1961 (MCMLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Události
Československo zahájena stavba Nechranické přehrady do května pokračoval sesuv v Handlové, který začal v prosinci 1960. Praha se poprvé ve své historii stala milionovým městem. Její počet obyvatel se zvýšil oproti střednímu stavu v roce 1960 z 998 tis. na 1 006 tis. osob středního stavu za rok 1961. 2. ledna – poprvé promluvil z vysílání Československého rozhlasu Hajaja, rozhlasové pohádky na dobrou noc přežily do dalšího tisíciletí. 1. března – sčítání lidu. V Československu žilo 13 745 377 obyvatel. 24. března – ukončen provoz úzkorozchodných tramvají mezi Mostem a Litvínovem. 28. března – nedaleko města Gräfenberg v SRN se zřítila linka 511 ČSA, zemřelo všech 52 osob. 13. dubna – V pražské věznici Pankrác byla popravena zdravotní sestra z nemocnice v Sušici Marie Fikáčková, která na přelomu 50. a 60. let na gynekologicko-porodnickém oddělení zavraždila nejméně 2 novorozeňata a dalších několik novorozenců úmyslně těžce zranila a způsobila jim trvalé následky. Motivem jejích činů byla údajně nenávist k plačícím dětem. Zadržena byla 27. února 1960 přímo na pracovišti v sušické nemocnici. 28. dubna – Československo navštívil Jurij Gagarin 7. července – došlo k důlnímu neštěstí na Dole Dukla v Havířově Prostřední Suché. Neštěstí si vyžádalo 108 lidských životů. 12. července – jihozápadně od letiště Casablanca-Anfa se při pokusu o přistání podruhé v tomto roce zřítila linka 511 ČSA, při incidentu zemřelo všech 72 osob. 26. listopadu – byl uveden do provozu vysílač Cukrák. 29. listopadu – V Národním shromáždění byl přijat nový trestní zákon. 22. prosince – slavnostním uvedením do provozu byla po stavební stránce dokončena výstavba vodního díla Orlík na Vltavě, která trvala více než 6 let. Orlická vodní elektrárna byla uvedena do plného provozu v dubnu 1962.Stavba vodního díla Orlík dokončena
Svět Vznik OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Kypr se stal členem Commonwealthu. 20. ledna – Prezidentem USA se stal John Fitzgerald Kennedy. 31. ledna – šimpanz Ham se stal v rámci projektu Mercury prvním živým tvorem, který byl Američany dopraven do vesmíru 15. února – Poblíž Bruselu se z neznámých příčin zřítil boeing 707 obsluhující let Sabena 548. Zahynuli všichni na palubě, včetně celého amerického krasobruslařského týmu letícího na mistrovství světa, a jedna osoba na zemi. 12. dubna – první člověk ve vesmíru: Nadporučík Jurij Alexejevič Gagarin byl vybrán k letu do vesmíru generálem N. P. Kamaninem. Jako první člověk na světě uskutečnil na palubě lodi Vostok 1 kosmický let. 16. dubna – Stirling Moss na voze Lotus se stal vítězem Preis Von Wien. 17. dubna-19. dubna – vylodění kubánských emigrantů v zátoce Sviní. Špatně zorganizovaná akce naplánovaná a organizovaná USA skončila porážkou výsadku. 24. dubna – na hladinu byla vyzvednuta švédská válečná loď Vasa, která se potopila v roce 1628. 5. května – Alan Bartlett Shepard mladší (1923–1998) je prvním Američanem ve vesmíru. Vesmírný let v lodi Freedom 7 trvá 15 minut, což je méně než jeden úplný oblet Země (letěl po balistické dráze). 25. května – Prezident USA John F. Kennedy ve svém projevu uvedl, že by Spojené státy měly v rámci programu Apollo dopravit člověka na Měsíc a bezpečně zpět na Zemi do roku 1970. 7. července – Ve Slovinsku vznikl Triglavský národní park. 7. srpna – Sovětský kosmonaut German S. Titov byl na palubě Vostoku 2 druhým sovětem ve vesmíru a prvním člověkem, který strávil v kosmu více než den. Za 25 a půl hodiny obletěl Zemi sedmnáctkrát. 13. srpna – zahájena stavba Berlínské zdi. 1. října – Indie zavedla metrický systém namísto dosavadního britského systému. 17. října – došlo k Pařížskému masakru ve Francii, kdy policejní složky zastřelily několik set Alžírských demonstrantů proti válce. 30. října – nad Novou zemí Sovětský svaz odpálil jadernou termonukleární bombu zvanou Car-bomba – šlo o nejničivější zbraň všech dob. 1. listopadu – z mauzolea na Rudém náměstí v Moskvě byly odstraněny ostatky J. V. Stalina. 9. prosince – Jim Clark zvítězil v Grand Prix Rand v jihoafrickém Kyalami, závod F1 nezapočítávaný do mistrovství světa.
