náhled|upright|Zdeněk Štěpánek jako svatý Václav ve stejnojmenném filmu, 1929 Svatý Václav je československý němý historický černobílý film z roku 1930. Představuje první snímek o svatém Václavovi. Natočen byl na přelomu let 1929 a 1930 při příležitosti svatováclavského milénia a jeho premiéra proběhla 4. dubna 1930, kdy již byly v Československu uváděny první zvukové filmy. Titulní roli vytvořil Zdeněk Štěpánek. Režisér Jan Stanislav Kolár natočil výpravný historický obraz, jenž byl nejnákladnějším snímkem, na českém území dosud vyrobeným. Stál rekordní čtyři miliony korun, což několikanásobně přesahovalo tehdejší běžnou produkci.

V historickém kontextu československé i české kinematografie šlo o první pokus natočit historický velkofilm na nějaké závažné společenské téma. Film byl objednán československým státem a prezidentem Tomášem G. Masarykem k oslavám svatováclavského milenia, neboť datum 28. září 929 bylo tehdy považováno za datum úmrtí knížete Václava. Film měl ve své době velkou publicitu. Na výrobu filmu netypicky přispěl i československý stát, a to formou nikdy nesplacených bezúročných půjček.

Produkce a natáčení O přípravě filmu začal dobový tisk informovat na jaře roku 1927, kdy vznikl spolek Millenium-film. V přípravném výboru byl z uměleckých kruhů přítomen pouze Josef Munclinger, který připravil první návrh libreta. Po fázi hledání financí pro film se v říjnu 1927 do výboru Millenium-filmu přidali akcionář filmových továren AB Miloš Havel, ředitel kina Lucerna Vilém Brož a technický ředitel produkční společnosti Elekta-Journal Jindřich Brichta. Miloš Havel zastával pragmatický přístup, při kterém sledoval hlavně návratnost své investice. Uváděl, že pro domácí trh snímek nesmí překročit náklady ve výši půl milionu korun, v případě zahraniční distribuce pak maximálně dva miliony korun.

Millenium-film po zajištění části financí vyhlásil neveřejnou soutěž na libreto. Mezi porotci byli historik Josef Pekař, historik umění Zdeněk Wirth, výtvarník Jan Konůpek, biskup Antonín Podlaha a ministerský úředník Hanuš Voves. Do soutěže byl osloven Josef Munclinger, který měl návrh již hotový, a dále Jan Stanislav Kolár, Karel Anton a Arnošt Dvořák. Návrhy Antona i Dvořáka byly vyřazeny. Porota se nakonec přiklonila k řešení, aby se pro scénář využila zbylá libreta Munclingera a Kolára. Scénáře se měl ujmout někdo třetí, ale nakonec byl pro časovou úsporu svěřen tandemu Munclinger-Kolár.

Při výběru režiséra se zvažovalo oslovení německého režiséra Fritze Langa, který v letech 1923–1924 natočil dvoudílný velkofilm Nibelungové, nebo Friedricha Wilhelma Murnaua. Nakonec byl (i z finančních důvodů) upřednostněn přístup, že by film o české historii měl natočit Čech. Miloš Havel doporučoval Karla Lamače a mezi dalšími jmény se objevovali Svatopluk Innemann a Karel Anton. Nakonec byl ale opět kvůli časovému tlaku projekt svěřen tandemu Munclinger-Kolár.

V červnu 1929, pouhé tři měsíce od milenia, začala preprodukce filmu, a to s pouze třetinou potřebných financí. Výroba filmu byla svěřena společnosti Elekta-Journal. V létě začala stavba kulis, příprava kostýmů a kamerové zkoušky s herci. V září 1929 byl do titulní role obsazen Zdeněk Štěpánek. Během oslav svatováclavksého milenia se teprve začalo natáčet, čímž bylo jasné, že produkce výročí nestihne. Natáčet se začalo v křivoklátských lesích. Na začátku října 1929 projekt kvůli tvůrčím neshodám opustil Munclinger a na režii tak zůstal sám Kolár. Natáčelo se až do března 1930.

Na strahovské pláni byly postaveny rozsáhlé exteriérové stavby obou knížecích hradů, zalidněné při natáčení tisícihlavým komparsem. Na vysoké úrovni obrazu se podíleli kameramani Otto Heller, Karel Kopřiva, Jan Stallich a Václav Vích. Němá verze byla doprovázena živou filmovou hudbou skladatelů Oskara Nedbala a Jaroslava Křičky, při premiéře ji hrál čtyřicetičlenný orchestr řízený dirigentem Janem Elsnicem. Koncem roku 1930 byla vytvořena ozvučená verze filmu s nahranou hudbou a film byl znovu uveden do kin.

Premiéra se uskutečnila 3. dubna 1930 v kině Alfa na Václavském náměstí. Pro veřejnost začaly projekce o den později. Podle dobových kritik měl film neutrální až mírně příznivé ohlasy. Pozitivní recenzi například sepsal vlivný kritik Otto Rádl. Brzy se však ukázalo, že film byl debaklem. Tržby byly nízké a k mezinárodní distribuci nedošlo. Distribuční společnost Gong-Film snímek kinům nabízela pouze v balíku s dalšími filmy, což si řada regionálních kin nemohla dovolit. Navíc se s odstupem objevily negativní recenze kritizující divadelní pojetí filmu a nezvládnutou dramaturgii a režii. Československý stát na výrobu snímku poskytl dvě bezúročné půjčky v celkové výši dvou milionů korun. Ty se tvůrcům nepodařilo splatit a stát je v třicátých letech odepsal jako nedobytné. Pro J. S. Kolára to byl poslední režijní počin jeho kariéry.

V roce 2009 objevil muzikolog Viktor Velek v archivu Katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha neúplný a neuspořádaný notový materiál k původní hudbě, která byla 80 let považována za ztracenou. Partituru nově zrekonstruoval dirigent a skladatel Jan Kučera, 28. září 2010 ji v obnovené premiéře provedl se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a následně natočil na DVD.

Obsazení

Tvůrci a štáb

Odkazy

Reference

Literatura Knihy

Články

Externí odkazy

Svatý Václav na ČT: Němý film, o kterém se hodně mluvilo, ceskatelevize.cz

Kategorie:Československé němé filmy Kategorie:Československé historické filmy Kategorie:Československé černobílé filmy Kategorie:Československé životopisné filmy Kategorie:Filmy Jana Stanislava Kolára Kategorie:Filmy z roku 1930 Kategorie:Svatý Václav