Research Unix je název používaný pro větev operačního systému Unix, který vyvíjely Bellovy laboratoře v Computing Science Research Center (často označovaném jako oddělení 1127) pro počítače DEC PDP-7, PDP-11, VAX a Interdata 7/32 a 8/32. Častěji používané označení je Unix Version n, Unix Vn nebo UNIX nth Edition (kde n je číslo od 1 do 10).

Historie náhled|Version 7 Unix pro PDP-11 běžící na multisystémovém emulátoru SIMH Termín Research Unix byl poprvé použit v časopise Bell System Technical Journal (Vol.57, č.6, Pt.2 červenec / srpen 1978) pro odlišení od ostatních interních verzí Unixu vyvíjených v Bell Labs (jako např. PWB/UNIX a Mert), jejichž kód se odštěpil od primární CSRC větve. Tento název se před Version 8 Unix prakticky nepoužíval, a pro označení starších verzí se začal používat dodatečně. Do té doby se obvykle používal název UNIX (psaný velkými písmeny) nebo UNIX Time-Sharing System.

Firma AT&T licencovala Version 5 Unix pro vzdělávací instituce a Unix Version 6 také pro komerční organizace. Cena pro školy byla 200 dolarů, pro komerční firmy 20000 dolarů odrazujících od většiny komerčních použití. Přesto byl do 80. let 20. století Unix Version 6 nejrozšířenější variantou Unixu. Verze Research Unixu byly často označovány číslem vydání manuálů, protože několik prvních a posledních verzí nebylo nikdy oficiálně uvolněno mimo Bell Labs a vývoj systému byl kontinuální. Často užívaným způsobem pro označování verzí Reasearch Unixu je UNIX Version n, Unix Vn nebo UNIX nth Edition (kde n je číslo od 1 do 10).

Všechny moderní verze Unixu (kromě implementací z čistého stolu, jako je Coherent, Minix a Linux, obvykle označovaných jako Unix-like) jsou odvozeny od Version 7 Unix.

Od Version 8 Unix měl Research Unix blízké vazby na BSD Unix, které začaly použitím 4.1cBSD jako základu pro Unix V8. Dennis Ritchie ve své zprávě zaslané do Usenetu v roce 2000 uvedl, že Research Unix je blíže k BSD než UNIX System V, který také obsahuje nějaký BSD kód:

