Mělník () je zaniklá vesnice ve Vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Stávala v údolí Bublavy v nadmořské výšce 540 metrů na severu Doupovských hor, přibližně deset kilometrů jihozápadně od Kadaně.

Název Jméno vesnice bylo odvozeno ze slova měl, které označovalo jíl. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Melnik (1460, 1488), Mielnik (1593, 1654) , Melk a Mellink (1787) a Melk (1846).

Historie První písemná zmínka o Mělníku pochází z roku 1460, kdy vesnice patřila k panství hradu Egerberk. Jeho součástí byla až do roku 1623, kdy panství jako pobělohorský konfiskát zabavený Matyáši mladšímu Štampachovi koupil Kryštof Šimon Thun a připojil je ke Klášterci nad Ohří. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žili čtyři chalupníci a dva poddaní bez pozemků, z nichž jeden pracoval jako krejčí. Obyvatelé na neúrodných polích pěstovali žito, ale hlavním způsobem obživy býval chov dobytka a práce v lesích.

V roce 1787 ve vsi stálo jedenáct domů a jejich počet se nezměnil ani v roce 1846, kdy v nich žilo 74 lidí. Děti docházely do školy v Tunkově a později chodily do Telcova. Vesnice patřila k okounovské farnosti, ale poštu, lékaře a četnickou stanici měli obyvatelé v Radnici. Nejbližší železniční stanice se nacházely v Perštejně a Olešce.

Po zrušení patrimoniální správy se Mělník stal osadou obce Martinov, kterou zůstal až do svého zániku. V roce 1914 zde ve třinácti domech, z nichž čtyři byly větší usedlosti, žilo 62 obyvatel. Po vysídlení Němců nebyla vesnice dosídlena a v roce 1947 v ní žili je tři obyvatelé. Mělník úředně zanikl v důsledku zřízení vojenského újezdu k 15. červnu 1953 v první etapě rušení sídel.

Přírodní poměry Mělník stával v katastrálním území Žďár u Hradiště (původní mělnické katastrální území měřilo 4,56 km²) v okrese Karlovy Vary, asi 2,5 kilometru jihozápadně od Oslovic. Nacházel se v nadmořské výšce okolo 540 metrů na západním úbočí vrchu Havran (736 metrů). Oblast leží v severní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina. Půdní pokryv tvoří v širším okolí kambizem eutrofní. Údolím pod zaniklou vesnicí protéká potok Bublava.

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Mělník stál v mírně teplé oblasti MT3, pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 74 obyvatel (z toho čtyřicet mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 54 obyvatel se stejnou národnostní a náboženskou strukturou.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 Obyvatelé 62 75 66 48 57 74 54 3 Domy 11 13 13 13 13 12 11 8

Pamětihodnosti Kaple Panny Marie stála na návsi a byla zbořena současně s obcí. Kaple byla vystavěna ze dřeva a o půdorysu čtverce, se stanovou střechou a hranolovou sloupkovitou zvonicí, která byla také zakončená stanovou střechou s křížkem. Obě střechy pokrýval eternit.Kaple na Památky a příroda KarlovarskaBinterová, Z.: Zaniklé obce Doupovska od A do Ž, Chomutov, 2005, s. 49

Odkazy Reference

Externí odkazy Osada na Památky a přírody Karlovarska

Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Karlovy Vary Kategorie:Zaniklá sídla v Doupovských horách Kategorie:Egerberské panství Kategorie:Klášterecké panství Kategorie:Martinov (vojenský újezd Hradiště) Kategorie:Vojenský újezd Hradiště