Chráněná krajinná oblast Brdy (CHKO Brdy) je chráněná krajinná oblast v Česku. Vyhlášena byla 1. ledna 2016. Správa CHKO sídlí v Jincích, Dům přírody se nachází u Strašic v zámečku Tři Trubky. Rozloha CHKO činí 345 km², nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 403 až 865 metrů, nejvyšším bodem je vrchol Toku.

CHKO Brdy vznikla na území zrušeného vojenského újezdu Brdy ve středních Brdech a dvou přírodních parků v jižních Brdech. Předmětem ochrany je přírodní bohatství s cennými lesními porosty, loukami, mokřady, vřesovišti a desítkami potoků.

Historie záměru

Již v roce 1921 přišla skupina poslanců Sněmovny s návrhem vyhlásit v Brdech národní park. Návrh nebyl přijat a v roce 1926 vláda ČSR naopak rozhodla o zřízení dělostřelecké střelnice v Brdech, ze které se později stal vojenský újezd Brdy.

Na konci 20. století byly v jižní části Brd, která nebyla součástí vojenského újezdu, vyhlášeny přírodní parky: na části ležící v Plzeňském kraji v roce 1992 Přírodní park Brdy a na části ležící ve Středočeském kraji v roce 1997 Přírodní park Třemšín.Rozbory Chráněné krajinné oblasti Brdy k 31. 12. 2012 , str. 4 Obklopovaly několik maloplošných chráněných území, např. přírodní rezervaci Chynínské buky.

O záměru zrušit vojenský újezd a o případné formě ochrany přírodního území se znovu začalo diskutovat v souvislosti se zrušením vojenských prostorů Ralsko, Mladá a Dobrá Voda začátkem 90. let 20. století. Okresní národní výbor v Příbrami navrhl vyhlášení CHKO Brdy. V roce 2005 vyšla odborná publikace Střední Brdy, která doporučila speciální formu ochrany brdské přírody. V roce 2007 byly v souvislosti s plánem výstavby radaru americké protiraketové obrany zpřístupněny okrajové části újezdu. V roce 2010 ministerstvo obrany zpracovalo Bílou knihu o obraně, v níž byla navrženo úplné zrušení jednoho z vojenských újezdů. Ministerstvo 6. dubna 2011 oznámilo záměr zrušit některý z vojenských újezdů, nejpravděpodobněji brdský. V letech 2011 a 2012 bylo zvažováno vyhlášení přírodního parku nebo CHKO. Postupně převážila myšlenka CHKO, kterou podporovalo i ministerstvo obrany, mj. i na základě pozitivních zkušeností ze zrušeného újezdu Dobrá Voda.

Ministerstvo životního prostředí zadalo Agentuře ochrany přírody a krajiny vypracovat analýzu vhodného režimu ochrany přírody. Agentura navrhla buď zřídit přírodní park doplněný sítí maloplošných zvláště chráněných území, nebo vyhlásit chráněnou krajinnou oblast, která by kromě újezdu zahrnovala i území sousedních přírodních parků včetně PřP Radeč. Varianta CHKO byla preferovaná agenturou, hejtmany Středočeského a Plzeňského kraje i občanským sdružením BRDY – Res publica.

Podle návrhu Agentury ochrany přírody a krajiny podporovaného Středočeským i Plzeňským krajem měla mít CHKO rozlohu 330 km². Původní návrh na vyhlášení CHKO Brdy zahrnoval území o celkové rozloze 380 km². Na základě připomínek některých obcí byla rozloha zredukována na 345 km², z toho 260 km² je bývalý vojenský újezd ve Středních Brdech, zbytek tvoří převážně Jižní Brdy, kde CHKO nahradila dosavadní dva přírodní parky: přírodní park Brdy na území Plzeňského kraje a částečně přírodní park Třemšín na území Středočeského kraje.

V létě 2013 byl zahájen proces vyhlašování CHKO. Návrh zákona, kterým byl od 1. ledna 2016 zrušen vojenský újezd Brdy, stanoveny hranice vojenských újezdů a změněny hranice krajů, schválila Poslanecká sněmovna v prosinci 2014, Senátem byl schválen v lednu 2015 a ve Sbírce zákonů vyšel pod č. 15/2015. V návaznosti na to vláda 12. října 2015 schválila nařízení, kterým na území bývalého vojenského újezdu vyhlásila chráněnou krajinnou oblast.

