Zpěv vzdálené Země je vědeckofantastický román britského spisovatele Arthura C. Clarka vydaný v roce 1986. V anglickém originále se kniha jmenuje The Songs of Distant Earth. Dílo je přepracováním stejnojmenné povídky (v češtině má mírně odlišný název „Zpěvy vzdálené Země“).

Příběh začíná zásadním vědeckým odhalením – objevem neutrin. Nepatrných částic však přichází ze Slunce mnohem méně, než by podle propočtů mělo. Tento fakt vědce dovede k jistotě, že se Slunce brzy změní v novu a pohltí celou svou planetární soustavu včetně Země.

V románu se objevuje také idea orbitálního výtahu a částečná parafráze příběhu o vzpouře na lodi Bounty. Zaznívá zde i kritika církví a náboženských sekt, nikoli samotné víry.

Kniha vyšla poprvé česky v nakladatelství Bonus press v roce 1993 .

Námět Vědci zjistí, že během několika století se Slunce přemění v novu, což povede k zániku Země i celé Sluneční soustavy. Lidstvo se začíná připravovat k exodu, buduje obrovské kosmické lodě, které nesou mnoho hibernovaných lidí a embryí k nedalekým hvězdám a jejich planetám. Většina Pozemšťanů zkáze neunikne, osídlovací lodě ale dopraví svůj náklad k několika vybraným planetám. Část posádky poslední unikající lodi jménem Magellan je svědkem zničení Sluneční soustavy. Jejich cílem je planeta Sagan-2, avšak během dlouhého letu musí zastavit na již dříve osídlené planetě Thalassa, aby zde vyrobili ledové bloky pro čelní štít kosmické lodi. Potomci kolonistů jsou přátelští a posádku vítají. Tato neočekávaná návštěva však změní osudy několika lidí na Thalasse i na palubě Magellanu.

Historie románu První verzí tohoto románu byla stejnojmenná povídka (anglicky „The Songs of Distant Earth“, v češtině má mírně odlišný název od románu – jmenuje se „Zpěvy vzdálené Země“) o 12 500 slovech napsaná mezi únorem a dubnem 1957. Arthur C. Clarke ji publikoval v červnu 1958 v americkém časopisu If a následně v britském Science Fantasy v červnu 1959. Roku 1979 toto téma autor přepracoval do filmové synopse, která vyšla v časopisu Omni (č. 12, 1980). Tento román je třetí a poslední verzí tématu a autor jej začal psát v květnu 1983 a dokončil v červnu 1985.A. C. Clarke, Zpěv vzdálené Země, Bonus press 1993, , kapitola Bibliografická poznámka, str. 204

Obsah knihy Román je rozčleněn do 9 částí, které jsou dále rozděleny do celkem 57 kapitol. I. Thalassa 1. Pláž u Tarny 2. Malá neutrální zóna 3. Obecní rada 4. Zvonění na poplach 5. Noční jízdaII. Magellan 6. Přistávací manévr 7. Vládci posledních dnů 8. Hledání ztracené lásky 9. Hledání hyperprostoruIII. Jižní ostrov 10. První kontakt 11. Delegace 12. Odkaz 13. Komise 14. Mirissa 15. Terra Nova 16. Zábava na večírku 17. Rozkaz 18. Kumar 19. Krásná Polly 20. IdylaIV. Krakan 21. Akademie 22. Krakan 23. Den ledu 24. Archív 25. Škorpión 26. Zvedání vločky 27. Zrcadlo minulosti 28. Podmořský les 29. Sabrové 30. Krakanovo dítkoV. Syndrom Bounty 31. Petice 32. Nemocnice 33. Slapové síly 34. Vnitřní spojovací okruh 35. Rekonvalescence 36. Kilimandžáro 37. In vino veritas 38. Rozprava 39. Leopard ve věčném sněhu 40. Konflikt 41. Rozhovor v objetí 42. Ten, který zůstal naživu 43. Výslech VI. Podmořské lesy 44. Automatický vyzvědač 45. Návnada 46. Bohové na dva způsobyVII. Když jiskry vzhůru stoupají 47. Nanebevzetí 48. Rozhodnutí 49. Oheň na útesuVIII. Zpěv vzdálené Země 50. Ledový štít 51. Relikvie 52. Zpěv vzdálené Země 53. Zlatá maska 54. Rozloučení 55. Odlet 56. Pod předělem mezi světyIX. Sagan 2 57. Zpěv času

Děj románu Když vědci zjistili, že se Slunce přemění během několika století v novu a pohltí Zemi, začaly se stavět osídlovací lodě, které měly dopravit kolonisty k planetám blízkých hvězd. Jednou z úspěšně terraformovaných planet je i Thalassa, svět téměř celý pokrytý oceánem. Obyvatelé zde po prvních hektických desetiletích vytvořili klidnou společnost, která prodělává stagnaci. Bouřlivější časy nastávají teprve dnem příletu poslední kosmické lodi ze Země – Magellanu.

