Kaibótei ( ~ člun pro obranu pobřeží) měly být malá válečná plavidla japonského císařského námořnictva projektovaná koncem druhé světové války jako typ A ( Kó gata) s kovovým trupem a typ B ( Ocu gata) s dřevěným trupem. Oba typy byly plánovány tak, aby mohly sloužit jako malá doprovodná plavidla a stíhače ponorek (vybavené 60 hlubinnými náložemi), či jako nosiče sebevražedných torpéd kaiten – v takovém případě měl typ A nést dva kaiteny a typ B jeden (u obou typů za cenu redukce nesených hlubinných náloží). Z osmdesáti objednaných člunů obou typů bylo rozestavěno celkem 24 jednotek, ale pouze dva čluny typu A byly před japonskou kapitulací spuštěny na vodu a žádný nebyl dokončen.

Pozadí vzniku S postupem Spojenců v Pacifiku se Japonské císařství čím dál víc soustředilo na obranu vlastních Japonských ostrovů a pokrytí (a ochranu) dodávek strategických surovin z dobytých území do Japonska. Za tímto účelem byla do „programu válečného kruhu“ ( Maru sen keikaku) z roku 1944 zahrnuta v rámci kategorie pomocných plavidel ( tokumutei) i stavba relativně malých a jednoduchých člunů, označených jako kaibótei typu A a typu B.

Původně se mělo jednat o nosiče kaitenů pro útoky na spojenecké invazní jednotky a zajištění přesunů kaitenů mezi jednotlivými základnami. Navýšením počtu nesených hlubinných náloží místo kaitenů vznikla malá a jednoduchá protiponorková plavidla – někdy též klasifikovaná jako pomocné stíhače ponorek (klasifikační symbol „CHa“).

Typ A vycházel z projektu E 24 a typ B z projektu E 25.Lengerer & Rehm-Takahara, str. 248

Dvacet plánovaných jednotek typu A dostalo v rámci programu z let 1943-44 trupová čísla 1851 až 1870, zatímco pro šedesát plánovaných jednotek typu B byla vyhrazena čísla 1701 až 1760. Pro program výstavby z let 1944-45 se počítalo s dalšími 40 jednotkami typu B – k jejich objednání již ale nedošlo.

Typ A i typ B bylo možno stavět v menších soukromých loděnicích. V případě dřevěného typu B bylo možné dokonce využít kapacity loděnic, které se věnovaly stavbě dřevěných plavidel (konkrétně stavbě pomocných stíhačů ponorek třídy č.1 a pomocných hlídkových člunů třídy č.1). Kaibókany typu B je měly zcela nahradit a proto byly pomocné hlídkové čluny, jejichž stavba ještě nezačala, zrušeny a uvolněná kapacita loděnic měla být využita na stavbu kaibótei.

Prostředky na stavbu kaibótei byly uvolněny v rozpočtovém roce 1945.

Konstrukce Trup a nástavby Trup typů A i B se vyznačoval zvednutou přídí a snižující se zádí, přičemž hloubka trupu byla u ocelového typu A 3,5 m a u dřevěného typu B 2,95 m. Zvednutá příď měla zlepšovat plavbyschopnost na rozbouřeném moři a při vyšších rychlostech, zatímco snížení na zádi šetřilo hmotnost a usnadňovalo spouštění kaitenů. Paluba měla být průběžná po celé délce.

Přibližně v 1/3 délky paluby se nacházel dvoupatrový můstek na jehož zadní části se nacházel stěžeň nesoucí anténu metrového přehledového radaru 13-gó pro sledování vzdušných cílů a detektor radaru (pravděpodobně E-27).

Ačkoliv kaibótei měly být malá a jednoduchá plavidla, japonské loděnice v podmínkách válečného roku 1945 dokázaly dokončit pouze dva trupy typu A (č. 1 a č. 2) do takového stavu, že mohly být spuštěny na vodu.

Pohonný systém Pohon u obou typů zajišťovala dvojice vznětových motorů o celkovém výkonu 800 koňských sil (588,4 kW). Typ A (ve verzi nosiče kaitenů) s nimi měl dosahovat rychlosti 15 uzlů (27,8 km/h), zatímco těžší a bachratější typ B pouze 12,5 uzlu (23,15 km/h).

