250 px|vpravo Encyklika je papežský okružní list adresovaný původně biskupům, dnes zpravidla i kněžím a věřícím na celém světě. Slovo encyklika pochází z latinského encyclia (z řečtiny ἐν κύκλῳ [en kyklo]), což znamenalo obecný nebo obíhající. Stejný základ má i slovo encyklopedia. Obsah encykliky vychází z priorit daného papeže, který pro svá prohlášení může využít různou formu, od nejsilnější konstituce, encykliku, pastýřský list až po kázání (homilii).
Název encykliky zpravidla je složen z prvních slov jejího znění (Incipit). Adresáty mohou být všichni biskupové nebo jen někteří (např. biskupové a věřící Španělska http://www.vatican.va/holy_father/pius_xi/encyclicals/documents/hf_p-xi_enc_03061933_dilectissima-nobis_en.html)
Ačkoli termín „encyklika“ původně znamenal prostě oběžník, v kontextu katolické církve získal specifičtější význam. V roce 1740 napsal papež Benedikt XIV. dopis nazvaný Ubi primum (nezaměňovat s encyklikou Ubi primum papeže Pia IX.), který je obecně považován za první encykliku. Ve 21. století se tento termín používá téměř výhradně pro druh dopisu rozesílaného papežem.
Charakteristika Encyklika obsahuje poučení papeže o církevních zásadách v závažných otázkách víry a mravů, někdy se týká stavu církve, např. perzekuce církve v Mexiku v Iniquis afflictisque nebo ve Španělsku v Dilectissima nobis anebo se týká akceptace nebo odmítnutí nějakého společenského jevu např. odsouzení komunismu v Qui pluribus. Některé encykliky pouze připomínají předchozí vyhlášení nebo události (1100. výročí od příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje v Slavorum apostoli). Každá má dané určité téma, papež obvykle během svého působení vydá encyklik několik. Rozšířenost a počet encyklik mezi řadovými věřícími prudce vzrostla za papeže Jana Pavla II.
Encykliky byly výjimečně vydány i v anglikánské a pravoslavných církvích jako odpovědi na encykliky papežské.
Sociální encykliky Sociální encyklika je označení pro některé encykliky vydávané od konce 19. století, které reagují na tzv. sociální otázku, obzvláště palčivou na přelomu devatenáctého a dvacátého století, a obecně na problémy soudobé společnosti. Tématem těchto encyklik je zvláště sociální spravedlnost a úkol křesťanů ve společnosti. Sociální encykliky tak do značné míry spoluvytvářejí a shrnují sociální nauku církve.
Seznam sociálních encyklik Lev XIII., Rerum novarum, 1891 Pius XI., Quadragesimo anno, 1931 Jan XXIII., Mater et Magistra, 1961 Jan XXIII., Pacem in terris, 1963 Pavel VI., Populorum progressio, 1967 Jan Pavel II., Laborem exercens, 1981 Jan Pavel II., Sollicitudo rei socialis, 1987 Jan Pavel II., Centesimus annus, 1991 Benedikt XVI., Deus caritas est, 2005 Benedikt XVI., Caritas in veritate, 2009 František, Laudato si’, 2015 František, Fratelli tutti, 2020 Lev XIV., Magnifica Humanitas, 2026
Odkazy
Reference
Související články Papežská bula Pastýřský list
Externí odkazy
Katolické dokumenty – překlady mnoha encyklik do češtiny
Kategorie:Sociální nauka církve