ParlamentníListy.cz, běžně označované jako Parlamentní listy či zkratkou PL, jsou diskusní, zpravodajský a komentátorský internetový portál působící od roku 2008, hodnocený kritiky jako dezinformační médium. Institucionálně nejsou spojeny s Parlamentem České republiky. Vydává je mediální skupina Our Media, v níž v roce 2015 získal podíl senátor Ivo Valenta, který skrze společnost WCV World Capital Ventures Cyprus Limited držel v lednu 2019 podíl v mediální skupině ve výši 70 %. V létě 2023 odkoupila PL mediální skupina okolo Marka Španěla, českého miliardáře a autora počítačové hry Operation Flashpoint, jejíž modifikovanou verzi, označovanou jako VBS, využívá pro výcvik např. americká armáda.

Dříve vycházely také jako tištěný měsíčník, v letech 2003–2013 vydávaný postupně čtyřmi různými komerčními vydavateli.

V obecném diskursu patří Parlamentní listy mezi média viněná ze šíření proruské propagandy v Česku. Publikují texty autorů, „kteří jsou nesnášenliví k jiným kulturním, náboženským a sociálním odlišnostem“ a jsou tedy označovány, např. Janem Čulíkem či serverem Romea.cz, za šiřitele rasistických, protiuprchlických a protimuslimských falešných zpráv. Podle studie politologů Masarykovy univerzity články na serveru používaly manipulativní techniky, jako např. nálepkování a vyvolávání negativních emocí.

Vydavatelé 2003–2005Caneton s. r. o. (sídlo Svatý Jan pod Skalou-Sedlec) 2005–2007R.E.M.BRAND s. r. o. (Praha) 2008–2010Grand Princ (Praha) 2010–2023OUR MEDIA a. s. (Praha)Parlamentní listy : zpravodajský měsíčník, Univerzita obrany, OPAC - Katalog knihovny, podrobný záznam titulu č. 388 od roku 2023NAŠE MÉDIA a. s. (Praha)

Společnost Caneton byla do obchodního rejstříku zapsána 26. října 1998, 8. června 2007 byla přejmenována na Česká hlava s. r. o. V době, kdy společnost vydávala Parlamentní listy, byli jejími podílníky PhDr. Václav Marek z Prahy (40 %), Stanislav Štěpánek z Prahy (40 %) a Agentura C.D.P. s.r.o. ze Svatého Jana-Sedlce (20 %), vlastněná Stanislavem Štěpánkem. Dosud tuto společnost jako vydavatele uvádí například katalog Ústřední knihovny Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v nedatovaném záznamu.Časopisy – Parlamentní listy , Ústřední knihovna Fakulty sociálních studií MU, katalog

R.E.M.BRAND s.r.o. (IČ 498 27 189) vlastnil v době, kdy vydávala časopis, Pavel Vácha z Prahy.

OUR MEDIA a. s. byla založena 8. dubna 2009, se sídlem ve Vinohradské ulici v Praze 3. Původní anonymní akcie vydavatele byly k 28. listopadu 2011 nahrazeny akciemi na jméno, vlastníci nejsou v obchodním rejstříku specifikováni. V pořadí třetím předsedou představenstva je od 16. července 2010 Jan Holoubek (* 1981) z Prahy-Krče.Obchodní rejstřík: OUR MEDIA a. s., IČ 288 76 890Redakce/Kontakty, Parlamentní listy Jan Holoubek je též ředitelem Parlamentních listů, šéfredaktorem internetové verze je Marek Bláha, jeho zástupci jsou Radim Panenka a Jakub Vosáhlo. Vydavatel uvádí dalších asi 25 redaktorů či zpravodajů. Za projektem ParlamentníchListů.cz stojí Jan Holoubek a Jiří Čermák. Jedna ze zakázek, na které Holoubek pracoval byl převod tištěných médií do on-line podoby pro společnost Grand Princ, té také podle údajů na webu společnosti OUR MEDIA a.s. nabídli s Jiřím Čermákem projekt ParlamentníchListů.cz. GRAND PRINC o spolupráci nestál, on-line projekt tak spustili pod vlastní firmou.

