Hvězdoš podzimní

náhled|upright=1.1|Číslo 2 (vpravo) - zobrazení hvězdoše podzimního

Hvězdoš podzimní (Callitriche hermaphroditica) je jediný druh rodu hvězdoš rostoucí v České republice, který je vázán výhradně na submersní prostředí, tj. roste stále zcela ponořený pod vodní hladinou a na rozdíl od ostatních druhů hvězdoše nevytváří vrcholová růžice listů ani pozemní formy.

Výskyt Je rozšířen téměř na celé severní polokouli, zejména od 50° severní zeměpisné šířky severněji. V Evropě roste v severním Německu a Polsku, v Pobaltí, Dánsku, Skandinávii, na Britských ostrovech a Islandu. Vyskytuje se také na severu Ruska přes Sibiř až po Dálný východ a v severních oblastech Číny. Rozšířen je také v Severní Americe, v Spojených státech, Kanadě a Grónsku. Vyskytuje se převážně v nadmořských výškách do 2000 m, v Číně i ve 4000 až 5000 m.

Severně České republiky prochází jižní hranice souvislého areálu, česká arela je od ní izolována. Tento druh byl na území republiky objeven teprve roku 1980 a později byl poznán ve dvou herbářových položkách z konce 19. století. Postupně bylo uvedeno téměř 30 lokalit s jeho výskytem, na kterých v současnosti již neroste; aktuálně je znám pouze výskyt u obce Jedlová na Poličsku (ověřen r. 2012). Sporadicky se objevuje v severovýchodních Čechách a severní části Českomoravské vrchoviny.

Roste v plytkých stojatých i mírně tekutých vodách jako jsou jezera, vodní nádrže a řeky s oligotrofní, mezotrofní, příležitostně i eutrofní vodou, může vyrůstat i v brakické vodě v ústí řek. V ČR je pozorován hlavně v litorálu rybníků a vodních nádrží s čistou vodou. Je to konkurenčně velmi slabý druh, na stanovištích se vyskytuje převážně pouze krátkodobě.

V České republice roste především ve společenstvech fytocenologického svazu Batrachion aquatilis.

Popis

Rostlina Jednoletá vodní rostlina která celý svůj život tráví pod vodní hladinou a plytce koření ve dnu. Bělavé větvící se lodyhy bývají dlouhé od 10 do 60 cm a tlusté asi 1 mm, jsou lysé, pouze v paždí listů mají šupinkovité chlupy. Lodyhy jsou hustě olistěné vstřícnými listy čárkovitého tvaru, mívají délku do 15 mm a šířku jen 0,5 až 1,5 mm a směrem vzhůru se ještě postupně zmenšují, protistojné listy u báze vzájemně nesrůstají. Jejich velmi tenké jednožilné čepele jsou téměř průhledné, vrcholky bývají vykrojené a mají barvu nažloutlou, bronzově zelenou až sytě zelenou.

Jednopohlavné květy bez okvětí i listenů vyrůstají v uzlinách lodyh po dvou protistojně, jejich pohlaví jsou stejná nebo opačná. Samičí mají svrchní dvoupouzdrý semeník se 4 vajíčky ze kterého vybíhají dvě jemné, brzy opadávající čnělky, dlouhé do 5 mm, které jsou z počátku vzpřímené a postupně se ohýbají nazpět. Samčí mají tyčinku s nitkou o délce do 1 mm nesoucími prašník s bezbarvým pylem.

První plody se objevují v srpnu, jsou to okrouhlé nebo široce eliptické tvrdky v suchém stavu průměrně dlouhé 1,2 až 1,6 mm a široké 1,1 až 1,6 mm, ve zralosti jsou hnědé až tmavě hnědé barvy, po stranách merikarpií mají křídla široká průměrně 0,1 až 0,3 mm. Jejich 4 merikarpia (semena) jsou srostlá jen na břišní straně, proto jsou boční rýhy mezi nimi hluboké. Počet chromozomů (2n) = 6.

Opylování Tato hydrogamní rostlina vykvétá od počátku července, za příhodných podmínek někdy kvete až do listopadu, k opylení i dozrání plodů dochází pod vodou. Smáčívá pylová zrna jsou víceméně kulovitá a protože nehrozí nebezpečí vyschnutí nemají téměř žádnou exinu (ochrannou vnější vrstvu). Vyprášený pyl z prašníků splývá vodou na blizny, případně se květy přiblíží k sobě a prašníky se s bliznami mohou přímo dotknout. U tohoto druhu bylo zjištěno předčasné klíčení pylu, který se pak vodou volně šíří jako propletená vrstva pylových láček. Rostlina se ve většině případů opylí geitonogamicky (pylem z jiného květu téže rostliny) nebo méně často cizosprašně (pylem z jiné rostliny).

Rozmnožování Rostliny se mohou rozmnožovat vegetativně, kdy se rostliny množí úlomky lodyh které dobře zakořeňují, vytvářejí se tak celé klonální kolonie nebo pohlavně, tj. semeny.

Taxonomie Hvězdoš podzimní je jediný v ČR rostoucí druh který přísluší do vývojově původnější sekce Pseudocallitriche rodu hvězdoš. Podle velikosti plodů bývají některými botaniky uznávány dva poddruhy které definoval Richard Lansdown okolo roku 2006 přibližně takto: Callitriche hermaphroditica L. subsp. hermaphroditica tvrdky 1,2 až 1,6 × 1,2 až 1,7, křidélka široká 0,1 až 0,4 mm, hojnější jsou v jižních oblastech, Callitriche hermaphroditica L. subsp. macrocarpa (Hegelm.) Lansdown tvrdky 1,6 až 2,4 x 1,7 až 2,8, křidélka široká 0,2 až 0,8 mm, hojnější v severních oblastech areálu

Ohrožení Hvězdoš podzimní se v poslední době ze svých evropských stanovišť hodně vytrácí. V České republice po svém rychlém rozšíření začal stejně hbitě mizet, někde bylo příčinou zintenzivnění rybníkářství, jinde zanikl zdánlivě bez příčin. V současnosti je v ČR na hranici vyhynutí. Proto je vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb. prohlášen za druh silně ohrožený a Černým a červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky za druh kriticky ohrožený.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Výskyt hvězdoše podzimního v ČR

Kategorie:Jitrocelovité Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Flóra Číny Kategorie:Flóra Indického subkontinentu Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadu USA Kategorie:Flóra Mongolska Kategorie:Flóra ruského Dálného východu Kategorie:Flóra severní Evropy Kategorie:Flóra severovýchodu USA Kategorie:Flóra severozápadu USA Kategorie:Flóra Sibiře Kategorie:Flóra Střední Asie Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra středoseveru USA Kategorie:Flóra subarktické Ameriky Kategorie:Flóra východní Evropy Kategorie:Flóra východní Kanady Kategorie:Flóra západní Kanady