Karel Boromej Josef princ z Lichtenštejna ( Karl Borromäus Joseph Prinz von und zu Liechtenstein; 29. září 1730 Vídeň – 21. února 1789 Vídeň) byl rakouský šlechtic, princ z rodu Lichtenštejnů. Od mládí sloužil v císařské armádě a nakonec dosáhl hodnosti polního maršála. Spolu s manželkou Marií Eleonorou patřil k osobním přátelům císaře Josefa II. Byl zakladatelem lichtenštejnské sekundogenitury sídlící na Moravském KrumlověOttův slovník naučný, 15. díl; Praha, 1900 (reprint 1999); s. 1057 (heslo z Liechtensteina) ISBN 80-7185-226-0 (potomci v roce 1861 dosáhli knížecího titulu, linie vymřela v roce 1908).
Životopis náhled|vlevo|Zámek Moravský Krumlov Pocházel z knížecí rodiny Lichtenštejnů, narodil se jako druhý syn prince Emanuela z Lichtenštejna a jeho manželky Marie Antonie, rozené z Ditrichštejna. Již od roku 1747 sloužil v armádě, ještě v závěru války o rakouské dědictví dosáhl téhož roku hodnosti podplukovníka pod velením svého strýce Josefa Václava z Lichtenštejna. Na začátku sedmileté války byl již plukovníkem, byl zraněn v bitvě u Liberce (1757), ještě téhož roku se vyznamenal jako velitel jezdectva při obsazení Svídnice a generálem Laudonem byl pověřen zpravit o tomto úspěchu dvůr ve Vídni. V roce 1758 byl povýšen do hodnosti generálního polního vachtmistra (respektive generálmajora) a v roce 1760 dosáhl hodnosti polního podmaršála. Po skončení sedmileté války byl generálním inspektorem jezdectva a zemským velitelem v Dolním Rakousku se sídlem ve Vídni. Byl také císařským komořím a skutečným tajným radou.Schematismus des regierenden hochfürstlichen Hauses von und zu Liechtenstein, Vaduz, 1803; s. 4–5 dostupné online Z armády byl propuštěn v roce 1770 údajně kvůli obrovským dluhům ve výši 100 000 zlatých, které navršil jako hazardní hráč. Díky intervenci své manželky byl reaktivován, ale získal podružný post velitele v Prešpurku.MERKI, Christoph Marie: Lichtenštejnové v českých zemích od středověku do 20. století. Majetky, práva a správa; Vaduz, 2016; s. 115–116 dostupné online V roce 1772 získal Řád zlatého rouna.LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie); Praha, 1991; s. 273 Za války o bavorské dědictví operoval v severních Čechách a opět pod velením generála Laudona blokoval Jindřicha Pruského před vpádem do vnitřních Čech. Za tyto zásluhy byl povýšen do hodnosti generála jezdectva (1779). Znovu byl aktivní za války s Osmanskou říší, v roce 1787 převzal vrchní velení na chorvatských hranicích a zahájil obléhání pevnosti Dubica. V důsledku zpráv o tureckých posilách se nakonec stáhl a začal pracovat na dalším plánu operací proti Turecku. V září 1788 byl povýšen do hodnosti polního maršála,Služební postup Karla Boromejského z Lichtenštejna in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618-1815); Vídeň, 2006; s. 57 dostupné online krátce poté ale onemocněl a byl převezen do Vídně, kde také nedlouho poté zemřel. Byl pohřben v Lichtenštejnské hrobceMísto pohřbení Karla Boromeje z Lichtenštejna dostupné online v Moravském Krumlově, kterou téhož roku nechala postavit jeho manželka.Lichtenštejnská hrobka v Moravském Krumlově na webu Národního památkového ústavu dostupné online
Byl zakladatelem vlastní, tzv. Karlovské linie rodu Lichtenštejnů.Rodokmen Lichtenštejnů in: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava; Praha, 1981; s. 310–311 Z rodového majetku bylo pro něj vyčleněno panství Moravský Krumlov, které převzal v roce 1772.KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 4. díl; Praha, 2000; s. 148–150 ISBN 80-85983-16-8 Měl zájem o rozvoj města, například v roce 1787 vydal cechovní řád. Spolu s manželkou inicioval přestavbu zámku a obnovu přilehlého parku.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava; Praha, 1981; s. 165 V roce 1780 navštívil Moravský Krumlov císař Josef II.KOHOUTOVÁ, Lucie: Lichtenštejnové v Moravském Krumlově (bakalářská práce); Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 2017; s. 30–33 dostupné online
Rodina Karel Boromej se v roce 1761 oženil s princeznou Marií Eleonorou Oettingen-Spielberg (1745–1812), která byla původně zasnoubena s knížetem Janem Nepomukem ze Schwarzenbergu. Za tímto zasnoubením stála císařovna Marie Terezie, ale kníže Josef Václav z Lichtenštejna prosadil jeho zrušení a sňatek půvabné princezny s jeho synovcem Karlem. Marie Leopoldina byla dámou Řádu hvězdového kříže a v roce 1764 zdědila panství Velké Meziříčí, kde často a ráda pobývala. Později patřila k předním osobnostem císařského dvora a byla důvěrnicí Josefa II.