Vědy a umění 22. října – 4. premiérou Divadla Semafor je hudební revue Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Zuzana je zase sama doma 2. listopadu – Drama Maxe Frische Andorra, jedna z nejvýznamnějších her německy mluvících zemí od konce druhé světové války, má světovou premiéru v Zurichu Americký fyzik Albert Ghiorso a jeho kolegové objevili chemický prvek lawrencium. Americký vědec Edward Lorenz začal vyvíjet matematický obor, ze kterého se vyvine teorie chaosu. Byl objeven a izolován virus spalniček. Vakcína poskytující dlouhodobou imunitu proti spalničkám bude k dispozici během desetiletí. Český chemik Otto Wichterle vyrobil první měkké kontaktní čočky. V polovině 90. let je bude používat přes 100 milionů lidí na celém světě. Americký fyzik Murray Gell-Mann vypracoval systém třídění elementárních částic hadronů, který je rozděluje do rodin podle jejich měnících se vlastností. Systém nazval termínem vypůjčeným z buddhismu „osmerá cesta“. Sovětští vědci vytvořili dosud nepřekonaný rekord – největší jaderný výbuch při zkoušce padesátiosmimegatunové jaderné pumy. Britský fyzik Jeffrey Goldstone formuloval tzv. Goldstoneovu poučku, která předvídá existenci částic s nulovou hmotností a s nulovým spinem, zvaných Goldstoneovy bosony, v určitých případech souměrnosti. Americký ekonom John Muth zformuloval základní hypotézu racionálních očekávání, na kterou později navázal Robert Lucas, Jr.
Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – Robert Hofstadter (USA; za průkopnický výzkum rozptylu elektronů na atomových jádrech a tím dosažené objevy týkající se struktury nukleonů), Rudolf Ludwig Mössbauer (Německo; za výzkum rezonanční absorpce gama záření a s tím spojený objev po něm pojmenovaného jevu) Nobelova cena za chemii – Melvin Calvin (USA; za výzkum asimilace oxidu uhličitého v rostlinách) Nobelova cena za fyziologii a lékařství – Georg von Békésy (USA; za objevy fyzikálního mechanismu stimulace kochley) Nobelova cena za literaturu – Ivo Andrić (Jugoslávie) Nobelova cena za mír – Dag Hjalmar Agne Carl Hammarskjöld (Švédsko, generální tajemník OSN)
Narození
Česko náhled|upright|Jiří Babica (* 1. května) náhled|upright|Dana Drábová (* 3. června) náhled|upright|Petr Pavel (* 1. listopadu) 8. ledna – Jitka Sedláčková, herečka 11. ledna – Jiří Kajínek, vězeň 28. ledna – Daniel Rous, herec 29. ledna – Jan Balabán, prozaik, publicista a překladatel († 23. dubna 2010) 7. února – Zdeněk Bakala, miliardář a podnikatel 9. února – Zdeněk Kaláb, volejbalista 10. února – Libor Balák, malíř, ilustrátor a autor komiksů a počítačových her († 1. září 2026) 15. února – Jan Hošek, český filmový dokumentarista a ilustrátor 17. února – Andrej Korotajev, ruský antropolog, orientalista, ekonom, historik a sociolog 26. února – Jiří Bezděk, hudební skladatel a pedagog 12. března – Broněk Černý, herec 4. dubna – Dagmar Pecková, operní pěvkyně 16. dubna – Marek Babjuk, vědec a lékař v oboru urologie 1. května Jiří Babica, kuchař Jan Čenský, herec, dabér a moderátor 27. května – Josef Brtek, regionální historik a publicista 3. června – Dana Drábová, jaderná fyzička 19. července – Vlastimil Holub, fotbalový obránce 22. července – Libor Pala, fotbalista a trenér 23. července – Stanislav Schwarz, československý fotbalový obránce 24. července – Jaromíra Mílová, herečka 31. července – Dalibor Prix, historik umění středověké architektury 17. srpna – Pavel Přindiš, československý vodní slalomář, kajakář, olympionik 11. září – Zdeněk Manina, sochař, malíř a výtvarný pedagog 26. září – Michal Coubal, horolezec 16. října – Veronika Žilková, herečka 18. října – Martin Bedrava, politik 19. října – Zuzana Bydžovská, herečka 1. listopadu – Petr Pavel, náčelník Generálního štábu AČR 3. listopadu – Jaroslav Šilhavý, fotbalista 21. listopadu – René Franěk, podnikatel a zakladatel Zoo Chleby 9. prosince – Luděk Mikloško, fotbalový brankář 24. prosince – Alena Bulířová, československá běžkyně a sprinterka
