Buquoyský palác (dříve nazývaný také Valdštejnský či Hrzánský) je palácový komplex, který se nachází v Praze na Malé Straně, na Velkopřevorském náměstí čp. 486/2 v městské části Praha 1. Od roku 1919 zde sídlí francouzské velvyslanectví. Je chráněn jako kulturní památka.
Historie Na místě dnešního paláce stála původně škola, ze které se stal později alumnát Řádu maltézských rytířů. Kromě školy zde stály také domy kožešníka a tesaře. Postupnou přestavbou starších objektů zahájil roku 1667 pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna (1642–1694) společně se svým nevlastním bratrem Karlem Ferdinandem (1634–1702). Karlova dcera Marie Josefa, provd. Thunová (1688–1735) pak palác po propojení několika pozemků roku 1719 rozšířila; po roce 1729 bylo vybudováno hlavní křídlo. Roku 1732 byl palác prodán Marii Anně Fürstenbergové (1707–1756), která jej roku 1735 prodala Marii Anně Hrzánové z Harasova. Do roku 1738 zde pak její zásluhou proběhlo několik významných změn, které zejména rozšířením o trakty obrácené do Nosticovy ulice určily dnešní barokní podobu celého paláce. Stavitelem byl Jan Jiří Achbauer.
Roku 1748 palác koupil František Leopold Buquoy (1703–1767) a stalo se z něj reprezentační pražské sídlo rodu Buquoyů. V roce 1816 byl k objektu připojen dům čp. 484 s renesančním jádrem, tzv. Malý Buquoyský palác. Vnější část budovy si zachovala rysy pozdního baroka, interiéry však byly roku 1860 přestavěny v neobarokním stylu a v roce 1896 bylo přestavěno zadní křídlo Josefem Schulzem.
V roce 1919 se synovec hraběte Karla Buquoyského, Karel Jiří (1885–1952), rozhodl bydlet v nedalekém Malém Buquoyském paláci a velký palác pronajal francouzskému státu, který zde ještě téhož roku zřídil své velvyslanectví. Roku 1930 poté francouzská vláda celý objekt zakoupila.
9. prosince 1988 v palácové jídelně při snídani jednali s tehdejším francouzským prezidentem Françoisem Mitterrandem čeští disidenti v čele s pozdějším českým prezidentem Václavem Havlem.
Popis Palácový areál o několika křídlech a třech vnitřních dvorech se nachází mezi Velkopřevorským náměstím a jihovýchodní částí Maltézského náměstí, které zde u Nostické ulice přechází do bezejmenné uličky. Hlavní průčelí paláce, před nímž stojí řada kamenných sloupků, je názorným příkladem barokní architektury, pracující s optickou iluzí. Výška průčelí totiž odpovídá pouze z poloviny výšce za ním stojícího paláce, zbytek je kulisou dodávající stavbě iluzi monumentality.
Jižní fasáda obrácená k Nosticově ulici má dvojici výrazných risalitů. Je zjednodušenou podobou průčelní fasády, ačkoliv zřejmě vznikla ve stejném období.
Na východní straně paláce je rozlehlá uzavřená zahrada sahající až k Čertovce.
Okolní stavby Francouzské velvyslanectví v Praze Malý Buquoyský palác Velkopřevorský palác Palác Metychů z Čečova Štěpánský (Velkopřevorský) mlýn Lennonova zeď
Fotografie
Odkazy
Reference
Literatura
Jean-Philippe Namont, « La France, la Tchécoslovaquie et le palais Buquoy. Enjeux et modalités de l’installation de l’ambassade française à Prague après la Première Guerre mondiale (1918-1930) », Revue d’Histoire diplomatique, n°4, 2013, pp.311-326
Externí odkazy
Seznamy pražských paláců Stránka francouzsko-české diplomacie Hrady.cz: Buquoyský palác
Kategorie:Barokní paláce na Malé Straně Kategorie:Kulturní památky na Malé Straně Kategorie:Česko-francouzské vztahy