Eduard Tregler (5. ledna 1868 LounyMatriční záznam o narození a křtu farnosti Louny – 6. srpna 1932 Bystřice pod Hostýnem) byl český varhaník, hudební skladatel a pedagog.

Život Základy hudebního vzdělání získal u svého otce, který byl nadšeným klavíristou samoukem. Postavil si dokonce vlastní klavír. Dalšími učiteli byli Vojtěch Švácha a místní varhaník Josef Vejšický. V roce 1883 se stal studentem Varhanické škole v Praze. Studoval hru na varhany a skladbu u Františka Skuherského, Františka Blažka a Josefa Kličky. Po absolvování školy ještě pokračoval na Pražské konzervatoři studiem hry na klavír u Jindřicha Káana.

V roce 1889 se stal Tregler varhaníkem a později i ředitelem kůru dominikánském kostele sv. Jiljí v Praze. Chrám měl v té době vynikající sbor a Tregler pro něj v letech 1892–1895 zkomponoval sedm mší. V Praze se aktivně účastnil hudebního života města. Byl blízkým přítelem Antonína Dvořáka a o Velikonocích roku 1895 uvedl s velkým úspěchem jeho Stabat Mater v kostele sv. Jakuba Většího na Starém Městě.

V roce 1897 zvítězil v konkurzu na místo dvorního varhaníka v Drážďanech. Po třech letech se však vrátil do Prahy, neboť (podle vlastního vyjádření) „bylo teskno mezi Němci“. Stal se ředitelem kůru v kostele sv. Václava v Praze na Smíchově. Kromě toho vyučoval v hudebním ústavu Dvořákeum, který v roce 1904 spolu s Antonínem Heřmanem založil.

Vedle chrámové hudby se věnoval intensivně i světské komorní hudbě. Jako sólový klavírista, či ve spolupráci s Heroldovým smyčcovým kvartetem., podnikl řadu zahraničních koncertních turné. Vystupoval ve Vídni, v Lipsku, Berlíně a v mnoha městech Ruska a jihu Evropy.

Kvůli častým nemocem členů své rodiny se rozhodl Prahu opustit. Odešel do Loun a vyučoval hudbě na střední škole a působil jako sbormistr lounského Hlaholu. V roce 1906 založil amatérský symfonický orchestr, Lounskou filharmonii. Jako ředitel Spolku pro hudební výchovu se podílel rovněž na založení hudební školy, která dostala název Smetana.

V roce 1913 zvítězil v konkurzu na místo profesora na varhanické škole v Brně, kterou řídil Leoš Janáček. Z finančních důvodů se však po krátkém působení v Brně vrátil do Loun jako ředitel kůru v chrámu sv. Mikuláše. V roce 1916 se však opět do Brna vrátil. Vyučoval hru na varhany, obligátní klavír a harmonii. Působil jako dirigent v brněnském Orchestrálním sdružení a jako předseda Státní zkušební komise. Pokračoval také v koncertní činnosti. V Brně již zůstal až do své smrti v roce 1932. Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.

Dílo

Komorní hudba Klavírní skladby op. 1 (1892) Serenáda pro 4 lesní rohy op. 30 (1896) Romance pro violoncello a klavír op. 19 (1896) Romance pro housle a klavír op. 13 Composition pour piano op. 16a, sešit I. (1897) Klavírní skladby řada II. op.16b (1897) Klavírní kvintet (1897) Sonáta pro housle a klavír op. 29 Akvarelly. Pět klavírních skladeb op. 18 Romance pro housle s průvodem klavíru Trio pro harfu, flétnu a basový klarinet op. 28

Varhany Předehry a dohry pro varhany op. 7 Fantazie g-moll op. 8 pro varhany (1895) 100 preludií pro varhany op. 23 Mše F dur op. 26 pro mužský sbor (1895) 64 krátkých předeher a meziher pro varhany op. 10 (1896) Sonáta c-moll pro velké varhany op. 27 50 předeher a meziher pro varhany op. 20 (1896) Fantazie pro harmonium

Vokální skladby Sbory pro ženské hlasy s průvodem klavíru op. 3 (1893) Různé nálady (Písně pro jeden hlas s průvodem klavíru op. 17 Čtyři ženské sbory s průvodem klavíru op. 14 Dva dvojhlasé sbory s průvodem varhan Čtyři ženské sbory bez průvodu op. 24 Patero smíšených sborů bez průvodu op. 25

Mše Missa jubilaei op. 2 pro smíšený sbor, varhany, 2 trubky a 3 pozouny (1892) Mše ke cti sv. Václava op. 4 (1892) Missa solemnis op. 5 pro smíšený sbor a varhany (1892) Missa in D op. 6 pro smíšený sbor a varhany (1892) Missa brevis I. C-dur op. 12 pro smíšený sbor a varhany (1893) Missa brevis II. D-dur op. 9 pro smíšený sbor a varhany (1894) Missa brevis III. f-moll op. 22 (1894)

Ostatní chrámové skladby Sbor ke cti sv. Josefa (1892) Komenského poslední modlitba (1892) Sólové vložky k mimoliturgickým pobožnostem op.15 (Ave verum corpus, Ó Bone Jesu, Ave Maris Stella, 1894) Ave Maria op. 11 pro vyšší hlas, housle a varhany (1894) Dvě Ave Maria, Ó Sanktissima op. 21 pro sólový hlas, varhany, harfu a lesní roh (1894) Pange lingua

Reference

Literatura Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha Zdeněk Hatina: "Eduard Tregler." Diplomová práce. Brno : Konzervatoř, 1971. Stanislava Syrková: Eduard Tregler. Pedagogická orientace 1, 2008, str. 116– –125, ISSN 1211-4669 L. Hába: Velký lounský muzikant. Deník Lučan, Louny, 2001, č. 17 Erika Smithová: Osobnosti brněnské varhanní hudby (dostupné ZDE)

Externí odkazy

Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Skladatelé romantismu Kategorie:Skladatelé chrámové hudby Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští varhaníci Kategorie:Čeští hudební pedagogové Kategorie:Čeští dirigenti Kategorie:Čeští sbormistři Kategorie:Umělci z Loun Kategorie:Pohřbení na Ústředním hřbitově v Brně Kategorie:Narození 5. ledna Kategorie:Narození v roce 1868 Kategorie:Úmrtí 6. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1932 Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Lounech Kategorie:Úmrtí v Bystřici pod Hostýnem