Hořící keř je třídílný televizní film HBO z roku 2013 o Janu Palachovi a hlavně událostech mezi jeho blízkými po jeho sebeupálení, který natočila Agnieszka Holland. Pojednává o advokátce Dagmar Burešové (Táňa Pauhofová), která podala žalobu na vysoce postaveného komunistického funkcionáře Viléma Nového (Martin Huba) kvůli jeho lživým výrokům o Palachově smrti.KOŘÍNEK, Petr: HBO točí třídílné drama o Janu Palachovi, bude se jmenovat Hořící keř. iDNES.cz 21. února 2012. Dostupné online.

Na historickou přesnost scénáře dohlédl Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů. Jiří Černý, který do filmu navrhoval dobovou hudbu, říká: „Nic silnějšího a hlubšího o tzv. normalizaci jsem zatím neviděl.“ČERNÝ, Jiří: Klub osamělých srdcí seržanta Pepře. Český rozhlas 2 5. listopadu 2012. Dostupné online.

12. září 2013 byl v kinech Cinestar uveden 206 minut dlouhý sestřih. V kinech jej v roce 2013 vidělo 17 384 diváků.

Film byl vyslán za Česko na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film, americká Akademie jej ale neuznala, a tak jeho místo zaujali Donšajni Jiřího Menzela.

Výroba Film se natáčel od března do 20. května 2012. Natáčení probíhalo mimo jiné ve Všetatech, odkud Palach pocházel, a na Olšanských hřbitovech (scény z pohřbu a exhumace jeho ostatků příslušníky StB). K dalším lokacím se řadilo autentické prostředí v hotelu Merkur v České Lípě, kde měl proslov Vilém Nový. Scéna upálení na Václavském náměstí byla natočena ve vozovně ve Střešovicích kvůli tomu, že v roce 1969 na Václavském náměstí ještě jezdily tramvaje. Budova Národního muzea byla do natočených záběrů přidána později počítačově. Ústřední píseň Directions je od skupiny Republic of Two.

Scéna ve třetím dílu, kdy lidé v tramvaji poznávají paní Palachovou, nebyla v původním scénáři. Vymyslela ji režisérka filmu na základě své obdobné zkušenosti s Josefem Smrkovským z roku 1969.

Olbram Zoubek pro natáčení zapůjčil Palachovu posmrtnou masku.

Záběry z natáčení Hořícího keře se objevují v souběžně točeném dokumentu o osobě režisérky Návrat Agnieszky H.

Děj Drama vypráví o následcích Palachovy oběti a počátcích normalizace v posrpnové ČSSR. Jeho hlavní postavou je advokátka Dagmar Burešová (Táňa Pauhofová), která zastupovala Palachovu matku Libuši (Jaroslava Pokorná) a bratra Jiřího (Petr Stach) ve zdánlivě beznadějné soudní kauze. Důvodem žaloby blízkých mrtvého studenta bylo skandální nařčení od poslance Viléma Nového (Martin Huba). Ten Palachův čin zlehčoval na stranickém mítinku v České Lípě lživým prohlášením o takzvaném „studeném ohni“. Film, rozčleněný do tří samostatných kapitol, připomíná i sebeobětování Jana Zajíce z února 1969. Zobrazuje také dění ve studentských kruzích a kolaborantské aktivity příslušníků StB, již se Palachův odkaz snažili vymazat z národního povědomí.

Drama vypráví o individuální statečnosti, ale i o lámání charakterů a následné mravní devastaci, s nimiž se česká společnost potýká i v polistopadových dobách. Zdůrazňuje roli jedinců, kteří riskují existence, či dokonce obětují život kvůli zdánlivě nedosažitelným ideálům. Epilog pak připomíná události z ledna 1989 během takzvaného „Palachova týdne“.

Odlišnosti od skutečných událostí Postava studentského vůdce Ondřeje Trávníčka je složena z více skutečných osob, hlavním předobrazem byl Lubomír Holeček. Holeček mj. četl vzkaz v televizi, nikoliv Hana Čížková, jak je tomu ve filmu. Po návštěvě u Jana Palacha v nemocnici je jeho matka hospitalizována na psychiatrickém oddělení, ve skutečnosti zde byl hospitalizován i Jiří Palach. Další odlišností od skutečnosti je to, že Jan Zajíc před svým upálením nevypil kyselinu. Dagmar Burešová ve filmu váhá před tím, než vezme případ, údajně jej však přijala okamžitě, stejně jako její manžel. Odlišně proběhla exhumace Palachových ostatků i soudní proces. U soudu byli Pavel Kohout, Emil Zátopek, Lubomír Holeček, Vladimír Škutina a Luděk Pachman, což ve filmu chybí.