Pyrotechnická očista území Na jaře roku 2012 začala pyrotechnická očista území. K listopadu 2015 byla vyčištěna plocha 5710 hektarů, z níž bylo odstraněno asi sedm tisíc kusů nevybuchlé munice či jejích zbytků, a zbývalo přibližně 6900 hektarů, na konci roku 2015 byla hotova zhruba polovina rozlohy vojenského újezdu. Asanace skončila v roce 2017 a pročištěné oblasti jsou zpřístupněny veřejnosti nově vyznačenými pěšími i cyklotrasami. Přesto některé oblasti, jako dopadové plochy (vysoké množství nevybuchlé munice) a těžko přístupná místa nešla vyčistit a je do nich trvalý zákaz vstupu. Trvale nepřístupné nadále zůstává posádkové cvičiště o rozloze přibližně 50 km² v severní části CHKO v trojúhelníku obcí Jince, Zaječov a Obecnice.

Zonace CHKO a maloplošná chráněná území Území CHKO se člení do 4 zón podle stupně ochrany přírody: Výrazná souvislá většina území spadá do III. zóny. Do IV. zóny patří pouze několik malých ostrůvků v oblasti Jižních Brd (zástavba vsi Míšov, osady Teslíny a Koukalka, ves Planiny, Chynín, severovýchodní výběžek Železného Újezdu kolem silnice do Nových Mitrovic, chatová osada u rybníka Drahota u Nových Mitrovic, a část osady Mítov severovýchodně od silnice. Do II. zóny patří převážně místa, která jsou maloplošnými zvláště chráněnými územími nebo jsou na ně navržena, nejcennější části některých těchto lokalit jsou zařazeny do I. zóny.

Nařízení vlády 292/2015 Sb., kterým se CHKO Brdy vyhlašuje, stanoví, že území chráněné krajinné oblasti se člení do 4 zón odstupňované ochrany přírody, avšak bližší ochranné podmínky stanoví toto nařízení pro celou CHKO shodně bez ohledu na zóny. Pouze pro III. zónu stanoví, že tam lze pouze se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody provádět činnosti, které mohou snížit hladinu povrchové či podzemní vody na rašeliništích, prameništích a v olšinách.

Na území CHKO se v době jejího vytvoření nacházelo 5 přírodních rezervací, 3 přírodní památky a 18 evropsky významných lokalit.

Všech pět přírodních rezervací a všechny tři přírodní památky se nacházejí v jižní části CHKO, která nebyla součástí vojenského újezdu, tedy v Jižních Brdech. Jde o tato místa: přírodní rezervace Fajmanovy skály a Klenky přírodní rezervace Getsemanka přírodní rezervace Chynínské buky přírodní rezervace Kokšín přírodní rezervace Na skalách přírodní památka Hřebenec přírodní památka Míšovské buky přírodní památka Třemešný vrch

Evropsky významné lokality v Jižních Brdech: Bradava V Úličkách Niva Kotelského potoka Třemšín a Hřebence Závišínský potok

Evropsky významné lokality ve Středních Brdech: 1995 Na území bývalého vojenského újezdu ve Středních Brdech bylo navrhováno 50 maloplošných zvláště chráněných území Zřízení nových maloplošných zvláště chráněných území bylo původně navrhováno pro případ, že by celá oblast Středních Brd nebyla vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí, ale pouze přírodním parkem. V realizované variantě CHKO Brdy je většina těchto míst vyhlášena jako oblasti II. nebo I. zóny CHKO. 1973 V Jižních Brdech CHKO Brdy nahradila přírodní park Brdy na území Plzeňského kraje a přírodní park Třemšín na území Středočeského kraje. Na severozápadě CHKO zčásti navazuje na přírodní park Hřebeny a na severovýchodě na přírodní park Trhoň. Fauna náhled|Bobr evropský V CHKO Brdy žije 27 druhů vodních měkkýšů: 17 druhů vodních plžů a 10 druhů mlžů. Vyskytuje se zde také bobr evropský, konkrétně v okolí rybníků u obce Skořice a na Skořickém potoce a na řece Litavce v oblasti Trhových Dušník a Bratkovic. První pobytové stopy bobra (okusy vrb) v oblasti Padrťských rybníků byly zaznamenány v roce 2020. Bobr CHKO Brdy napomohl obnově mokřadů přehrazením obtočné strouhy, kterou zde v minulosti vytvořili vojáci. Bobr tak ušetřil cca 30 milionů korun, které správa chráněné krajinné oblasti plánovala investovat do Projektu revitalizace řeky Klabavy z roku 2018. Zatímco se s Vojenskými lesy a statky a Povodím Vltavy domlouvalo vlastnictví pozemků a detaily projektu, bobr celý problém vyřešil sám. Zpráva o efektivitě „bobřího inženýrství” v CHKO Brdy v roce 2025 obletěla celý svět, mimo českých médií o něm informovali i přední zahraniční média.