Svět náhled|upright|Wayne Gretzky (* 26. ledna) náhled|upright|Barack Obama (* 4. srpna) 1. ledna Azíz Achanúš, marocký politik a podnikatel Graham McTavish, skotský herec 11. ledna Karel Habsburský, příslušník habsbursko-lotrinské dynastie, rakouský politik Sergej Fedotov, ruský divadelní režisér 18. ledna – Veselin Vujović, černohorský házenkář 26. ledna – Wayne Gretzky, kanadský lední hokejista 1. února – José Luis Cuciuffo, brazilský fotbalista 3. února – Mercedes Abadová, španělská spisovatelka 17. února – Andrej Korotajev, ruský antropolog, orientalista, ekonom, historik a sociolog 18. února – Armin Laschet, německý politik 24. února – Richard Barnbrook, britský politik († březen 2026) 28. února – Rae Dawn Chong, kanadsko-americká herečka 21. března – Daniel Castellani, argentinský volejbalista 7. dubna – Troels Rasmussen, dánský fotbalový brankář 25. dubna – Agneta Anderssonová, švédská rychlostní kanoistka († 8. října 2023) 27. dubna – Jorge O. Calvo, argentinský paleontolog a geolog († 10. ledna 2023) 15. května – Katrin Cartlidge, anglická herečka († 7. září 2002) 21. května – Davide Sparti, italský sociolog 1. června – Paul Coffey, kanadský lední hokejista a trenér 6. června – Tom Araya, chilsko-americký zpěvák 9. června – Michael J. Fox, kanadský herec 25. června – Ricky Gervais, britský herec a filmař 1. července – Diana Frances Spencerová, britská princezna z Walesu, bývalá manželka prince Charlese († 31. srpna 1997) 4. července – Wolf Bachofner, rakouský herec 23. července – Rob Stewart, kanadský herec a hypnotizér 27. července – Carol Isherwoodová, anglická ragbitska 4. srpna Barack Obama, prezident USA Pumpuang Duangjan, thajská zpěvačka († 13. června 1992) 14. srpna – Satoši Cunami, japonský fotbalista 20. srpna – Greg Egan, australský programátor a autor hard sci-fi 25. srpna Billy Ray Cyrus, americký zpěvák a herec Oleg Božjev, bývalý sovětský a ruský rychlobruslař 3. září – Andy Griffiths, australský spisovatel 6. září – Scott Travis, americký bubeník 13. září – Dave Mustaine, americký zpěvák a kytarista 18. října – Wynton Marsalis, americký jazzový trumpetista 22. října – David Allen Sibley, americký ornitolog, autor a ilustrátor určovacích příruček 26. října – Manuel Estiarte, španělský vodní pólista, vítěz LOH i MS 30. října – Dmitrij Muratov, šéfredaktor ruského opozičního listu Novaja gazeta, nositel Nobelovy ceny 5. listopadu – Alan Poindexter, americký kosmonaut († 1. července 2012) 7. listopadu – Sergej Alejnikov, běloruský fotbalista a fotbalový trenér 12. listopadu Acuši Natori, japonský fotbalista Nadia Comaneciová, rumunská gymnastka 14. prosince – Jozef Bánovský, slovenský fotbalista 24. prosince Alexander Babiš, slovenský podnikatel, bratr Andreje Babiše Ilham Alijev, ázerbájdžánský politik a prezident Ázerbájdžánu 30. prosince – Andrzej Marcisz, polský horolezec a sportovní lezec
Úmrtí
Česko 4. ledna – Jan Opočenský, československý diplomat a historik (* 26. května 1885) 8. ledna – František Flos, spisovatel (* 27. července 1864) 13. ledna – František Drtikol, fotograf, grafik a malíř (* 3. března 1883) 18. ledna – Alois Bílek, malíř, grafik, ilustrátor a architekt (* 15. června 1887) 20. ledna – Jaroslav Řehulka, československý právník, spisovatel a katolický politik (* 31. prosince 1886) 25. ledna – Eduard Farda, fotbalista, hokejista a hokejový trenér (* 26. prosince 1914) 28. ledna – Theodor Bohumír Pařík, hudební skladatel, houslista a pedagog (* 1. února 1881) 3. února – František Cína Jelínek, český malíř (* 6. června 1882) 8. února – Miloš Kössler, český matematik (* 19. června 1884) 9. února Prokop Maxa, legionář, politik a diplomat (* 28. května 1884) František Kadeřávek, český geometr (* 26. června 1885) 10. února