náhled|Výročí „1200 let Moravy“ (první písemná zmínka o Moravanech k roku 822), budova Nového zemského domu v Brně náhled|Hanácký kroj Moravané (lidově také Moraváci, zastarale Moravci, německy Mährer) je označení lidí žijících na Moravě, nebo z Moravy pocházejících. První písemná zmínka o Moravanech pochází z Letopisů království Franků k roku 822.
Označení Moravané se po roce 1991 používá i jako označení osob, hlásících se k moravské národnosti.
Geografické označení náhled|vlevo|Moravané V minulosti se označení „Moravané“ vztahovalo k zemské příslušnosti, tedy k příslušnosti k Moravskému markrabství, a vztahovalo se tak na česky i německy mluvící obyvatele Moravy.Meyers Konversations-Lexikon, Eine Enzyklopädie des allgemeinen Wissens, Dritte Auflage, Bibliographisches Institut, Lipsko, 1878, heslo „Tschechen“.BAUER, Franz, GLASSL, Horst, HÄRTEL, Hans-Joachim, MACHILEK, Franz, NITTNER, Ernst, OHLBAUM, Rudolf, SALOMON, Dieter: Tisíc let česko-německých vztahů, Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, Praha (1991), , str. 132PERNES Jiří: Pod habsburským orlem. České země a Rakousko-Uhersko na přelomu 19. a 20. století, Nakladatelství Brána, Praha (2006), , str. 97. Moravští Němci byli většinou po skončení druhé světové války v roce 1945 vysídleni, ale za Moravany se často považují doposud.Oficiální stránka Jihomoravské Krajanské rady
Hlavní etnografické skupiny slovanských Moravanů tvoří:
Horáci – obyvatelstvo na jihozápadě Moravy a na její hranici s Čechami, Hanáci – obývající úrodnou střední část Moravy, moravští Valaši – v Beskydech, dle některých názorů původem z rumunského Valašska, moravští Slováci – považovaní za přechodné obyvatelstvo Moravy a Slovenska, Laši – přechodné obyvatelstvo Moravy a Slezska. Záhořané – obyvatelé Záhoří
Hlavní etnografické skupiny německých Moravanů byly:
Dyjané (Thayaner) – jihomoravští obyvatelé Podyjí mezi Znojmem a Mikulovem jeseničtí Němci neboli němečtí Horáci – německé obyvatelstvo na moravské straně Jeseníků Hřebečané (Schönhengster) – obyvatelé největšího jazykového ostrova na Moravě v okolí Svitav a Moravské Třebové Jihlavané, Jihlavci (Iglauer) – obyvatelé Jihlavského jazykového ostrova brněnští Němci – obyvatelé Brna a německých vesnic v okolí olomoučtí Němci – obyvatelé Olomouce a německých vesnic v okolí vyškovští Němci – z Vyškovského jazykového ostrova Kravařané – z území Kravařska
Na jižní Moravě obývala několik vesnic menšina moravských Chorvatů, rozptýlená po 2. světové válce násilně zvláště na severní Moravu.
V době konstituování moderního českého národa a ústupu zemských sebeidentifikací v 19. století se česky hovořící Moravané přihlásili k češství, malá část slovanské moravské inteligence však již v této době prosazovala moravskou samostatnost a snažila se o vyvolání jakéhosi moravského obrození.PERNES Jiří: Pod habsburským orlem. České země a Rakousko-Uhersko na přelomu 19. a 20. století, Nakladatelství Brána, Praha (2006), , str. 103, 105 a 109.Kolektiv autorů: Osobnosti moravských dějin (1), Matice moravská, Brno (2006), , str. 15. V době německé okupace zbytku českých zemí vystoupila s požadavkem zavedení samostatné moravské národnosti namísto české marginální (150 až 300 registrovaných členů) Moravská nacionální sociální strana.Ivo PEJČOCH: Armády českých politiků. České polovojenské jednotky 1918-1945. Cheb: Svět křídel, 2009. ISBN 978-80-86808-60-4, str. 142. V této době byla naopak část obyvatel východní Moravy, tzv. moravští Slováci, označována organizací Národopisná Morava a vládou Slovenského státu v rámci koncepce tzv. Velkého Slovenska za Slováky.
