Capella (deminutivum k lat. capra – koza, v Bayerově katalogu označena jako α Aurigae, zkráceně α Aur, latinizováno Alfa Aurigae) je vícenásobná hvězda zdánlivé jasnosti 0,08m, nejjasnější v souhvězdí Vozky a šestá nejjasnější hvězda na noční obloze. V českých šířkách je cirkumpolární a je součástí Zimního šestiúhelníku. Systém je vzdálen přibližně 43 světelných let a patří k nejjasnějším zdrojům rentgenového záření na obloze (dominantně složka Aa).
Systém Capella je čtyřhvězda. Primární složku tvoří těsná spektroskopická dvojhvězda žlutých obrů Capella Aa (K0–G8 III; ~2,57 M☉) a Capella Ab (G0–G1 III; ~2,48 M☉). Obíhají se po téměř kruhové dráze s periodou ~104 dní a střední vzdáleností ~0,74 AU; systém není zákrytový. Složka Ab rotuje podstatně rychleji (≈ 8,5 dne) a je atmosféricky aktivnější; celý pár je klasifikován jako suspektní RS CVn proměnná.
Sekundární složku představuje dvojice červených trpaslíků Capella H a Capella L typu M, vzdálená na obloze ~3,6″ vzájemně a ~12′ od hlavního páru (fyzicky ~10 000 AU). Jejich oběžná doba je řádově stovky let; oběžnice HL kolem systému Aa+Ab trvá zřejmě desítky tisíc let.
Další vizuální průvodci Capella má několik dalších vizuálních průvodců označovaných jako Capella B, C, D, E, F a G. Tyto hvězdy se však pouze nacházejí ve stejném hvězdném poli, nemají fyzické vazby na systém.
Fyzikální vlastnosti a vývoj Z hlediska vývoje je systém Capelly mimořádně cenný, protože obě hlavní složky Aa a Ab se nacházejí v přechodové fázi mezi hlavní posloupností a větvemi obrů. Podle výpočtů Torrese a kol. (2015) obě hvězdy již vyčerpaly vodík v jádru a spalují helium v oblastech mimo jádro, přičemž složka Aa je ve fázi počínající expanze po červené větvi. Evoluční modely naznačují, že stáří celého systému je přibližně 600–700 milionů let.
Pozorovací historie a rentgenové záření Dvojitost Capelly odhalila spektroskopie (1899); první interferometrické rozlišení složek proběhlo na Mt. Wilson (1919/1920) a pozdější přesné dráhy publikoval interferometr Mark III (1994).
Silná rentgenová emise Capelly byla potvrzena v 70. letech; detailní spektra z družic Chandra a Newton ukazují stabilní korónu s teplotami několika milionů kelvinů. Silná korónová aktivita, pozorovaná pomocí obou družic, svědčí o udržované magnetické dynamo činnosti. Přestože jsou obě složky obřího typu, vykazují překvapivě intenzivní rentgenové záření. Novější analýzy (2010–2024) potvrzují, že emise pochází dominantně z rotující složky Aa, která má rozsáhlou stabilní korónu s teplotami okolo 6–8 milionů kelvinů, zatímco Ab přispívá pouze slabší komponentou. Rentgenové světelné křivky nevykazují pravidelné zákryty, ale naznačují trvalé magnetické smyčky a aktivní oblasti analogické slunečním erupcím.
Legenda a kulturní význam Jméno Capella (lat. „kozička“) má původ v antické astronomii, kde označovalo hvězdu symbolizující kozu Amaltheu na rameni Vozky. Ta podle řecké báje kojila malého Dia na ostrově Kréta. Jeho matka Rheia jej tam ukryla před otcem Kronem, jenž polykal své děti, aby předešel věštbě o vlastním pádu. Rheia Kronovi podstrčila kámen místo dítěte a Zeus byl vychován v jeskyni v pohoří Idi. Před jeskyní tančili kněží ohlušující tance, aby přehlušili dětský pláč. Zeus pak z vděčnosti umístil Amaltheu na oblohu a proměnil ji ve hvězdu Capellu – nejjasnější v souhvězdí Vozky. Jméno Amalthea nese i jeden z měsíců planety Jupiter.
V čínské tradici je součástí asterismu 五車 (*Wǔ Chē* – „Pět vozů“), v arabské astronomii byla známa jako Alhajoth (العيوق, *al-‘Ayyūq*). V polynéské navigaci se objevuje pod jménem Hokulei („hvězda radosti“) a sloužila jako orientační bod při mořských plavbách mezi Havají a Tahiti.
V evropské kultuře byla Capella zmíněna již v raně středověkých navigačních tabulkách a patří mezi tzv. „věčné hvězdy“ (cirkumpolární), viditelné po celý rok v mírném pásu severní polokoule. Její pozorování přispělo k rozvoji rané spektroskopie a interferometrie v první polovině 20. století.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Capella na stránkách Jima Kalera
Kategorie:Hvězdy v souhvězdí Vozky Kategorie:Čtyřhvězdy Kategorie:Proměnné hvězdy Kategorie:Žlutí obři Kategorie:Červení trpaslíci Kategorie:Oranžoví obři Kategorie:Objekty v katalogu Henryho Drapera Kategorie:Objekty v katalogu 2MASS Kategorie:Objekty v katalogu Hipparcos Kategorie:Objekty v Glieseho katalogu Kategorie:Objekty v Bayerově katalogu Kategorie:Objekty ve Flamsteedově katalogu