloučené, lysé, světle hnědé, široce vejčité, listové pupeny dlouhé 1,5 až 3 mm. Rozměrově variabilní listy s konvexními, zbrázděnými řapíky dlouhými až 4 mm jsou bez palistů nebo jen s drobnými blánovitými, brzy opadávajícími palisty. Eliptické až okrouhlé listové čepele s oboustranně výraznou žilnatinou (4 až 6 párů žilek) jsou dlouhé od 0,8 do 2 cm, na bázi jsou zaokrouhlené, srdčité nebo klínovité, na vrcholu okrouhlé, po obvodu jsou pilovité až zubaté, ojediněle hladké. Čepele jsou z počátku leskle zelené (vespod někdy načervenalé), později obě strany dostanou barvu sytě zelenou. Vrba bylinná je velikosti a tvarem listů značně variabilní, jedinci z Tater mívají listy mnohem větší než z Alp, exempláře z České republiky jsou velikostí listů přibližně uprostřed.

Květy jsou malé, jednopohlavní a jsou sestaveny do vzpřímených žlutých květenství jehněd. Mají krátké stopky, jsou elipsoidního tvaru a vyrůstají na konci obvykle jen dvoulistých brachyblastů, bývají dlouhé do 1 cm a široké do 0,5 cm, mívají po 5 až 10 květech. Samčí obsahují květy tvořené dvěma tyčinkami s částečně srostlými nitkami nesoucími žluté válcovité prašníky. V samičích jsou přisedlé květy s krátce stopkatým, lysým, žlutavým nebo nafialovělým, 2 až 3 mm dlouhým semeníkem s 11 až 18 vajíčky. Vyrůstá z něj kratičká čnělka nesoucí zakřivenou dvoulaločnou bliznu. Květní listeny jsou eliptické, dosahují délky 1 až 2 mm a šířky 0,5 až 0,8 mm, jsou lysé nebo řídce chlupaté, barvy žlutohnědé nebo světle růžové, někdy mají červenavý lem. Vespod květů jsou nektaria.

Vrba bylinná vykvétá zároveň s vyrašením listů nebo těsně po něm, v našich podmínkách obvykle od května do července, ve vysokohorských lokalitách i v srpnu. Opylení probíhá entomogamicky nebo anemogamicky. K zabránění samoopylení dozrávají samičí květy dříve než samčí. Plodem jsou načervenalé, lysé tobolky dlouhé do 7 a široké do 2 mm obsahující semena o délce cca 1,4 mm. Chromozómové číslo: 2n = 38.

Hybridizace Vrby obecně prokazují velkou schopnost mezidruhového křížení. V severských státech Evropy i v Severní Americe je zaregistrováno mnoho hybridů vrby bylinné, ve střední Evropě však její pravděpodobní kříženci nebývají pro řídký výskyt prokazatelně doloženi.

náhled|Vrba bylinná v Úpské jámě v Krkonoších

Ohrožení V České republice se vyskytuje jen na několika málo vysoko položených lokalitách Krkonoš (Studniční stěna, Kotelní jámy) a Hrubého Jeseníku (Tabulové kameny, Petrovy kameny). Na polské straně Krkonoš roste vrba bylinná v lokalitě Końskie Łby na severním svahu hory Szrenica a v oblasti Maly Śnieżny Kocioł.

Obě naše populace přišly o samčí rostliny a dále se rozmnožují pouze vegetativně, nejsou tedy schopny tvořit semena a obsadit tak nové lokality. Vrba bylinná byla proto vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb. a Černým a červeným seznamem cévnatých rostlin ČR zařazena do kategorie kriticky ohrožené druhy.

Reference

Externí odkazy

Flora of North America: Salix herbacea

Kategorie:Vrba Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra severní Evropy Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy Kategorie:Flóra subarktické Ameriky Kategorie:Flóra západní Kanady Kategorie:Flóra východní Kanady Kategorie:Flóra severovýchodu USA