Výzbroj náhled|vlevo|Zkušební spuštění kaitenu typu 1 z levoboční skluzavky křižníku Kitakami. Obdobně mělo být řešeno s pouštění kaitenů z kaibótei typu A a B Hlavňová výzbroj byla u typů A i B stejná. Základ měl tvořit jeden nový jednohlavňový 40mm kanón typu 5 s hlavní délky 60 ráží umístěný na přídi. Protiletadlovou výzbroj doplňovalo šest jednohlavňových 25mm protiletadlových kanónů typu 96. Ty měly být u typu A rozmístěny následovně: jeden pár (levobok a pravobok) na zadní části můstku, druhý pár před komínem a třetí pár za komínem. U typu B byl rovněž přední pár umístěn na můstku, ale druhý pár se měl nacházet na úrovni komína a zadní pár o něco dál za komínem.

Protiponorkovou výzbroj u obou typů tvořily čtyři vrhače hlubinných náloží. U typu A se nacházely mezi můstkem a komínem, zatímco u typu B na zešikmené zádi za poslední dvojicí 25mm kanónů. V provedení nosiče kaitenů mohl typ A nést čtyři hlubinné nálože, zatímco typ B jich mohl nést osm. Ve variantě pro stíhání ponorek (tj. bez kaitenu) ale mohl typ A i B nést až 60 hlubinných náloží.

Jako nosiče kaitenů měly jednotky typu A nést dva kaiteny umístěné na skluzavkách na levoboku a pravoboku zadní části plavidel. Typ B měl nés pouze jeden kaiten a měl být vybaven pouze jednou skluzavkou na zádi.

Rozestavěné jednotky Typ A Číslo Jméno Loděnice Položení kýlu Spuštění Osud1851č. 1Dai-1 góKawanami Uranosaki, ImariPři kapitulaci dokončen z 50%; potopen v důsledku průsaku vody Lengerer & Rehm-Tanaka uvádí dokončení ze 65 %.1852Lengerer & Rehm-Takahara, str. 256č. 2Kawanami Uranosaki, Imari nebo Při kapitulaci dokončen z 50%; potopen v důsledku průsaku vody Zbývajících 18 jednotek bylo zrušeno ještě před zahájením stavby.

Typ B Prvních šedesát jednotek typu B bylo objednáno pod čísly 1701 až 1760. Z nich ale pouze u 22 jednotek byl položen kýl, přičemž jako první byla zahájena stavba kaibótei č. 113 v Miho. Žádná z nich nebyla spuštěna na vodu a zbývajících 38 jednotek bylo zrušeno před zahájením stavby. Rovněž 40 dalších plánovaných jednotek bylo zrušeno před přidělením trupových čísel (tj. před objednáním).

Číslo Jméno Loděnice Položení kýlu Míra dokončení1701č. 101Dai-101 góFunaja ( Funaja zósen) 75 %1703č. 103Jamaniši 65 %1704č. 104Jamaniši 60 %1709č. 109Murakami 75 %1713č. 113Miho 85 %1718č. 118Kojanagi 60 %1719č. 119Kojanagi 40 %1722č. 122Išikawa 35 %1725č. 125Góriki 70 %1726č. 126Góriki 50 %1728č. 128Nišii 70 %1731č. 131Šikoku 75 %1732č. 132Šikoku 60 %1733č. 133Šikoku 45 %1737č. 137Tokušima ?1738č. 138Tokušima ?1739č. 139Tokušima ?1741č. 141Fukušima 65 %1744č. 144Hajašikane 75 %1748č. 148Džinen 65 %1751č. 151Fukuoka 60 %1757č. 157Saga 65 %

Kromě výše zmíněných loděnic se na produkci kaibótei typu B měla podílet i loděnice v Jonago, ale stavba tam objednaných člunů nebyla zahájena.

Odkazy Poznámky

Reference

Související články Kaibókan Hlídkový člun Stíhač ponorek

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Typy válečných lodí Kategorie:Japonské císařské námořnictvo Kategorie:Nerealizovaná plavidla Kategorie:Japonská slova a fráze