Martin Fourcade (* 14. září 1988 Céret)http://services.biathlonresults.com/athletes.aspx?IbuId=BTFRA11409198801, přístup: 7. prosince 2015 je bývalý francouzský biatlonista, šestinásobný olympijský vítěz, třináctinásobný mistr světa a sedminásobný vítěz světového poháru, což z něj v tomto ohledu dělá rekordmana a předčil tím i slavného Nora Oleho Einara Björndalena.
První velkou medaili vybojoval na Zimních olympijských hrách 2010 ve Vancouveru, kde skončil druhý v závodě s hromadným startem. Ačkoliv na mistrovství světa startoval poprvé v roce 2009, první medaile vybojoval na mistrovství světa 2011 v Chanty-Mansijsku. Zde se stal poprvé mistrem světa, když vyhrál stíhací závod, k tomu přidal stříbrnou medaili ze sprintu a smíšené štafetě dopomohl k bronzové medaili. O rok později, na mistrovství světa 2012 v Ruhpoldingu, dokázal zvítězit ve sprintu, stíhacím závodě a závodě s hromadným startem, a stal se tak trojnásobným mistrem světa. Na tomto šampionátu vybojoval s mužskou štafetou také druhé místo. Na světovém šampionátu 2013 v Novém Městě na Moravě vyhrál vytrvalostní závod a v dalších čtyřech závodech obsadil druhá místa. Na šampionátu ve finském Kontiolahti v roce 2015 nejprve vybojoval se smíšenou štafetou stříbrné medaile a poté dokázal zvítězit ve vytrvalostním závodě. Norský šampionát v Oslu v roce 2016 zahájil zlatou medailí ve smíšené štafetě a ve sprintu dokázal na smíšenou štafetu navázat, když po čisté střelbě závod ovládl. V následné stíhačce pak pozici na startu ze sprintu uhájil a vybojoval třetí zlato na šampionátu. Čtvrtý nejcennější kov zaznamenal ve vytrvalostním závodě, kde dokázal triumfoval i s jednou trestnou minutou a v závodě s hromadným startem ukořistil stříbro. Na MS 2017 v rakouském Hochfilzenu získal stříbrnou medaili v závodě smíšených štafet, k té pak ve sprintu přidal medaili bronzovou, v navazujícím stíhacím závodě získal kov nejcennější, který značil desátý individuální triumf ze šampionátů a ve vytrvalostním závodě přidal další bronzovou medaili. Se štafetou pak obsadil druhou příčku a získal tak svou jubilejní desátou stříbrnou medaili ze světových šampionátů. Na MS 2020 v Anterselvě získal bronzovou medaili ve sprintu, ve vytrvalostním závodě vybojoval jedenáctý individuální titul mistra světa (vyrovnal tím rekord Björndalena) a s mužskou štafetou získal svoje další zlato, jediné zbývající. Francouzská štafeta vybojovala titul po 19 letech.
V celkovém hodnocení světového poháru zvítězil v sezónách 2011/12, 2012/13, 2013/14, 2014/15, 2015/16, a 2016/17 a 2017/18. V sezóně 2019/2020 skončil druhý. Před posledním závodem sezóny sice vedl celkové pořadí a závod také vyhrál, ale díky pravidlu škrtu dvou nejhorších výsledků se před něho o dva body dostal Johannes Thingnes Bø.
Jeho bratrem je francouzský biatlonista Simon Fourcade, s nímž také obsadil v několika štafetových závodech stupně vítězů.
V březnu 2020 oznámil přes sociální sítě konec své kariéry. Rozloučil se v Kontiolahti 83. vítězstvím přesně po 10 letech od svého prvního triumfu v stíhacím závodu v Kontiolahti.
Soukromý život Martin Fourcade se narodil 14. září 1988 v Ceret ve Francii Gisèle a Marcel Fourcade. Má staršího bratra Simona, který byl také biatlonista, a mladšího bratra Brice.
Se svojí manželkou Helene má dvě dcery Manon (narozena 10. září 2015) a Inès (narozena 23. března 2017) a syna Huga (narozen 2022).