Správa CHKO S počátkem roku 2015 došlo k zásadní reorganizaci orgánů ochrany přírody, v jejímž rámci se jednotlivé správy CHKO staly součástí regionálních pracovišť AOPK. Správa CHKO Brdy je tedy podobně jako Správa CHKO Křivoklátsko, Správa CHKO Český kras a Správa CHKO Blaník v postavení oddělení Regionálního pracoviště AOPK ČR Střední Čechy.

Sídlo Správy CHKO Brdy je v Jincích na adrese Jince č.p. 461 v bývalém sídle zrušeného Újezdního úřadu vojenského újezdu Brdy. Správa zajišťuje každou první středu v měsíci úřední hodiny ve Spáleném Poříčí na Náměstí Svobody 132. Dům přírody se připravuje v areálu zámečku Tři Trubky.

K symbolickému předání území do péče AOPK ČR došlo 15. ledna 2016, kdy ministr obrany Martin Stropnický předal bývalý vojenský újezd ministru životního prostředí Brabcovi a Správě chráněné krajinné oblasti na zámečku Tři Trubky. Ředitelé Agentury ochrany přírody a krajiny a Vojenských lesů a statků současně podepsali dohodu o spolupráci.

Turistika

Pěší turistika

Stav před zrušením vojenského újezdu Před zřízením CHKO vedlo jejím územím několik značených pěších turistických tras KČT:

Na území vojenského újezdu (cca 25 km, původně přístupné jen o sobotách, nedělích a svátcích): žlutá č. 6157 Podluhy – Neřežín (9,9 km) žlutá č. 6614 a 6726 Nová Ves – Těně – Strašice (7,4 km) zelená č. 3097 Orlov – Bohutín (6,5 km) místní modrá č. 1191 Orlov – Třemošná – Orlov (2,9 km)

Mimo území vojenského újezdu (cca 70 km): zelená Hořesedly – Míšov (7,4 km) zelená Míšov – Nad Maráskem (3,9 km) zelená Teslíny – Spálená Bouda (1,9 km) zelená Hutě pod Třemšínem – Uhelnice (4,7 km) zelená Třemšín – Na Dědku (2,7 km) modrá Míšov – Pod Maráskem (2,7 km) modrá Starý Smolivec – Třemšín – silnice Rožmitál (10,2 km) žlutá Borovno – Nad Maráskem – Třemšín – Brdy (bus) (22,1 km) červená Nové Mitrovice – Pod Třemšínem (rozc.) – Mýta (12,2 km) červená Hutě pod Třemšínem – Třemšín (3,9 km)

Nové značení KČT Klub českých turistů měl v plánu páteřní trasy ve vojenském újezdu vyznačit ještě před vznikem CHKO, a na tom se údajně s armádou předběžně dohodl. Předseda komise ministerstva obrany pro optimalizaci vojenských újezdů Vladimír Kazatel v červnu 2015 uvedl, že pokud vydá ministerstvo životního prostředí souhlas se značením před lednem 2016, nemá s tím ministerstvo obrany problém a bude souhlasit, samozřejmě v místech, která jsou již vyčištěná od munice a zpřístupněná. Nakonec značení před zrušením újezdu nebylo KČT umožněno, což mluvčí ministerstva obrany zdůvodnil tím, že rozvoj turismu a s tím i stezek bude ponechán v gesci budoucí Správy CHKO Brdy, která začne území značit po jejím vzniku, tedy po 1. lednu 2016. Předseda rady značení Klubu českých turistů Karel Markvart vyjádřil připravenost, ale vedoucí oddělení Správa CHKO Brdy Bohumil Fišer (které samozřejmě existovalo již před vznikem CHKO) označil dřívější termín za nereálný, protože zatím nebylo vymezeno posádkové cvičiště, které zůstane v severní části nepřístupné, a nebylo ani jasné, zda a v jakém rozsahu se zpřístupní turisticky atraktivní odlesněné dopadové plochy.

V červnu 2015 již měl KČT hrubý plán nových tras, avšak chtěl ještě v terénu prozkoumat jejich schůdnost a vytipovat objekty a křižovatky, kam lze umístit cedule se směrovkami. Mezi prvními jmenoval předseda rady značení zpřístupnění vrcholu Tok a přeložku trasy do Třemošné tak, aby vedla krásnými skalami. Přístup k Padrťským rybníkům, kam dosud vedle jediná trasa, přístupná jen o víkendech, má být variabilnější. Hlavní červená trasa by podle plánu mohla vést hřebenem a na ni by navazovaly další napříč bývalým újezdem. Na vyznačení 200 km nových tras tehdy KČT odhadoval potřebu asi 40 dní. Při tvorbě projektu KČT vycházel z toho, kudy trasy vedly za první republiky. Druhým zdrojem informací byli lidé, kteří to tam znali, protože tam chodili „načerno“. Předseda rady značení KČT vyjádřil naději, že i vojáci znalí místa by mohli pomoci domyslet propojení tras.