Jiří Novotný (29. dubna 1911 Praha – 24. prosince 2000 tamtéž) byl český architekt a urbanista.

Život Vystudoval Masarykovo reálné gymnázium v Křemencově ulici, kde maturoval v roce 1930. Absolvoval prázdninové cesty po Francii (1925) a Švýcarsku (1930). V mládí byl ovlivněn rodinnou atmosférou a společností rodičových přátel (Otto Gutfreund, Emil Filla, Ladislav Machoň, Karel Dvořák, Leopolda Dostalová). Po maturitě nastoupil na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Poslední ročník studoval u prof. Antonína Mendla. V roce 1935 složil státní zkoušku. Poté vykonal vojenskou službu.

Ještě během studia v letech 1933–1935 pracoval spolu s Miroslavem Kouřilem a Josefem Rabanem jako scénograf a výtvarník v divadle D34-36 E. F. Buriana. Vytvořil zde scény k celkem dvanácti představením. Ve třicátých letech byl členem Levé fronty a přátelil se s dalšími levicovými architekty (skupina PAS – Karel Janů, Jiří Štursa, Jiří Voženílek).

V roce 1937 prošel stavební praxí v Praze a ve Vyšných Hágách. V letech 1939–1940 působil v Plánovací komisi pro hlavní město Prahu a okolí.

V roce 1941 se oženil s Alenou Gutfreundovou. Protože se jednalo o tzv. smíšené manželství, byl propuštěn z Plánovací komise a založil vlastní ateliér. V roce 1943 byl přijat do Spolku výtvarných umělců Mánes. Pro ilegální činnost byl vyšetřován gestapem. Účastnil se Pražského povstání.

náhled|Hrob Jiřího Novotného a jeho ženy na Vinohradském hřbitově. V roce 1945 vstoupil do Komunistické strany Československa. V roce 1949 přešel se svým ateliérem do podniku Stavoprojekt. V roce 1951 pak přešel do nově vzniklé Kanceláře pro územní plán Prahy, kde pracoval jako vedoucí architekt kanceláře pro územní plán Prahy (KÚP) a jako hlavní projektant Směrného územního plánu Prahy.

Byl členem vedení Svazu architektů a v letech 1953–1959 též delegátem svazu v Mezinárodní unii architektů (UIA); zúčastnil se kongresů v Lisabonu (1953 a 1959) Haagu (1955), Varšavě a ve Vídni (1956), Berlíně (1957), Paříži (1957, 1965), Moskvě (1957 a 1958), Stockholm a Göteborg (1960). Rovněž spolupracoval s otcem, Otakarem Novotným na soutěžním návrhu na dostavbu okolí Národního divadla. Dále byl členem řady komisí a porot architektonických soutěží.

V letech 1961–1970 byl náměstkem hlavního architekta města Prahy. V roce 1967 se významně podílel na přípravě a průběhu IX. kongresu UIA v Praze. V roce 1970 byl jako signatář prohlášení Dva tisíce slov vyloučen z KSČ a zbaven funkcí, nadále pracoval v ÚHA jako řadový projektant. V letech 1977–1981 pak pro ÚHA pracoval jako externí spolupracovník. Byl kandidátem profesury na stavební fakultě ČVUT a později na Škole architektury AVU. Z obou kandidatur z kádrových důvodů sešlo. V této době provedl příležitostné drobné zakázky, většinou pro přátele.

Po Sametové revoluci byl členem výboru Občanského fóra Architektů. Angažoval se v obnoveném Spolku výtvarných umělců Mánes. V letech 1990–1995 byl předsedou spolku a pak čestným starostou.Řádní členové Spolku výtvarných umělců Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů

Členství ve spolcích a organizacích Spolek výtvarných umělců Mánes. Členem byl v letech 1943 až 1949 a znovu po obnovení spolku až do své smrti. Levá fronta Svaz socialistických architektů 1945–1970 Komunistická strana Československa člen vedení Svazu architektů

Dílo Kompletní seznam děl je uveden v článku Seznam děl Jiřího Novotného. náhled|upright|Obytné domy v Bělocerkevské ulici, Praha-Vršovice

Urbanismus Směrný územní plán z roku (první verze 1951, druhá verze 1955) Směrný územní plán hlavního města Prahy z roku 1964 Směrný územní plán hlavního města Prahy z roku 1976 (dokončen po nedobrovolném odchodu) 1960 sídliště Invalidovna, urbanistický koncept, s kolektivem 1962 sídliště Prosek, urbanistický koncept, s kolektivevm 1963 sídliště Ďáblice, urbanistický koncept, s kolektivem

Nerealizované projekty 1935/1936–1938 Divadlo práce, s Miroslavem Kouřilem a Josefem Rabanem

Scénografie Spolu s Miroslavem Kouřilem a Josefem Rabanem vypracoval pro divadlo D 34 (až D 36), které vedl Emil František Burian, dvanáct scénografií: Molière: Lakomec Karel Nový: Chceme žít Friedrich Wolf: John D dobývá svět Emil František Burian: Vojna Karel Hynek Mácha: Máj Bertolt Brecht, Kurt Weill, Emil František Burian: Žebrácká opera Adolf Hoffmeister: Mládí ve hře Jaroslav Hašek: Švejk William Shakespeare: Kupec benátský Píseň písní Maxim Gorkij: Jegor Bulyčov Nikolaj Fjodorovič Pogodin: Aristokrati Pro uvedená představení vypracovali též typografické plakáty.

Ocenění díla 1958 Cena Hlavního města Prahy 1965 Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu 1968 Udělen titul Zasloužilý umělec 1986 Zasloužilý pracovník Útvaru hlavního architekta (ÚHA) 1989 čestný člen Obce architektů 1995 čestný starosta SVU Mánes 1995 čestný člen Bloku architektů a výtvarníků, dříve Skupina 68

Spisy Nové bydlení v Praze, Praha : Orbis, 1964 Prahou posedlý, Praha : Karolinum, 2002, k vydání připravili Michal Novotný a Tomáš Novotný

Odkazy

Reference

Literatura Jiří Novotný: Vlastní životopis, rukopis, 1987, aktualizováno autorem 1996, archiv rodiny

Externí odkazy

Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Čeští urbanisté Kategorie:Čeští scénografové Kategorie:Předsedové SVU Mánes Kategorie:Narození v roce 1911 Kategorie:Úmrtí v roce 2000 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 24. prosince Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Členové Plánovací komise pro hlavní město Prahu a okolí Kategorie:Nositelé vyznamenání Za zásluhy o výstavbu