Kariéra
Začátky K biatlonu se Fourcade dostal v roce 2002 a na mezinárodní úrovni začal závodit v roce 2006, čímž šel ve stopách svého staršího bratra Simona Fourcada. Francii reprezentoval na Mistrovství světa juniorů v biatlonu v letech 2007 a 2008, přičemž získal společně s Jeanem-Guillaumem Béatrixem a Yannem Guigonnetem bronzovou medaili ze štafety z šampionátu v italském Martellu 2007.http://services.biathlonresults.com/results.aspx?RaceId=BT0607JWRLCH__YMRL, přístup: 7. prosince 2015
Prvním závodem ve světovém poháru v biatlonu se pro něj stal sprint v Oslu v březnu roku 2008. V závodě i díky 4 trestným okruhům obsadil 61. pozici, a jen těsně mu tak unikl stíhací závod, kam postupuje šedesát nejlepších závodníků ze sprintu. Tento sprint byl jeho jediným závodem v sezóně 2007/08. Následující sezóna už byla pro něho mnohem úspěšnější. Své první body ve světovém poháru získal v rakouském Hochfilzenu, když se nejprve umístil na 36. místě v individuálním závodě a potom i na 10. pozici ve sprintu. Jeho nejlepší výsledky v této sezóně přišly na mistrovství světa v roce 2009 v jihokorejském Pchjongčchangu, kde se ve všech závodech umístil v TOP 20 výsledkové listiny, včetně 8. místa ve stíhacím závodě a 4. místa v mužské štafetě.
Sezóna 2009/10 Výkon z minulé sezóny dokázal v ročníku 2009/10 ještě vylepšit, když konzistentně končil v závodech do 10. místa. Výsledky mu zajistily místo ve francouzském týmu pro olympiádu v kanadském Vancouveru, kde startoval i jeho bratr. I po třech chybách v závodu s hromadným startem ukořistil stříbrnou medaili, když měl 2. nejrychlejší běžecký čas z celého startovního pole a nestačil jen na Ruse Jevgenije Usťugova. Byly to jeho vůbec první individuální stupně vítězů ve světovém poháru. Svého prvního vítězství se dočkal v 7. podniku SP ve finském Kontiolahti, když triumfoval ve stíhacím závodě, ze kterého startoval po 3. příčce ve sprintu. Hned na dalším podniku v norském Oslu si dokázal podmanit závod ve sprintu i stíhací závod. Obě výhry ve stíhacím závodě nakonec v konečném účtování znamenaly, že Fourcade vyhrál o jediný bod hodnocení této disciplíny a získal tak svůj první malý glóbus. V celkovém hodnocení SP skončil na 5. místě, 64 bodů před jeho bratrem Simonem, který si zajistil nejlepší výsledek v podobě 7. pozice.
Sezóna 2010/11 Sezóna 2010/11 byla pro Francouze velmi úspěšnou, když se v úvodním podniku ve švédském Östersundu dostal ve všech 3 třech závodech do TOP 5 pořadí, včetně dvou 3. míst ze sprintu a vytrvalostního závodu. Po poněkud slabším účinkování ve slovinské Pokljuce a německém Oberhofu, se Fourcade umístil ve třech individuálních závodech v Ruhpoldingu vždy na druhém místě.Později triumfoval v závodech v hromadném startu v Anterselvě v Itálii a americkém Fort Kentu.
Na šampionát v ruském Chanty-Mansijsku 2011 přijížděl jako jeden z velkých favoritů. První události na mistrovství světa byla smíšená štafeta, kde dokázal předvést nejlepší mužský výkon v celém závodě a štafetu vyzvednout na posledním úseku z 5. místa na bronzovou příčku. Ve sprintu si pak i před dvě chyby ve střelbě vleže připsal stříbrnou medaili, když měl nejrychlejší běžecký čas ze startovního pole a nestačil jen na německého závodníka Arnda Peiffera. Následující den následoval stíhací závod, který dokázal Fourcade i přes 3 chyby na střelnici opanovat, když měl opět nejlepší běh ze všech biatlonistů.
V celkovém hodnocení světového poháru se umístil na 3. příčce, když: v hodnocení sprintu obsadil 4. místo, 2. ve stíhacím závodě, třetí ve vytrvalostním závodě a v hromadném závodě skončil jako druhý.
Sezóna 2011/12 náhled|Martin Fourcade v roce 2012 v závodě světového poháru v Hochfilzenu Do sezóny vkročil nejlépe možným způsobem, když během úvodního podniku v Östersundu triumfoval ve vytrvalostním závodu a stíhačce, do které startoval po 4. místu ve sprintu. Výsledky mu poprvé v kariéře přisoudily žlutý dres pro vedoucího závodníka celkového pořadí SP.
