Josef Bohumír Kasan (19. února 1905, MiloticeMatriční záznam o narození a křtu farnost Milotice – 19. října 1965, Praha) byl český katolický kněz, premonstrát, vysokoškolský pedagog, teolog, filosof, právník a kolaborant s komunistickým režimem.
Studium Středoškolské vzdělání s maturitou v roce 1925 získal na státním reálném gymnáziu ve Strážnici. Ve studiu ke kněžství pokračoval na bohoslovecké fakultě Karlovy univerzity v Praze. Na kněze byl vysvěcen v roce 1933. Vstoupil do řádu premonstrátských řeholních kanovníků a patři do kláštera Nová Říše. Začal působit v pastoraci a stal se středoškolským profesorem. Mezitím v studoval filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně v letech 1935–1939, kterou zakončil doktorátem filozofie a 16. března 1939 byl promován. V roce 1939 zahájil v Brně další studium a to sice na právnické fakultě Masarykovy univerzity. Toto studium se protáhlo přes válečná období II. světové války a dokončil jej v roce 1946, kdy byl promován doktorem obojího práva dne 27. září 1946.
Problematická stránka osobnosti Vedle jeho studijních výsledků se však objevuje jiná stránka jeho osobnosti. Na rozdíl od ostatních novoříšských spolubratrů řeholníků, kteří byli po heydrichiádě zatčeni a odvezeni do koncentračních táborů, kde mnozí zahynuli, byl jen krátce vyšetřován a propuštěn na svobodu. Po válce se chtěl stát novoříšským opatem, ale zvolen byl P. Augustin Machalka. Dr. Kasan se proti němu snažil intrikovat řadou pomluv (kolaborace s nacisty, styky se ženami atd.), ale neuspěl. Tyto jeho výpovědi využila proti opatu Machalkovi StB v monstrprocesu proti řádůmArchiv Ministerstva vnitra ČR v Praze,spis V 2844, str. 215-217 v roce 1950.
Pedagog Kasan se po skončení II. světové války pustil opět do studia v letech 1947–1948 na mezinárodní katolické univerzitě v Miláně. S komunistickým režimem po puči v roce 1948 začal aktivně spolupracovat a zařadil se mezi tzv. vlastenecké kněze. Díky této aktivitě byl 2. října 1950 jmenován státním docentem na Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze pro obor pastýřského bohosloví, s účinností od 1. září 1950. V kariérním postupu rychle stoupal, a byl 12. prosince 1951 na CMBF jmenován profesorem církevního práva, s účinností od 1. ledna 1952. Jeho působení na fakultě bylo formálně ukončeno 31. října 1953. Stal se rektorem kostela u sv. Ignáce v Praze 2, oficiálem církevního soudu a arcibiskupským notářem. Od 9. října 1965 byl v invalidním důchodu a krátce na to, 19. října 1965 v Praze zemřel.
Bibliografie Prameny církevního práva. Dějinný vývoj, Praha: Česká katolická Charita 1952. 54 s. Časopisecké studie, zejména: Duchovní pastýř.
Odkazy
Reference
Literatura Bohemikální autoři. Křesťanství (1901–2000), Praha: Centrální katolická knihovna 2001 [cit. 2005-07-31]. HANUŠ Jiří: Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů, Brno 2005, s. 66. NOVOTNÝ Vojtěch: Katolická teologická fakulta 1939-1990. Prolegomena k dějinám české katolické teologie druhé poloviny 20. století, Praha: Karolinum, 2007. VLČEK Vojtěch: Perzekuce mužských řádů a kongregací komunistickým režimem 1948–1964, Olomouc 2004, s. 277 a 416.
Externí odkazy Teologické texty, článek Služebníci nevěrní
Související články Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy
Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Čeští premonstráti Kategorie:Čeští teologové Kategorie:Narození v roce 1905 Kategorie:Narození v Miloticích Kategorie:Úmrtí v roce 1965 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Kategorie:Absolventi Právnické fakulty Masarykovy univerzity