Verze Vydání manuálu Datum vydání Popis V1 3. 11. 1971První vydání unixových manuálů vycházelo z verze, která v té době běžela na PDP-11. Obsahuje Thompson shell a příkazy mail, cp a su. Unix byl v té době 2 roky starý a v roce 1970 byl přenesen z PDP-7 na PDP-11/20. V2 12. 6. 1972 V předmluvě této verze bylo uvedeno, že celkový počet instalací systému je 10. Obsahoval příkaz echo a první překladač jazyka C. V3 Únor 1973 Obsahovalo programovací jazyk C a roury, příkazy crypt a yacc. Programy byly rozděleny do adresářů /bin a /usr/bin, proto byla zavedena proměnná prostředí PATH. /usr byl připojovací bod druhého pevného disku. Celkový počet instalací byl 16. V4 listopad 1973 První verze napsaná v jazyce C. Zavedeny skupiny, příkazy grep a printf. Počet instalací byl uváděn „přes 20“. Manuál byl poprvé formátován příkazem troff. Tuto verzi popsali Thompson a Ritchie v článku CACM,, který byl prvním veřejným popisem Unixu. V5 červen 1974 Šířeji licencováno vzdělávacím institucím.. Zavedlo sticky bit a příkazy find a dd. Určený pro PDP-11 model 40 a další modely s 18bitovými adresami; počet instalací „přes 50“. V6 květen 1975 Obsahuje ratfor a bc. První Unix určený k široké distribuci mimo Bell Labs, a první Unix přenositelný na jiný hardware než PDP. V květnu roku 1977 byl vydán MINI-UNIX a ořezaná verze V6 pro low-end stroje PDP-11/10. V7 leden 1979 Obsahuje Bourne shell, cpio, sed, ioctl, awk, f77, spell, stdio and pcc augmenting the Dennis Ritchie's C compiler. Je předchůdcem všech moderních unixových systémů a posledním vydáním Research Unix, které bylo distribuováno. Spojuje většinu utilit z PWB/UNIX se značně upraveným jádrem, které mělo téměř o 80% řádků kódu více než V6. 32V červen 1979 Port pro na DEC VAX vydaný s názvem 32V byl východiskem pro 3BSD. V8 únor 1985 Upravená verze 4.1cBSD pro VAX s interpretem příkazů z UNIX System V; sokety byly v této verzi nahrazeny proudy; verze používaná interně a pro vzdělávací účely. Primárním uživatelským rozhraním se stal grafický terminál Blit. Byl přidán síťový systém souborů, které umožňoval přístupu k souborům na vzdálených počítačích pomocí cesty /n/hostname/path a knihovna pro práci s regulárními výrazy, která zaváděla API později napodobené implementací od Henryho Spencera. V9 září 1986 Verze používaná interně používala kód z 4.3BSD; obsahovala zobecněnou verzi Streams – mechanismu IPC zavedeného ve V8. Systémové volání mount bylo rozšířeno pro připojení proudu na soubor, jehož opačný konec mohl být propojen na program v user space. Tento mechanismus se používá pro implementaci kódu síťových spojení v user space. K dalším vylepšením patří make a exový editor Sam. Podle Dennise Ritchieho byly V9 a V10 „konceptuální“: existovaly manuály, ale žádná distribuce OS „v úplné a koherentní formě“. V10 říjen 1989 Poslední verze Research Unixu. Přestože manuály byly publikovány mimo AT&T vydavatelstvím Saunders College Publishing, neexistovala žádná kompletní distribuce samotného systému. K novinkám patřily nástroje pro počítačovou sazbu navržené tak, aby pracovaly s programem troff, interpret jazyka C, animační programy a několik nástrojů, které byly později součástí systému Plan 9: nástroj pro automatizaci překladu Mk build nástroj a rc shell. V10 byl také základem pro operační systém IX vytvořený Dougem McIlroyem a Jamesem A. Reedsem založený na principech multiple levels of security (MLS)., nebyla distribuce samotného systému veřejná. Plan 9 V1 1993 Nástupce Research Unix od téměř stejného vývojového týmu, který sdílí mnoho nástrojů uživatelských s V10

Označení Verze 3, Verze 4 a Verze 5 nemá žádnou spojitost s komerčními verzemi UNIX System III, UNIX System IV a UNIX System V, které vydala UNIX Support Group AT&T v 80. letech 20. století. Po Version 10 přešel vývoj Unixu v Bellových laboratořích na následnický systém Plan 9 from Bell Labs, který sdílel část svého user space kódu s V10.

Odvozené verze V roce 2002 vydala firma Caldera InternationalCaldera vydává původní unixy pod BSD licencí na slashdot.org (2002) V7 Unix jako free software pod licencí podobnou BSD.

V roce 2017, Unix Heritage Society a Alcatel-Lucent USA Inc. svým jménem a jménem Bell Labs a Nokia vydali V8, V9 a V10 Unix s uvedením následující podmínky: "nebudou uplatňovat svá autorská práva vůči nekomerčnímu kopírování, distribuci, provozování, zobrazování a vytváření děl odvozených z Research Unix®1 Editions 8, 9 a 10".

Odkazy

Reference

Související články Inferno – Další operační systém od stejného týmu

Externí odkazy

UNIX Evolution (PostScript) by Ian F. Darwin and Geoffrey Collyer Unix heritage – Další odkazy a zdrojové texty některých verzí Research Unixu Dennis M. Ritchie: Evoluce Unix Time-sharing System The Restoration of Early UNIX Artifacts by Warren Toomey, School of IT, Bond University Full Manual Pages documentation for Research Unix 8th Edition. List of new features in Research Unix 9th Edition.

Kategorie:Varianty Unixu