Posádka Magellanu byla přímým svědkem zániku Sluneční soustavy, když se vzdalovala od explodujícího Slunce. Její členové mohli pozorovat výbuchy sopek na Marsu po miliardě let, krátký okamžik, kdy hustá atmosféra Venuše vyvála do kosmu a odhalila její povrch, explozi plynných obrů a zkázu Země. Cílem expedice je planeta Sagan 2, ale než k ní výprava doletí, potřebuje obnovit štít chránící loď před drobnými kosmickými částicemi. K tomu účelu se výborně hodí mořská planeta Thalassa. Setkání je vstřícné, primátorka sídla Tarny na Jižním ostrově Helga Waldronová přislíbí pomoc. Moses Kaldor s korvetním kapitánem Lorenem Lorensonem mohou být spokojeni, na Jižním ostrově se vybuduje mrazicí továrna na výrobu ledu, který slouží jako štít. V plánu je výroba 1 velkého kvádru ledu denně, jenž se vždy o půlnoci bude dopravovat orbitálním výtahem na oběžnou dráhu, kde bude probíhat montáž. Výprava se zde zdrží přibližně 2 roky, než bude ledový štít zkompletován.

Pro Lassany (jak se obyvatelé Thalassy nazývají) je mezipřistání velkou událostí, která zpestřila jejich poklidné tempo. Probíhají četné večírky a slavnosti, během jednoho z nich dokonce prezident Edgar Farradine nabídne hostům účast na olympijských hrách. Ačkoli posádka kosmické lodi nechce příliš narušovat místní kolorit, přesto se nelze vyhnout vzájemným vlivům. K vybudování továrny je určena opuštěná zátoka na jižním ostrově, kde roboti zbudují i panelovou vesnici pro dočasné obyvatele.

Místní šéftechnik Brant se zajímá o výbavu návštěvníků. Jeho partnerka Mirissa se zahledí do korvetního kapitána Lorena Lorensena a jejich tajný vztah vyjde posléze najevo. Společnost je poměrně tolerantní a Loren se dočasně přestěhuje k ní domů, přičemž Brant se odstěhuje na Severní ostrov. Přesto dokáže s Lorensenem vycházet. Branta znepokojují poškozené sítě a další součásti podmořských zařízení. Neví, kdo nebo co je poškozuje. Odpověď dostane poté, co se do nádrže mrazicí továrny dostane velký mořský korýš. Je vypravena expedice, která pomocí sondy zjistí v moři rozvíjející se komunitu těchto tvorů, kteří vykazují jistou inteligenci. Dokáží využívat některé předměty a udržují společenskou hierarchii.

Během expedice exploduje jeden z menších vulkánů, jenž vyvolá vlnu tsunami. Loren Lorensen je smeten z paluby výzkumného plavidla do moře, kde se zamotá do lana a téměř se utopí. Život mu zachrání Kumar Leonidas, mladší bratr Mirissy.

Kapitán Sirdar Bey souhlasí s návrhem vyhovět požadavku Lassanů opravit antény na nejvyšším bodě pevniny – sopce Krakan na Východním ostrově. Taktéž jim po konzultaci s Mosesem Kaldorem poskytne veškeré informace z lodního archívu, které si Lassané vyžádají. Poslední objevy pozemských věd jim v budoucnu mohou pomoci v pokroku.

Pokračuje zvedání ledových bloků a jejich montáž do štítu. Operátor orbitálního výtahu Owen Fletcher plánuje dezerci, případně sabotáž, aby Magellan ukončil pouť zde na Thalasse. Pro své záměry získá ještě několik dalších členů posádky, ale skupina je odhalena. Kapitán nechá hlasovat o možnosti zůstat zde, drtivá většina posádky si je vědoma cílů mise a hlasuje pro odlet. Fletcher a jeho komplicové jsou ponecháni na Thalasse.

Během zvedání bloků dojde k nehodě. Kumar bere v noci svou dívku k orbitálnímu výtahu, aby jí ukázal tuto technickou vymoženost. Prochází se po ledovém bloku, když vtom se aktivuje výtah a vynáší jej i s blokem ledu do kosmického prostoru, kde Kumar umírá.

Kompletace nového štítu Magellana je u konce, odlet se blíží. Probíhají závěrečné ceremoniály. Loren Lorensen díky povolení kapitána vezme Mirissu na prohlídku kosmické lodi. Nerad ji opouští, Mirissa čeká jeho dítě, ale Loren si je vědom, že je před ním ještě nesplněný úkol. Až se za 200 let probere z hibernace, aby se účastnil kolonizace Saganu 2, bude jej tížit vědomí, že dívka, kterou ještě před chvílí svíral v náručí, je dávno mrtvá. A s ní i jejich dítě, jehož obraz k němu doputuje přes propast staletí. Bude to pozdrav, na který nikdy nebude moci odpovědět.

