Colorado Avalanche je profesionální americký klub ledního hokeje, který sídlí v coloradském městě Denver. Do NHL vstoupil v ročníku 1995/96 a hraje v Centrální divizi v rámci Západní konference. Své domácí zápasy odehrává v hale Ball Arena s kapacitou 17 809 diváků. Klubové barvy jsou burgundská červená, ocelová modř, černá a stříbrná.

Avalanche bylo založeno před začátkem sezóny 1995/1996, poté, co se do Denveru přestěhoval kanadský klub Quebec Nordiques. Již ve své první sezóně vyhrály „Laviny“ NHL a získaly Stanley Cup. Stejný úspěch zopakoval klub v sezóně 2000/2001 a v sezóně 2021/2022.

Historie Tým Colorado Avalanche vznikl 21. června 1995 přestěhováním Quebecu Nordiques z kanadského Quebecu do amerického Denveru kde začal hrát v aréně Ball Arena. Tento krok se setkal s velkou nelibostí kanadských frankofonních fanoušků. Nicméně tým k tomu dovedla špatná finanční situace. Zde je historický vývoj týmu po jednotlivých sezónách:

1995/1996 Tým si z Quebecu přistěhoval talentovaný tým plný nadějných hráčů. Tým trénoval Marc Crawford. Útok týmu vedla hvězda Joe Sakic (kapitán) a ukázal držitel Calder Memorial Trophy pro nejlepšího nováčka sezóny NHL z minulé sezóny – Peter Forsberg. Dále v týmu byli útočníci: ruský technický hráč Valerij Kamenskij, dále dříč Scott Young, tvrdý Chris Simon, nadějný Adam Deadmarsh, obětavý Mike Ricci, Martin Ručinský, Owen Nolan, rváči Warren Rychel, Rene Corbet a nováček Stephane Yelle a před sezónou přišel zkušený Troy Murray. V obraně hráli nadějný ofenzivní obránce Sandis Ozoliņš, spolehlivý Craig Wolanin, zkušený Alexej Gusarov, Curtis Leschyshyn, Adam Foote, Sylvain Lefebvre, Jon Klemm a Uwe Krupp. Největší slabinu mělo Colorado v brance, kde mělo Jecelyna Thibaulta a Stephana Fiseta a ani jeden z nich nebyl zrovna nejjistější. Proto, když v průběhu roku požádal v Montrealu o přestup slavný brankář Patrick Roy, snažilo se ho Colorado získat. A to se povedlo. Společně s ním získalo útočníka Mika Keana a do Montrealu za ně pustilo brankáře Jocelyna Thibaulta, útočníky Andreje Kovalenka a Martina Ručínského. Dále z New Yorku Islanders přišel Claude Lemieux výměnou za Wendela Clarka. Tyto výměny se ukázaly jako nesmírně důležité pro celou základní část a hlavně pro playoff. V základní části zářil Sakic, který skončil na třetím místě v kanadském bodování NHL, s Forsbergem, který skončil na pátém místě bodování NHL. Tým dokončil základní část na 1. místě Pacifické divize. V playoff se Patrick Roy ukázal jako přínos a měl velký vliv na mimořádný úspěch týmu. V 1. kole porazila Lavina (překlad slova Avalanche) Vancouver 4:2 na zápasy, ve čtvrtfinále porazili Chicago 4:2 na zápasy a v semifinále si poradili se svým odvěkým rivalem Detroitem Red Wings 4:2 na zápasy. Ve finále vyhrál nad Floridou 4:0 na zápasy, když v posledním zápase dával ve třetím prodloužení za stavu 0:0 gól Uwe Krupp. Tento finálový zápas vešel do historie jako velký boj brankářů Johna Vanbiesbroucka z Floridy a Patricka Roye z Colorada, na něž letělo hodně střel, ale nakonec tuto pomyslnou bitvu vyhrál Roy. Pro tým to byl velkolepý úspěch a ve své 1. sezóně v Denveru nastartoval svoji budoucnost. Joe Sakic získal trofej pro nejlepšího hráče Playoff (Conn Smythe Trophy). 150px|náhled|vlevo|Joe Sakic

1996/1997 Před sezónou Colorado získalo Erica Lacroixe s prvním kolem v draftu 1998 (Martin Škoula) z Los Angeles, výměnou za Stephana Fiseta a 1. kolo draftu 1998 (Mathieu Biron). Před sezónou Colorado také získalo brankáře Craiga Billingtona z Floridy ve Waiver draftu. Do sestavy se začal prosazovat obránce Aaron Miller. V sezóně dostal šanci v jednom zápase nadějný brankář Marc Denis. V sezóně také přišel z Washingtonu útočník Keith Jones, kterého Colorado získalo společně s 1. kolem draftu 1998 (Scott Parker) a pustilo do Washingtonu obránce Curtise Leschyshyna a útočníka Chrise Simona. Tato sezóna se jevila velice dobře, což dokázalo 1. místo v základní části celé NHL. V Playoff patřil tým k velkým favoritům. V 1. kole porazili Chicago 4:2 na zápasy, ve čtvrtfinále Edmonton 4:1 na zápasy, ale v semifinále byli poraženi Detroitem Red Wings 2:4 na zápasy.