V 5. podniku SP v českém Novém Městě na Moravě skončil třetí ve sprintu a na pódiu se objevil poprvé společně s bratrem Simonem, který dokončil závod na druhém místě za vítězným Norem Emilem Hegle Svendsenem. Bylo to poprvé v historii biatlonu, kdy 2 bratři stáli na pódiu pro tři nejlepší společně. Následný stíhací závod dokončil na 2. místě, avšak jeho bratr byl ze 3. příčky v cíli suspendován na 4. místo, jelikož IBU se rozhodla povýšit německého závodníka Arnda Peiffera po problémech s nesestřeleným terčem (Peiffer udělal kolo navíc, ale neměl ho dělat).
náhled|vlevo|Martin Fourcade v roce 2012 v závodě světového poháru v Kontiolahti Italské středisko Anterselva následně představovalo úžasný víkend pro francouzský tým, jelikož mužské i ženské štafety zvítězily a Fourcade dokončil sprint a závod s hromadným startem vždy na 3. pozici.
V hlavním městě Norsko Oslu, si pak žlutý trikot vzal domácí Emil Hegle Svendsen, i díky výsledkům Fourcada, který nedosáhl ani v jednom ze závodů na umístění v TOP 3.
I Přes extrémní podmínky ve finském Kontiolahti (až −18 °C), dokázal zvítězit ve sprintu, když se na trať dostal ze všech závodníku jako první.
Na světovém šampionátu v německém Ruhpoldingu vybojoval tři zlaté medaile, když triumfoval ve sprintu, v následné stíhačce a v závodu s hromadným startem. Stal se teprve druhým biatlonistou, který získal tři zlaté medaile (netýmové) na jediném mistrovství světa po Ole Einarovi Bjørndalenovi z Norska (Hochfilzen 2005 a Pchjongčchang 2009).
Poprvé v kariéře ovládl celkové hodnocení SP a rovněž i hodnocení disciplín sprintu a stíhacího závodu.
Sezóna 2012/13 Tradiční zastávku ve švédském Östersundu ozdobil dvěma triumfy, když nejprve ovládl vytrvalostní závod a později i stíhací závod, do kterého startoval z 10. pozice. V té době zlepšil svou střelbu na 89%.
V rakouském Hochfilzenu obsadil 2. místo ve sprintu, které nedokázal vylepšit ve stíhacím závodě, ve kterém dojel do cíle na 3. pozici.
Následovalo slabší období během závodů v Pokljuce a Oberhofu, ve kterých skončil nejlépe 2× na třetí pozici. V německém Ruhpoldingu však dokázal zvítězit ve sprintu a v závodu s hromadným startem.
Na úvod mistrovství světa v Novém Městě na Moravě se musel uspojit se dvěma druhými místy ve sprintu a ve stíhačce, když oba tyto závody ovládl Nor Emil Hegle Svendsen. V druhém případě Fourcade ztratil zlato jen o jednu desetinu sekundy a zklamaný po závodě s trochou nadsázky uvedl: „Myslím si, že v létě během tréninku budu trénovat každý den o 2,4 cm více.“ Každopádně se dočkal i zlkaté medaile, když zvítězil ve vytrvalostním závodě a získal pátou zlatou medaili ze světových šampionátů. K tomu ještě přidal dvě stříbrné medaile z týmových disciplín.
Závěr sezóny byl pro Francouzce úspěšný, když nejprve ovládl stíhací závod v Oslu, následně vytrvalostní závod a sprint v ruském Soči a rovněž sprint a hromadným start v Chanty-Mansijsku.
Fourcade dokončil sezónu s více než 400bodovým náskokem na Svendsena, který skončil druhý, a vyhrál tak svůj druhý velký glóbus za vítězství v celkovém hodnocení světového poháru. Kromě toho vyhrál hodnocení všech individuálních disciplín, čímž se stal po krajanovi Raphaëlu Poiréem teprve druhým biatlonistou, jemuž se něco takového povedlo.
Sezóna 2013/14 Novou sezónu zahájil stejně jako předcházející sezónu vítězstvím ve vytrvalostním závodě v Östersundu. Kromě toho vyhrál o dva dny později také sprint. Během druhého podniku v rakouském Hochfilzenu uzmul třetí vítězství v sezóně za triumf ve stíhacím závodě. Jenže v domácím prostředí v Annecy nepřidal žádný zářez ke svému počtu vítězství a jeho nejlepším výsledkem na zdejších tratí bylo třetí místo ve sprintu.
Na začátku roku 2014 ovládl Fourcade hromadným start v Oberhofu, jeho první vítězství na tomto německém podniku. Posléze se rozhodl vynechat zastávku v Ruhpoldingu, jelikož se rozhodl tento víkend vynechat, aby mohl potrénovat na blížící se olympiádu. Jeho finální destinací před olympiádou byla italská Anterselva, kde obsadil 5. místo ve sprintu a 9. pozici ve stíhačce, přičemž slavil triumf s mužskou štafetou.
náhled|Martin Fourcade v roce 2014 v závodě světového poháru v Oberhofu