Prostředí

Postavy Posádka kosmické lodi Magellan Anne Varleyová – astronomka, vědecká pracovnice. Joan LeRoyová – tajemnice kapitána, odbornice v oboru informatiky. Karl Bosley – poručík. Kingsley Rasmusen Kitani – žena Lorena Lorensena. Loren Lorenson – korvetní kapitán, zamiluje se do Mirissy. Malina – zástupce kapitána. Marcus Steiner – vyšetřovatel. Mary Newtonová – lodní šéflékařka Moses Kaldor – diplomat. Owen Fletcher – poručík, operátor orbitálního výtahu zvedajícího ledové bloky na oběžnou dráhu. Stojí v čele skupiny, která požaduje ukončení letu již na Thalasse. Ranjit Wilson – poručík. Raymond Elgar – strojní a spojový inženýr. Rocklynn – korvetní kapitán. Sirdar Bey – kapitán kosmické lodi Magellan. Werner Ng – poručík. William Horton – spojový technik.

Obyvatelé Thalassy Bergman – ministerský předseda. Brant Falconer – partner Mirissy, technik šéfinženýr Tarny. Carina – jedna z dívek Kumara. Crystal – dcera prezidenta Farradine. Derek Winslade – historik, člen Thalasské akademie věd. Doreen Changová – reportérka Thalasské televizní společnosti. Edgar Farradine – prezident planety. Helga Waldronová – primátorka Tarny. Charles Simmons – člen obecní rady Tarny. Kumar Leonidas – mladší bratr Mirissy, miluje moře. Lal Leonidas – otec Kumara a Mirissy. Mirissa Leonidasová – sestra Kumara a partnerka Branta Falconera, zamiluje se do Lorena Lorensena. Její rodina spravovala po 5 generací thalasský archív. Nikri Leonidasová – matka Kumara a Mirissy. Rose Killanová – thalasská žena, má poměr s Karlem Bosleyem.

Planeta Thalassa Historie

Thalassa byla osídlena pomocí kosmické lodi – modulu Mark 3A, jenž obsahoval 50 000 jednotek. Zemi opustil v roce 2751, na Thalasse přistál roku 3109. Kolonizace byla úspěšná, lidé postavili vysílač s dalekým dosahem, jehož relaci Země zachytila o 160 let později. Vysílání pokračovalo dalších 200 let, než jej ukončila exploze vulkánu Krakan, která vysílač zničila. Vysílač nebyl znovu uveden do provozu a Země se domnívala, že kolonie byla zcela zničena nebo zdegenerovala do primitivní společnosti.A. C. Clarke, Zpěv vzdálené Země, Bonus press 1993, , kapitola 6. Přistávací manévr, str. 29

Geografie

Planeta Thalassa je téměř celá pokryta oceánem. Jsou zde pouze tři blízké ostrovy – Jižní, Severní a Východní. Na Jižním ostrově se nachází místo prvního přistání osídlovací lodě ze Země, je zde památník. Místní sídlo se jmenuje Tarna a má 560 obyvatel (v roce 718 thalasského letopočtu).A. C. Clarke, Zpěv vzdálené Země, Bonus press 1993, , kapitola 3. Obecní rada, str. 13 Severní ostrov je taktéž obydlený. Nejvzdálenější konce obou ostrovů dělí od sebe pouze 300 km. Východní ostrov tvoří sopka Krakan, jejíž exploze zničila vysílač zajišťující spojení se Zemí. Jsou zde instalovány další telekomunikační systémy pro místní sítě.

Thalasský střední sluneční den je 29,4325 pozemského dne. Thalasský siderický rok obsahuje 313,1561 thalasských dnů a je rozdělen do 11 měsíců po 28 dnech. Z kalendáře je vypuštěn leden a 5 zbývajících dnů (které doplňují počet na 313 dní) je připojeno za poslední 28. den v prosinci. Přestupný den je v každém šestém roku. A. C. Clarke, Zpěv vzdálené Země, Bonus press 1993, , kapitola 17. Rozkaz, str. 65

Obyvatelé a společnost

Vzhledem k malému podílu souše na celkovém povrchu planety je zde kontrolovaná porodnost. Obyvatelé sami sebe nazývají Lassany. Populace je dostatečně vzdělaná. Volba prezidenta probíhá losováním mezi jednotlivými občany, počítač vybere náhodně jednoho z nich. Existuje několik kritérií, které nástup do úřadu znemožní: věk pod 30 nebo nad 70 let nevyléčitelná choroba duševní porucha spáchání těžkého zločinu úmysl získat funkci