1997/1998 V této sezóně opět byli favorizováni, ale v základní části skončili až na celkovém 7. místě NHL, nicméně v Pacifické divizi byli první. Před sezónou Colorado podepsalo smlouvu s útočníkem Jarim Kurrim, který po této sezóně ukončil svou hráčskou kariéru. V týmu začal hrát nováček útočník Éric Messier, který nikdy nebyl draftován a s týmem podepsal smlouvu jako volný hráč. Před sezónou s týmem podepsal smlouvu i další volný hráč – rváč Jeff Odgers. V průběhu sezóny Colorado získalo útočníka Sheana Donovana společně s 1. kolem draftu 1998 (Alex Tanguay) za které pustilo do San Jose – Mika Ricciho a 2. kolo draftu (později vyměněné do Buffala) (Jaroslav Kristek). Tato výměna se setkala u fanoušků s velkou nelibostí, protože ti Mika Ricciho zbožňovali. Colorado před koncem sezóny získalo útočníka Toma Fitzgeralda z Floridy za útočníka Marka Parrishe a 3. kolo draftu 1998 (Lance Ward). V Playoff se jim moc nedařilo a nečekaně vypadli už v 1. kole s Edmontonem Oilers 3:4 na zápasy. 150px|náhled|Patrick Roy

1998/1999 V této sezóně opět Colorado vedli Peter Forsberg a Joe Sakic. Tým začal trénovat nový trenér Bob Hartley. Do týmu se zapojil jako kometa rostoucí útočník Milan Hejduk. Dále v sezóně posílil tým obránce Greg de Vries, z Nashville Predators získaný výměnou za výběr v draftu. Hlavně v této sezóně začal hrát útočník Chris Drury, který za tuto sezónu získal Calder Memorial Trophy pro nejlepšího nováčka sezóny celé NHL. Coloradu se začalo blýskat na lepší časy. Už v této sezóně dělali vše pro to aby získali Stanley Cup. Před Playoff dokonce přivedli do týmu Theorena Fleuryho z Calgary Flames, kterého získali společně s útočníkem Chrisem Dingmanem výměnou za Reneho Corbeta, Wada Belaka, Robyna Regehra a výběr v 2. kole draftu 2000 (Jarret Stoll). Dále Colorado posílilo před Playoff o veterána Dalea Huntera z Washingtonu Capitals, za kterého obětovali 2. kolo draftu 1999 (Charlie Stephens) a 3. kolo draftu 2000 (Sergej Kljazmin). Colorado skončilo na 4. místě základní části NHL a vyhrálo Severozápadní divizi. V 1. kole nad San Jose vyhráli 4:2 na zápasy, ve čtvrtfinále vyhráli nad rivaly z Detroitu také 4:2 na zápasy, ale jejich sen o Stanley Cupu se rozplynul v semifinále, kde prohráli s pozdějším vítězem Stanley Cupu – Dallasem 3:4 na zápasy. Dale Hunter tedy ukončil svoji hráčskou kariéru, aniž by se dočkal Stanley Cupu.

1999/2000 Colorado se i v této sezóně soustředilo na zisk Stanley Cupu. V létě podepsalo vedení klubu smlouvu s volným hráčem, útočníkem Davem Reidem. Jako nováček začal hrát v sestavě týmu velice talentovaný útočník Alex Tanguay. Výměnou získali útočníka Briana Rolstona za kterého putoval do New Jersey – Claude Lemieux, spolu s 1. kolem v draftu 2000 (David Hale) a s 2. kolem draftu 2000 (Matt DeMarchi). V této sezóně se také ukázal velice nadějný obránce Martin Škoula, který prožil nováčkovskou sezónu. Další prorazivší nováček byl útočník Dan Hinote a rezervní brankář Marc Denis. V polovině sezóny získali brankáře Ricka Tabaracciho výměnou z Atlanty za Sheana Donovana, ale největší výměnu vedení udělalo před Playoff, když získalo obránce Raye Bourquea s dalším veteránem – útočníkem Davem Andreychukem z Bostonu výměnou za Briana Rolstona, Martina Greniera, Samuela Pahlssona a 1. kolo draftu 2000 (Martin Samuelsson). Colorado opět vyhrálo Severozápadní divizi a skončilo na 9. místě v základní části NHL, ale v Playoff zhatil sny o Stanley Cupu v semifinále po prohře 3:4 na zápasy opět Dallas Stars. Přitom začátek Playoff se vyvíjel pro Colorado dobře. V 1. kole porazili Phoenix 4:1 na zápasy a stejně snadno porazili ve čtvrtfinále Detroit také 4:1 na zápasy. Ačkoliv Ray Bourque chtěl ukončit po této sezóně hráčskou kariéru, rozhodl se po neúspěchu v Playoff ještě prodloužit kariéru, protože toužil vyhrát Stanley Cup.

