Raif Dizdarević (9. prosince 1926 Fojnica, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců – 2. září 2026 Sarajevo) byl bosenský politik bosňáckého původu z Bosny a Hercegoviny, který v letech 1988–1989 zastával funkci prvního bosňáckého předsedy Předsednictva Jugoslávie. Za druhé světové války byl účastník partyzánského boje. Sloužil i jako diplomat.
Život Narodil se do rodiny úředníka Šefkiji (?–30. května 1943), pocházejícího z hercegovské vsi Vitina, a Selimy Saliagić (?–8. května 1943), původem z Fojnice, kteří přivedli na svět syny Ziju (1916–1942), Rešada (1919–2011), Nijaze (1920–1989), Nusreta (1922–květen 1942), Hasana (1924–1945?), Raifa (1926), Faika (1929–2012) a tři dcery, Šaćiru (Šaću, ?–2017, vdanou Skorin), Mubu (*1934, vdanou Peleš) a Hatidžu (Điđu, *1936, vdanou Krnjević). Pocházel z bosňácké muslimské rodiny, ale po nástupu do školy se stal ateistou a tím i zůstal.
V létě 1943, tehdy jako šestnáctiletý, se zapojil do komunistického partyzánského hnutí.Profil Dizdareviće na stránkách města Fojnica (bosensky) Všichni jeho starší bratři již v dřívější době inklinovali ke komunistickému hnutí. Roku 1945 vstoupil do Komunistické strany Jugoslávie. Jako blízký spolupracovník Tita se stal člověkem, který neměl daleko k úspěšnému uplatnění v řadě politických funkcí. Po válce pracoval nejprve v bezpečnostních složkách (OZNA), později jako diplomat; byl velvyslancem Jugoslávie nejprve v Bulharsku, poté v Sovětském svazu a nakonec v Československu.
Od roku 1978 do roku 1982 byl aktivní v regionální politice, především v parlamentu Bosny a Hercegoviny a republikovém předsednictvu, nakonec stanul i v jeho čele (1978–1982). V letech 1982 až 1983 byl předsedou jugoslávského svazového parlamentu (skupštiny).Rozhovor s Dizdarevićem na stránkách Slobodnaevropa.org (srbsky) V letech 1984 až 1988 byl ministrem zahraničních věcí SFRJ. Od 15. května 1988 do 15. května 1989 zastával funkci předsedy Předsednictva SFRJ, byl tedy de facto hlavou státu. Patřil k politikům „staré gardy“, která byla stále častěji upozaďována úspěšnými politickými taženími Slobodana Miloševiće. Doba, kdy Dizdarević předsedal nejvyššímu politickému orgánu Jugoslávie, byla poznamenána řadou složitých událostí, mezi které patřila například protibyrokratická revoluce, docházelo k propadům životní úrovně v celé zemi a nárůstu inflace. Stále aktuálnější byl navíc i kosovský problém, který se pokoušelo jugoslávské předsednictvo na nátlak ulice řešit vyhlášením výjimečného stavu.
Po rozpadu Jugoslávie, jejíž byl Dizdarević silným zastáncem, se z politického života stáhl a sepsal o svém působení různé knihy, včetně např. titulu s názvem Od smrti Tita do smrti Jugoslávie, která se věnuje tomuto kritickému období. K současnému společenskému systému v Bosně a Hercegovině byl kritický,Rozhovor s Dizdarevićem na stránkách černohorského deníku Pobjeda (černohorsky) považoval jej stále za ozvěnu válečných událostí z 90. let.
Zemřel 2. září 2026 ve věku 99 let.
Vyznamenání 60x60pixelů velkokříž Řádu prince Jindřicha – Portugalsko, 28. července 1976 60x60pixelů Řád Bílého lva I. třídy s řetězem – Československo, 28. března 1989
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Jugoslávští politici Kategorie:Jugoslávští partyzáni Kategorie:Bosenští politici Kategorie:Bosňáci Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu prince Jindřicha Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva I. třídy s řetězem Kategorie:Narození v roce 1926 Kategorie:Narození 9. prosince Kategorie:Narození v Bosně a Hercegovině Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v roce 2026 Kategorie:Úmrtí 2. září