Ze svazku se narodilo sedm dětí:
1. Marie Josefa (4. 12. 1763 Vídeň – 23. 9. 1833 tamtéž), dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1781 Jan Nepomuk hrabě z Harrachu (17. 5. 1756 Vídeň – 11. 4. 1829 tamtéž), c. k. komoří, říšský dvorský rada, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatků Jilemnice a Janovice 2. Karel Jan Nepomuk (1. 3. 1765 Vídeň – 24. 12. 1795 tamtéž), státní úředník, zahynul v souboji, majitel panství Moravský Krumlov, ∞ 1789 Marianna hraběnka von Khevenhüller-Metsch (19. 11. 1770 Vídeň – 10. 8. 1849 tamtéž), dáma Řádu hvězdového kříže 3. Josef Václav (21. 8. 1767 Vídeň – 30. 7. 1842 tamtéž), původně kněz, později c. k. generálmajor, svobodný a bezdětný 4. Emanuel Kašpar (6. 1. 1770 – 20. 2. 1773) 5. Mořic Josef Jan (21. 7. 1775 – 24. 3. 1819), c. k. polní podmaršál, majitel panství Velké Meziříčí, ∞ 1806 Marie Leopoldina princezna Esterházyová z Galánty (31. 1. 1788, Vídeň – 6. 9. 1846), dáma Řádu hvězdového kříže 6. František Alois Kryšpín (26. 10. 1776 – 27. 6. 1794), c. k. hejtman, padl ve válce proti revoluční Francii v Ypres v Belgii 7. Alois Gonzaga (1. 4. 1780 Vídeň – 4. 11. 1833 Praha), c. k. polní zbrojmistr, vojevůdce napoleonských válek, zemský velitel na Moravě (1826–1829) a v Čechách (1829–1833)
Starší sestra Karlovy manželky Marie Leopoldina (1741–1795) byla provdaná za knížete Arnošta Kryštofa z Kounic.Rodokmen rodu Oettingen-Spielberg dostupné online
Odkazy
Reference
Literatura CERMAN, Ivo, KONEČNÝ, Michal: Tváře osvícenství; Národní památkový ústav Kroměříž, 2021; (kapitola Karel Boromejský z Liechtensteinu a Marie Eleonora z Liechtensteinu, s. 138–141 a 174–177) ISBN 978-80-907400-8-2
Externí odkazy
Liechtenstein, Karl Borromäus Joseph Fürst – heslo v Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich (německy) Rodokmen Lichtenštejnů
Karel Boromej Josef Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Rakouští maršálové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Osobnosti sedmileté války Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Vojenského řádu Marie Terezie Kategorie:Narození v roce 1730 Kategorie:Narození 20. září Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí v roce 1789 Kategorie:Úmrtí 21. února Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení v Lichtenštejnské hrobce v Moravském Krumlově Kategorie:Muži