Obsazení

Ocenění Film získal v rámci cen Českého filmového a televizního svazu Trilobit Cenu Václava Havla a Trilobitem byla oceněna i herečka Jaroslava Pokorná. Na vyhlašování Cen české filmové kritiky zazářil celkem sedmkrát.

Na soutěži Český lev získal film celkem 14 nominací, přičemž v 11 zvítězil.

Nominace Výsledek Nejlepší film Nejlepší režieAgnieszka Hollandová Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roliTatiana Pauhofová Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roliPetr Stach Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roliJaroslava Pokorná Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roliIvan Trojan Nejlepší scénářŠtěpán Hulík Nejlepší kameraMartin Štrba Nejlepší střihPavel Hrdlička Nejlepší zvukPetr Čechák, Marek Hart Nejlepší hudbaAntoni Komasa-Lazarkiewicz Nejlepší filmová scénografieMilan Býček Nejlepší kostýmyKatarína Hollá Nejlepší maskyZdeněk Klika Speciální cena Cena za nejlepší filmový plakát

Na festivalu Finále Plzeň byl film oceněn Výroční cenou Asociace českých filmových klubů.

Film byl vyslán za Česko na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film, americká Akademie jej ale neuznala, a tak jeho místo zaujali Donšajni Jiřího Menzela. Hořící keř byl přihlášen do soutěže o Zlaté glóby v kategorii Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film, nominován však nebyl.

V červnu 2013 byl uveden na televizním festivalu v Monte Carlu, kde získal cenu Zlatá nymfa v kategorii nejlepší herec v minisérii (pro Ivana Trojana).HNÁTEK, Václav: Hořící keř získal nominaci festivalu v Monte Carlu, šanci má i Trojan. iDNES.cz 2. května 2013. [cit. 2013-05-09]. Dostupné online. V dubnu 2014 získal hlavní cenu CIGNIS na MFF v Hongkongu.ČTK: Hořící keř získal hlavní cenu na filmovém festivalu v Hongkongu. iDNES.cz 6. dubna 2014. [cit. 2014-04-08]. Dostupné online. V květnu 2014 byl uveden na festivalu v Soulu za účasti Tatiany Pauhofové.

Recenze Alena Prokopová Jan Gregor, Aktuálně.cz Mirka Spáčilová, iDNES.cz Daniel Krásný, TVZone.cz první díl, celá série Peter Bališ, feelingmovies.sk Martin Svoboda, SerialZone

Film o filmu Televizní film o filmu natočil Lukáš Kokeš, stopáž 27 minut.http://www.csfd.cz/film/330301-film-o-filmu-horici-ker/

Doprovodné akce Věrný zůstanu Drama Hořící keř doplňuje internetový projekt vernyzustanu.cz, jenž ve své první fázi obsahuje rozhovory s pamětníky. K osobnostem, které pro HBO Europe poskytly svá svědectví o konci šedesátých let, husákovské normalizaci i o přelomovém roce 1989, patří Madeleine Albright, Kamila Moučková, Jiří Stránský, Olbram Zoubek, Dana Němcová, Ivan M. Havel, Vlasta Chramostová, Stanislav Milota či Věra Čáslavská. Na Palachův čin a jeho ohlasy vzpomínají také jeho spolužáci.

Další doprovodné akce Některé projekce doplňovala beseda s tvůrci a s historikem Petrem Blažkem; na besedách se podílelo také Národní muzeum. Zapojeny byly i školy v rámci vzdělávacího projektu „I zlo může mít pozlátko“ – kromě projekcí filmu byl např. zdarma zpřístupněn Národní památník na Vítkově. Drobné rekvizity a ukázky z filmu jsou součástí putovní výstavy „Jan Palach 69“, která během roku 2013 projde evropskými Českými centry. Tuto výstavu vytvořilo Národní muzeum ve spolupráci s ÚSTR a Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy.

Uvedení v zahraničí Film byl uveden i v ostatních evropských pobočkách HBO. 24. února má premiéru v Polsku, v dalších zemích 3. března. V různých podobách střihu se film prodal do 40 zemí.

Reference

Externí odkazy

Oficiální česká stránka HBO Europe vernyzustanu.cz

Kategorie:České dramatické filmy Kategorie:České televizní filmy Kategorie:Televizní filmy HBO Česká republika Kategorie:Televizní filmy z roku 2013 Kategorie:Filmy se seriálovým sestřihem Kategorie:České televizní minisérie Kategorie:Televizní seriály HBO Česká republika Kategorie:Filmy Agnieszky Hollandové Kategorie:České filmy podle skutečných událostí Kategorie:Držitelé Českého lva za nejlepší film Kategorie:Jan Palach