Ministerstvo kultury eviduje měsíčník Parlamentní listy vydávaný společností OUR MEDIA a. s. pod evidenčním číslem E 14041, avšak údaj o datu zaevidování v záznamu chybí.Evidence periodického tisku a vydavatelů , Ministerstvo kultury ČR

V polovině dubna 2015 informoval server Mediaguru.cz o tom, že poloviční podíl ve společnosti OUR MEDIA získal Ivo Valenta. Michal Voráček si svůj dosavadní podíl ponechal. V březnu roku 2016 informovala média o vstupu společnosti OUR MEDIA do regionální televize Praha TV. Společnost získala v pražské televizi 34procentní podíl.Ekonomika.Idnes.cz, Pavel P. Novotný: Miliardář Valenta posiluje v médiích. Kupuje podíl v Praha TVParabola, redakce: OUR MEDIA vstupuje do metropolitní televize PRAHA TV OUR MEDIA vstoupila na začátku roku 2017 také do regionální Televize Slovácko, kde získala třicetiprocentní podíl. V říjnu 2017 pak do Regionalnitelevize.cz a zároveň držela 65procentní podíl v novém projektu Brno TV.

V roce 2017 OUR MEDIA byla již podruhé oceněna v rámci projektu Žebříček Českých 100 nejlepších 2017, kterou organizuje společnost COMENIUS, panevropská společnost pro kulturu, vzdělávání a vědecko-technickou spolupráci. Obsadila 88. místo, což je například 52 míst za Českou televizí. Poprvé se do první stovky dostala v roce 2014.

OUR MEDIA též spravuje internetová práva kreslíře a karikaturisty Štěpána Mareše a po nějaký čas i názorové servery EUportal, EUserver.cz, Eportál.cz, EUrabia.cz, Freeglobe.cz, Prvnizpravy.cz a Protiproud.cz. Tyto weby byly do roku 2017 umístěny jako subdomény Parlamentních listů, ale vydavatel deklaroval jejich obsahovou nezávislost. Tyto se následně přesunuly na samostatné domény.

V roce 2021 skupina OUR MEDIA vykázala obrat 111 milionů korun a čistý zisk 2 miliony.

V roce 2023 koupila Parlamentní listy nově vzniklá společnost Naše Média, za níž stáli prostřednictvím společnosti Bohemia Interactive Slavomír Pavlíček a Marek Španěl a dále dosavadní akcionáři OUR MEDIA Michal Voráček, Jan Holoubek a Jiří Čermák. Pavlíček se Španělem už dříve prostřednictvím skupiny SPM investovali také do médií, např. týdeníku Echo či rozhlasové stanice Rádio Z. Naopak Ivo Valenta, vlastnící v té době mimo jiné slovenský deník Pravda, prostřednictvím své společnosti Synot Invest z investice do vydavatelství Parlamentních listů vystoupil.

Popis Od roku 2005 je pro tištěnou verzi doložen podtitul „zpravodajský měsíčník pro státní správu“, od roku 2007 „zpravodajský měsíčník nejen pro státní správu“, od roku 2011 „zpravodajský měsíčník nejen pro volené zastupitele“. Výška tištěného časopisu byla udána rozměry 30 cm a 27 cm.

Internetový projekt obsahem a uspořádáním připomíná zpravodajská média. Navíc však poskytuje všem zastupitelům vlastní profil, z nějž mohou bez redakčních zásahů publikovat své názory, komunikovat mezi sebou a odpovídat na dotazy registrovaných čtenářů. Vydavatel uvádí, že jeho záměrem bylo vytvořit jakýsi politický Facebook, v němž se počítá i s účastí dalších společensko-politických institucí, jako jsou nadace, organizace či osobnosti společensko-politického života. Žurnalistickou redakční část projektu považuje vydavatel za doplňkovou. Tvrdí, že se snaží zpravodajsky pokrýt veškeré dění v médiích, které odráží politiku v celostátním, regionálním i městském měřítku, a přinést maximum různých názorů, včetně extrémních, s cílem provokovat k diskuzi v hlavní části projektu. Média a politiku se redakce snaží sledovat jako jeden celek. Současnou fázi projektu (dle informace dostupné na webu na začátku roku 2012) označoval vydavatel za experimentální a růstovou.Projekt ParlamentníListy.cz, Parlamentní listy.cz, text nedatován

Roční předplatné Parlamentních listů stálo v roce 2008 necelých 300 Kč, hlavní příjmy měl časopis z inzerce, jejíž cena se pohybovala od 23 000 do 150 000 Kč. Podle Jany Hryzákové z inzertního oddělení se inzerentům jako bonus poskytoval například rozhovor, který však již nebyl označen jako reklama.

Publikum Lidovky.cz v listopadu 2016 publikovaly srovnání uživatelů Facebooku podle inklinaci k politickým stranám a uvedly přehled zpravodajských médií publikujících na této sociální síti, jejichž příspěvky uživatelé nejčastěji „lajkují“. Parlamentní listy byly na prvním místě mezi příznivci SPO, KSČM a všech stran označených za antisystémové. U příznivců ČSSD a Svobodných skončily druhé, u příznivců ANO na třetí příčce. Mezi příznivci ostatních tradičních stran byla „nejlajkovanější“ DVTV, zatímco u ČSSD to byl server Echo24.cz a u ANO iDNES.cz.