2000/2001 150px|náhled|vlevo|Peter Forsberg Stejně jako Ray Bourque chtěl získat Stanley Cup také celý tým a vedení se snažilo pro to udělat vše. Nadějný nováček, útočník Ville Nieminen dostal svou šanci. Další nováček se prosadil na místo 2. brankáře a tím kdo kryl záda Patricku Royovi, byl David Aebischer. Peter Forsberg sice už nezářil jako dřív, ale Joe Sakic byl stále výborný a dobře hráli i ostatní hráči (Alex Tanguay, Milan Hejduk, Ray Bourque, Patrick Roy, Chris Drury…). Před Playoff, jak už bylo u vedení Colorada zvykem přišla velmi výrazná posila. Tentokrát jím byl obránce Rob Blake, který přišel společně s útočníkem Stevem Reinprechtem z Los Angeles, výměnou za Adama Deadmarshe, Aarona Millera, Jareda Aulina a 1. kolo draftu 2001 (Dave Steckel) a 2003 (Brian Boyle). Základní část NHL vyhráli a získali tak svoji historicky druhou Presidents' Trophy. Do Playoff šel tým s velkým očekáváním a v 1. kole si lehce poradil s Vancouverem 4:0 na zápasy. Ve čtvrtfinále naopak prožili úpornou bitvu s Los Angeles, které porazili 4:3 na zápasy. V semifinále si opět poradili se St. Louis 4:1 na zápasy, ale ve finále na ně čekalo s tuhou obranou a organizovanou hrou New Jersey Devils, které, ale nakonec porazili 4:3 na zápasy, když rozhodující 7. zápas Colorado vyhrálo 3:1. Colorado Avalanche se radovali ze svého druhého Stanley Cupu v historii. A kdo z něj měl největší radost, byl rozhodně Ray Bourque, který mohl po sezóně v klidu a s pocitem zadostiučinění ukončit svoji rekordy prošpikovanou kariéru.

2001/2002 V této sezóně se prosadil do sestavy nováček – talentovaný útočník Radim Vrbata. Mezi nováčky byl dále útočník Brian Willsie, útočník Brad Larsen, útočník Riku Hahl, útočník Václav Nedorost a obránce Rick Berry. Peter Forsberg chyběl celou sezonu kvůli zranění a hrál pouze v Playoff. Joe Sakic už tolik nezářil a největší přínos pro tým byl rozhodně obránce Rob Blake a brankář Patrick Roy. Před sezónou vedení podepsalo smlouvu s obráncem Pascalem Trepanierem, který hrál naposledy v Anaheimu a s obráncem Toddem Gillem, který hrál naposled v Detroitu. V sezóně získalo Colorado defenzivního obránce Dariuse Kasparaitise z Pittsburghu, výměnou za Ville Nieminena a Ricka Berryho. Colorado skončilo v základní části NHL na 5. místě celkově a na 1. místě v Severozápadní divizi. V Playoff hráli tři vyrovnané série po sobě – v 1. kole vyhráli 4:3 na zápasy nad Los Angeles, ve čtvrtfinále vyhráli nad San Jose také 4:3 na zápasy, ale v semifinále prohráli s Detroitem 3:4 na zápasy.

2002/2003 V této sezóně zářil Peter Forsberg, který za to získal Art Ross Trophy a Hartova trofej. Dále byl vynikající také Milan Hejduk, který získal Maurice Richard Trophy. Joe Sakica zbrzdilo zranění, kvůli kterému laboroval čtvrtinu sezóny. Colorado posílilo o útočníky Deana McAmmonda a Jeffa Shantze a obránce Dereka Morrise, za které do Calgary pustili Chrise Druryho a Stephanea Yellea. Derek Morris se hned stal nejlepším obráncem týmu. Před Playoff vedení získalo útočníka Batese Battagliu z Caroliny za Radima Vrbatu. Dále získali obránce Bryana Marchmenta ze San Jose za 3. a 5. kolo draftu 2003 (Brad Richardson). Po 31 zápasech sezóny byl vyhozen kvůli neuspokojivým výsledkům trenér Bob Hartley a nahradil ho Tony Granato. Nakonec tým znovu vyhrál Severozápadní divizi a skončil 6. v základní části NHL. V Playoff, ale vypadli nečekaně už v 1. kole po prohře 3:4 s Minnesotou Wild. Po tomto ročníku ukončil hráčskou kariéru jeden z nejlepších hokejových brankářů všech dob – Patrick Roy. Na jeho počest později mužstvo vyřadilo dresy s číslem 33.

2003/2004