Jako Moravci se označovalo též obyvatelstvo používající lašské dialekty (tzv. „po našemu“) a žijící v okolí dnešní česko-polské hranice v Horním Slezsku (Hlučínsko, Ratibořsko a Hlubčicko),Franz Chocholatý Gröger: Územní československo-polské spory a osud Moravců které se však, zejména na Hlučínsku, orientovalo proněmecky.
Moravská národnost
náhled|Moravané na slavnostech na brněnském Špilberku Větší část česky mluvících obyvatel Moravy se hlásí k české národnosti. V roce 1991 se podle ČSÚ oficiální česká národnost rozložila na českou, moravskou a slezskou. Podle závěrů Českého statistického úřadu moravské povědomí bylo do určité míry uměle vyvolané v důsledku medializace moravské národnostní problematiky. ČSÚ toto dokládá velkým rozdílem mezi počty osob hlásících se k moravské národnosti ve sčítáních lidu v roce 1991 a 2001 (v roce 2001 se téměř milion osob, hlásících se v roce 1991 k moravské národnosti opět přihlásil k národnosti české). Moravské povědomí je však v lidech žijících na Moravě pevně zakořeněno, což dokládá nárůst o 250 000 lidí ve sčítání lidu 2011.
Ve vztahu ke sčítáním lidu v Česku představitelé moravistických organizací (Moravské a Slezské informační centrum, politická strana Moravané) vždy požadovali, aby na sčítacích formulářích byla vždy výslovně uvedena národnost moravská a slezská, pro území Moravy a Slezska navíc na prvním místě. Český statistický úřad ve vztahu ke sčítání lidu v roce 2011 na dotazy moravistů uvedl, že je možné moravskou národnost vyplnit a že bude, jako je tomu od roku 1991, zpracovávána odděleně (na rozdíl od československých sčítání lidu, ve kterých nebylo k moravské národnosti vůbec přihlíženo a osoby uvádějící moravskou národnost byli automaticky započítáváni mezi osoby s českou národností). Odmítl však žádost, aby byla moravská národnost ve sčítacích formulářích předvyplněna. Oproti tomu Slovensko zahrnulo možnost volby moravské národnosti přímo do sčítacího formuláře. náhled|vlevo|Relativní zastoupení moravské národnosti podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností v roce 2011 na území Moravy a Slezska (historická moravsko-slezská zemská hranice není na mapě vyznačena) Ve sčítání lidu v roce 1991 se k moravské národnosti přihlásilo 1 362 313 občanů České republiky, tj. 13,2 % obyvatelstva. Při sčítání lidu v roce 2001 došlo výraznému poklesu a k moravské národnosti se přihlásilo pouze 380 474 občanů České republiky, tj. 3,7 % obyvatelstva. Ve srovnání s rokem 1991 se při sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo téměř milion osob opět k národnosti české, a největší koncentrace obyvatel hlásících se k moravské národnosti byla v Jihomoravském kraji. Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 počet obyvatel s moravskou národností ale opět stoupl, celkem se k ní přihlásilo 630 897 obyvatel, což činilo 6,3 % všech obyvatel České republiky. Největší podíl opět zaznamenal Jihomoravský kraj, kde se k moravské národnosti přihlásilo 21,8 % obyvatelstva, dále kraj Zlínský (16,3 %), Olomoucký (12,0 %) a Vysočina (7,0 %).První předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011: Tab. 6.2 Obyvatelstvo podle národnosti podle krajů
Na území Moravy a Slezska se k moravské národnosti přihlásilo samostatně 513 555 osob, což tvoří podíl 12,9 %. V kombinaci se na území Moravy a Slezska přihlásilo k moravské národnosti přibližně něco přes 610 000 lidí, což tvoří přibližně podíl 15,3 %.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky se vyjádřilo k poslaneckému návrhu novely zákona o národnostních menšinách z 1. června 2021: „Návrh zákona výslovně uzná postavení příslušníků moravské národnosti jako příslušníků národnosti české s tím, že se na ně nevztahuje právní úprava pro národnostní menšiny.“, s tímto zdůvodněním: „Moravané, respektive občané České republiky na Moravě, tvoří součást českého národa a nelze je považovat za jinou než českou národnost ve smyslu zákona o obcích.“. Moravané z toho důvodu podle ministerstva spravedlnosti nejsou národnostní menšinou.