Význam a kritika

Dosah Na Parlamentní listy příležitostně odkazovala také zahraniční média. Výroky publikované v jejich článcích citovaly například The New York Times, The Wall Street Journal, BBC, The Telegraph nebo Reuters.

Novinář Petr Žantovský v komentáři MF DNES 5. května 2016 uvedl, že se Parlamentní listy „stávají fenoménem naší mediální krajiny“. Podle něj byly novým médiím nasazovány psí hlavy z důvodu růstu jejich sledovanosti, z čehož měla tradiční média s klesající sledovaností obavy. Nárůst zájmu čtenářů o internetové zpravodajské a názorové portály Žantovský přisoudil jejich širokému názorovému záběru v kontrastu s nedostatečným, výběrovým, jednostranným informováním mainstreamových médií.

Podle sociologického průzkumu agentury STEM z léta 2016 asi čtvrtina českých respondentů důvěřovala více „alternativním médiím“, mezi které řadili i Parlamentní listy, nežli médiím tradičním. Aktivisté strategického programu Kremlin Watch think-tanku Evropské hodnoty v červenci 2016 řadili Parlamentní listy mezi šestici nejvlivnějších dezinformačních webů coby hlavní a nejčtenější nosič pro české dezinformátory, neboť umožňovaly dezinformátorům vystoupit mimo své čistě konspirační či dezinformační kruhy.

Parlamentní listy patří mezi servery, na nichž inzerovaly též některé orgány státní správy. Mezi tyto případy náležela svého času inzerce ministerstva pro místní rozvoj ČR, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje či pražského magistrátu. V únoru 2017 si online propagaci na serveru Parlamentní listy objednalo ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.

Neoprávněné navozování vztahu k Parlamentu ČR Česká televize v říjnu 2008 uvedla, že časopis na první pohled působí dojmem, že jde o periodikum z dílny státní správy (například v záhlaví má státní znak), avšak ve skutečnosti jde o lobbistický časopis vydávaný soukromou společností Grand Princ, propojenou s kontroverzními osobami a aktivitami z prostředí Českých drah a pražského magistrátu. Roman Žamboch z tiskového odboru Kanceláře Poslanecké sněmovny uvedl, že sněmovna proti používání tohoto názvu těžko může nějak zasáhnout. Nedovolené použití státního znaku soukromou společností bylo podle České televize v tomto případě přestupkem.Ondřej Nováček: Parlamentní listy nejsou od státní správy. Jen se tak tváří, ČT24, 2. 10. 2008 Státní znak časopis přestal zneužívat, i v posledních letech je mu však vytýkáno navozování klamného dojmu, že jde o oficiální projekt parlamentu.

Nad rolí Parlamentních listů se v říjnu 2011 pozastavoval Milan Šmíd na svém webu Louč v souvislosti s vypuštěním citlivé informace s potenciálem ovlivnit politická rozhodnutí do mediálního světa. Podle Šmída měl projekt podobné ambice jako dřívější tištěné periodikum Parlamentní zpravodaj, který vycházel od roku 1995 a byl závislý na podpoře firmy Teleaxis Petera Kovarčíka.

Podle Štěpána Kotrby z Britských listů (prosinec 2010) se internetový server Parlamentní listy tvářil jako zpravodajské a publicistické médium, ve skutečnosti však vytvářel „soft“ PR. Kotrba rovněž kritizoval, že si server bez zjevného důvodu dal název navozující vztah k parlamentu, ačkoliv jeho vydavatelem není sbor zákonodárců, ale firma OUR MEDIA a.s., která má jako předmět činnosti uvedeno provádění dobrovolných dražeb movitých věcí podle zákona o veřejných dražbách a výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, takže vydávání časopisu bylo podle Kotrby zřejmě neoprávněným podnikáním. V současné době však Kotrba na Parlamentních listech sám příležitostně publikuje a podle Literárních novin se jeho původní kritika obrátila v obhajobu tohoto zpravodajského portálu.

Kancelář Poslanecké sněmovny PČR se 23. dubna 2012 rozhodně distancovala od internetového serveru Parlamentní listy a uvedla, že jeho název, obsah, zaměření, autoři článků a vydavatelé nemají s prací Poslanecké sněmovny PČR nic společného a žádným způsobem neodrážejí její stanoviska.

Porušování principů seriózní žurnalistiky