Sněžné jámy (polsky Śnieżne Kotły) jsou dva mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně na polské straně západních Krkonoš na území Krkonošského národního parku.

Kar na severním svahu se jmenuje Malá Sněžná jáma (polsky Mały Śnieżny Kocioł), 550 m dlouhá, 400 m široká a 300 m hluboká, na východním svahu je Velká Sněžná jáma (polsky Wielky Śnieżny Kocioł), 800 m dlouhá, 600 m široká a 300 m vysoká, na jejímž dně se nacházejí ledovcová jezírka Śnieżne Stawki, které uzavírají pozůstatky ledovcových morén.

K vzniku ledovců a jejich produktů – kotlin, morén a jezírek – došlo v pleistocénu, pravděpodobně v době poslední doby ledové (baltské). Sněžné jámy jsou výborným příkladem alpské krajiny, zastoupené řadou vzácných rostlin (např. lomikámen sněžný, lomikámen vstřícnolistý aj.).

Popis Stěny obou karů jsou vysoké přibližně 100 metrů a v nich se nacházejí malá horská jezírka zvaná Śnieżne Stawki. [retrieved 2009-12-26] Vznikly během poslední fáze doby ledové a skládají se převážně z žuly. Na dvou exponovaných místech však byl nalezen čedič (zřejmě sopečného původu), což je v této části střední Evropy poměrně vzácné. V chladných a tmavých částech kotlin se vyskytují některé vzácné druhy arktických a alpských rostlin:Śnieżne Kotły retrieved 2009-12-26 Koniklec alpinský, hořec tolitovitý, Aconitum napellus, a jediné místo v Sudetech, kde se vyskytuje lomikámen sněžný. Na vrcholu větší kotliny, na Vysoké pláni (1497 m), přímo nad Sněžnými jámami stojí Vysílač Sněžné jámy.

Malá Sněžná jáma Hloubka Malé sněžné jámy činí přibližně 300 m a výška skalních stěn dosahuje až 100 m. Stěny jsou protkány několika žlaby. Pod ústími žlabů se nacházejí sutinové kužely (sutě). Jeho dno leží v nadmořské výšce přibližně 1 175 m n. m.

Nachází se zde žíla (dajka) čediče z pozdního oligocénu (stará 26 milionů let) o proměnlivé šířce 30–60 metrů a pozorované délce 120 m, obnažená v žulové stěně. Čedič je bohatý na minerály, což dává možnost růstu řadě vzácných rostlin.

Velká Sněžná jáma Hloubka Velké Sněžné jámy činí přibližně 250 m a výška stěn dosahuje 150 m. Stěny jsou rozřezány sedmi žlaby, u jejichž ústí se vytvořily sutinové kužely. Dno kotle leží v nadmořské výšce přibližně 1 245 m n. m.

Morény V oblasti Sněžných jam a v jejich předpolí se nachází pět čelních a bočních morénových valů, zatímco prostor mezi nimi je pokryt balvany dnové morény. Nejvyšší z nich dosahují výšky přibližně 15 m. Nejníže položené čelní morény se vyskytují v nadmořské výšce 860–900 m n. m. Největší dosah ledovce činil přibližně 2 000 m. Morény, zejména ty spodní – nejstarší, jsou částečně rozmyty vodou.

Śnieżne Stawki Na dně Velkého Sněžného kotle a v předpolí Malého Sněžného kotle, mezi morénami, se nacházejí tři periodicky vysychající ledovcová jezírka zvaná Śnieżne Stawki a několik bažin.

Hotel a vysílač

náhled|Śnieżne Stawki V roce 1837, tj. v počátcích krkonošské turistiky, byla nad Sněžnými jámami postavena budka s občerstvením a útulkem pro 2 osoby, svého času první krkonošská stavba určená výhradně pro turistické účely. Po roce 1858 zbudovaný kamenný dům s restaurací pro 50 lidí už umožňoval nocleh pro 21 osob. V letech 1896–97 byl z iniciativy rodu Schaffgotschů postaven na vrcholu Vysoké pláně několikapatrový luxusní horský hotel Schneegrubenbaude s vyhlídkovou věží, se 44 dvoulůžkovými pokoji a několika jídelnami. Za druhé světové války se hotel stal rekreačním zařízením německé Luftwaffe. Po roce 1945, kdy se Polsko posunulo na západ, připadlo mu Slezsko a původní německojazyčné obyvatelstvo bylo z většiny vyhnáno, se budově začalo říkat Wawel, pro její podobnost s krakovským královským hradem. V roce 1950 zprovoznil Polský klub turistů PTTK v bývalém hotelu bufet a pouze několik lůžek, který sloužil do roku 1960, kdy byl na zbořeništi zdí bývalého hotelu zřízen provizorní TV vysílač pro přenos signálu z olympijských her v Římě. Současnou podobu získala budova po přestavbách v letech 1960–1964 a 1974–1978. Roku 1994 zde bylo instalováno zařízení pro mobilní telefonii.

Budova je pro veřejnost uzavřená, v extrémním počasí již však několikrát poskytla turistům přístřeší. Zaměstnanci vysílače mají také zásluhu na záchraně mnoha lidských životů.

Galerie

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Sněžné jámy na Turistika.cz

Kategorie:Ledovcové tvary reliéfu Kategorie:Údolí v Krkonoších Kategorie:Skalní útvary v Dolnoslezském vojvodství Kategorie:Piechowice