Vzpěračské soutěže na Letních olympijských hrách 1988 probíhaly od 18. do 29. září. Závodilo se na činkách značky Uesaka v Soulském olympijském parku v budově dnešní Umělecké síně Woori Financial (), která disponovala kapacitou 4 000 diváků. Soutěžilo se v 10 mužských kategoriích, medaile byly udělovány na základě výsledku v olympijském dvojboji. Soutěží se po 8 letech zúčastnili reprezentanti Sovětského svazu a dalších zemí Východního bloku, včetně Československa, kteří kvůli bojkotu nebyli přítomni na Hrách XXIII. olympiády, jež se roku 1984 konaly v Los Angeles. Právě reprezentace Sovětského svazu se ziskem 6 zlatých medailí stala nejúspěšnější výpravou v tomto sportovním odvětví.
Průběh soutěží Do soutěží bylo přihlášeno celkem 245 vzpěračů ze 62 zemí světa. Protože se soutěžilo v 10 hmotnostních kategoriích, mohlo jeden stát reprezentovat až 10 závodníků (ale pouze za předpokladu, že všichni splnili kvalifikační podmínky IWF). Bez ohledu na kvalifikační kritéria mohl každý národní olympijský výbor do soutěží vyslat až 2 reprezentanty. Pravidla vzpírání byla v roce 1988 v jistých ohledech odlišná od dnešních; zátěž na čince se zvedala po násobcích 2,5 kg a stejně tak se do olympijského dvojboje započítávaly pouze násobky této hodnoty. Závodníci měli k dispozici časový limit 2 minut (případně 3 minut, pokud byl jeden závodník, vzhledem k pravidlům určujícím pořadí nástupu k pokusům, nucen absolvovat dva po sobě jdoucí pokusy).
Vedle řady překonaných světových a olympijských rekordů zasáhly Hry v roce 1988 v plné síle problémy s dopingem. Ještě v průběhu soutěží byli usvědčeni z užití krycí látky furosemidu dva bulharští olympijští vítězové Mitko Grablev (v kat. do 56 kg) a Angel Genčev (v kat. do 67,5 kg). Po odhalení druhého případu se zbylí bulharští vzpěrači odhlásili. Pro Bulharsko se jednalo o první z řady vzpěračských dopingových skandálů, se kterými se potýká až do současnosti. Dalšími diskvalifikovanými byli Maďaři Kálmán Csengeri (čtvrtý v kategorii do 75 kg) a Andor Szanyi (stříbrný v kategorii do 100 kg) za užití stanozolu a španělský reprezentant Fernando Mariaca (třináctý v kat. do 67,5 kg), jemuž byla v těle diagnostikována přítomnost pemolinu. Kromě toho reprezentanti Švédska a Kanady předčasně odcestovali domů a použití zakázaných prostředků přiznali zpětně. Mezinárodní vzpěračskou federaci skandál tohoto rozsahu donutil přijímat různá opatření, což znamenalo také mj. zavedení nových hmotnostních kategorií od roku 1993 ve snaze oprostit se od minulé éry. V souvislosti s negativní dopingovou publicitou se vzpírání postupně začalo dostávat pod silný tlak Mezinárodního olympijského výboru a dokonce na pokraj vyřazení z programu OH, kde se i přes určitá zlepšení nachází doposud.
Vzpěračských soutěží se pod vedením šéftrenéra Emila Brzósky zúčastnilo také 5 reprezentantů Československa, kteří svými výkony nenavázali na úspěchy československého vzpírání z OH v Moskvě. Celkem čtyři z nich nebyli klasifikováni v dvojboji: Juraj Dudaš (kat. do 100 kg) třikrát neuspěl na základní váze 172,5 kg v trhu, Miloš Čiernik (kat. do 100 kg) třikrát nezvládl 210 kg v nadhozu, Anton Baraniak (kat. do 110 kg) neuspěl rovněž v nadhozu na 220 kg a nad síly Jiřího Zubrického (kat. nad 110 kg) bylo 185 kg v trhu. Jediným klasifikovaným tak byl Petr Hudeček v nejtěžší váhové kategorii nad 110 kilogramů. S výkony 175 kg v trhu, 225 kg v nadhozu a dvojbojovým součtem 400 kg obsadil konečné, bodované, páté místo.
Medailisté
Muži Kategorie25px|Zlatá olympijská medaileZlato výsledek25px|Stříbrná olympijská medaileStříbro výsledek25px|Bronzová olympijská medaileBronz výsledek do 52 kg 270 kg SR (120 SR + 150 OR) 260 kg (112,5 + 147,5) 257,5 kg (112,5 + 145) do 56 kg 292,5 kg OR (127,5 OR + 165 OR) 287,5 kg (125 + 162,5) 267,5 kg (127,5 + 140) do 60 kg 342,5 kg SR (152,5 SR + 190 SR) 312,5 kg (137,5 + 175) 287,5 kg (127,5 + 160) do 67,5 kg 340 kg (150 + 190) 337,5 kg (155 OR + 182,5) 325 kg (147,5 + 177,5) do 75 kg 375 kg OR (167,5 OR + 207,5 OR) 360 kg (165 + 195) 357,5 kg (157,5 + 200) do 82,5 kg 377,5 kg (167,5 + 210) 370 kg (170 + 200) 367,5 kg (160 + 207,5) do 90 kg 412,5 kg OR(187,5 OR + 225 OR) 400 kg (177,5 + 222,5) 400 kg (180 + 220) do 100 kg 425 kg OR(190 OR + 235 OR) 402,5 kg (185 + 217,5) 395 kg (175 + 220) do 110 kg 455 kg SR(210 SR + 245 OR) 427,5 kg (190 + 237,5) 425 kg (190 + 235) nad 110 kg 462,5 kg OR(212,5 OR + 250) 430 kg (190 + 240) 415 kg (182,5 + 232,5)
Pořadí zemí
Medailová tabulka PořadíZemě25px|Zlatá olympijská medaile Zlato25px|Stříbrná olympijská medaile Stříbro25px|Bronzová olympijská medaile Bronz 1. 6 2 - 2. okraj|22x20px|Bulharsko Bulharsko 2 1 1 3. 1 1 1 4. 1 – - 5. – 2 - 6. – 1 4 7. – 1 2 8. – 1 1 9. okraj|22x20px|Rumunsko Rumunsko – 1 - 10. – – 1
Neoficiální klasifikace zemí PořadíZemě25px|Zlatá olympijská medaile Zlato25px|Stříbrná olympijská medaile Stříbro25px|Bronzová olympijská medaile BronzCelkově 1. 6 2 – 54 2. – 1 4 28 3. okraj|22x20px|Bulharsko Bulharsko 2 1 1 23 4. 1 1 1 19 5. – 2 – 15 6. – – 1 15 7. – 1 2 13 8. – 1 1 13 9. 1 – – 9 10. okraj|22x20px|Rumunsko Rumunsko – 1 – 8 11. – – – 5 12. – – – 4 T13 – – – 3 – – – 3 T15 – – – 2 – – – 2 T17 – – – 1 – – – 1 – – – 1 – – – 1
Odkazy Literatura
Související články Letní olympijské hry 1988
Externí odkazy
Kategorie:Sporty na Letních olympijských hrách 1988 1 Kategorie:Vzpírání v roce 1988 Kategorie:Vzpírání v Jižní Koreji