K národnosti moravské se hlásí i respondenti na Slovensku, kde je moravská národnost aktuálně 7. největší národnostní menšinou.
Volba národnosti v rámci sčítání lidu Od sčítání lidu roku 1991 se díky získání absolutní svobody volby národnosti (dle Listiny základních lidských práv a svobod je možné si subjektivně zvolit jakoukoli národnost, bez ohledu na její objektivní existenci či neexistenci) začali při sčítání lidu na území České republiky respondenti hlásit i ke zvláštní moravské národnosti. Počty obyvatel, hlásících se ke zvláštní moravské národnosti v následujících sčítáních lidu značně kolísaly a již nikdy nedosáhly čísla z roku 1991Gabriela Šamanová: Národnost ve sčítání lidu v českých zemích (v roce 2001 došlo ke strmému poklesu,Datové publikace ze sčítání 2001. Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Obyvatelstvo, byty, domy a domácnosti v roce 2011 naopak k mírnému nárůstu a v roce 2021 opět k poklesu).Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Datové výstupy. Základní informace o vybraných územních celcích podle SLDB - ČR, kraje, okresy, správní obvody ORP a obce (včetně městských částí územně členěných statutárních měst) - 2011. Česká republika. Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry V současné době se k moravské národnosti hlásí celkem 549 373 osob (včetně obyvatel dvojí národnosti), většina obyvatel Moravy se hlásí k národnosti české.
Před sčítáním lidu v roce 2021 byla pro-moravskými aktivisty vedena informační kampaň, která upozorňuje na možnost přihlášení se k moravské národnosti. Část této kampaně (konkrétně plakáty od strany Moravané) se stala pro svůj radikální a xenofobní nádech kontroverzní. Počet osob, hlásících se k moravské národnosti nicméně ve sčítání lidu roku 2021 poklesl (z 630 897 osob na 549 373 osob). Pokles zaznamenaly všechny národnosti s výjimkou slezské.
Genetické rozdíly Během mezinárodní studie s účastí lidí z Česka bylo mimo jiné zjištěno, že podoba genetického kódu Evropanů souvisí s místem jejich původu. V rámci této studie byly nad rámec výzkumu vědci izolovány vzorky obyvatel původem z Čech a Moravy. Ve vztahu k odlišnostem mezi příslušníky menších etnik tak bylo zjištěno, že mezi občany Česka pocházejících z Čech a z Moravy existují drobné rozdíly. Příčinou má být rozdílný původ obyvatel Čech i Moravy a velmi usedlý způsob života předků, protože většina obyvatelstva byla v minulosti pevně svázána s půdou.Češi a Moravané mají odlišnou DNAStudio 6 Hostem Profilu Studia 6 bude předseda Evropské společnosti lékařské genetiky Milan Macek. Je pravda, že Češi a Moravané mají odlišnou DNA? Zeptáme se v 7:20 na jedničce a čtyřiadvacítce.http://www.lidovky.cz/geny-pivni-geny-vinne-0tl-/ln_noviny.asp?c=A090528_000111_ln_noviny_sko&klic=231757&mes=090528_0
Významné osobnosti Na Moravě se narodilo mnoho významných osobností, které se nějak zapsaly do dějin, mezi ně patří například: Jan Antonín Baťa – podnikatel a vizionář Jan Amos Komenský – filozof a spisovatel Tomáš Garrigue Masaryk – první prezident československé republiky Otto Wichterle – vědec a vynálezce kontaktních čoček a silonu
Středověk Do husitských válek
Moravané původně byli slovanský kmen sídlící kolem středního a dolního toku řeky Moravy, pravděpodobně až k jejímu soutoku s Dunajem, který si v 7. nebo 8. století zajistil převahu nad ostatními slovanskými kmeny v této oblasti a dal jim své jméno. náhled|První písemná zmínka o Moravanech k roku 822 zapsána v Letopisech království Franků V pramenech jsou Moravané poprvé zmiňováni roku 822, kdy jejich zástupci na vyzvání Ludvíka Pobožného přijeli spolu se zástupci ostatních slovanských kmenů usazených při východní hranici franské říše na sněm do Frankfurtu nad Mohanem: