Československý rozhlas (ČsRo) byla československá státní organizace, provozující mezi lety 1948 a 1992 rozhlasové vysílání v Československu. Již od roku 1945 působily dvě společnosti Český rozhlas (bývalý Radiojournal, fungující od roku 1923) a Slovenský rozhlas pod společnou hlavičkou Československého rozhlasu. Po zestátnění v roce 1948 se Československý rozhlas stal propagandistickým a cenzurovaným médiem komunistického režimu a dle zákona byla činnost ČsRo založena na politice Komunistické strany Československa. Společenské uvolňování v 60. letech se projevilo i v rozhlasu a v srpnu 1968 proběhly během okupace Československa o jeho budovu boje. Během následné normalizace byl rozhlas opět součástí socialistické politiky. V listopadu 1989 se během sametové revoluce přidali pracovníci ČsRo k protestům a ve svých pořadech informovali veřejnost o probíhajících událostech. V demokratickém Československu vznikly následně na národním principu dva nové veřejnoprávní subjekty, Český a Slovenský rozhlas, které převzaly většinu vysílání. V roce 1992 tak ČsRo zajišťoval pouze provoz jedné celostátní stanice a zahraničního vysílání. Československý rozhlas ukončil své vysílání rozpadem Československa na konci roku 1992.

Od roku 1953 provozoval Československý rozhlas také televizní vysílání. Samostatná Československá televize vznikla v roce 1957 vyčleněním televizní sekce z rozhlasu.

Historie

thumb|Hlavní budova bývalého Československého rozhlasu v Praze ve Vinohradské ulici Pravidelné rozhlasové vysílání v Československu bylo zahájeno 18. května 1923 soukromou společností Radiojournal, v níž od roku 1925, skrze Československou poštu, držel 51% většinu stát.Ješutová, s. 36. Československo se stalo po Velké Británii druhou evropskou zemí, kde začal pravidelně vysílat rozhlas (britská BBC zahájila provoz v roce 1922). Od konce roku 1933 sídlil Radiojournal v budově ve Vinohradské třídě v Praze. Na konci roku 1938 se z Radiojournalu stal Česko-slovenský rozhlasJešutová, s. 595. a po německé okupaci zbytku Československa se z něj stal Český rozhlas. V samostatném Slovensku vznikl Slovenský rozhlas.

Dne 22. srpna 1945 uzavřeli československý ministr informací Václav Kopecký a slovenský pověřenec pro informace Michal Chorváth dohodu o ustanovení společnosti s ručením omezeným Československý rozhlas.Ješutová, s. 608. Dvě národní rozhlasové společnosti s ručením omezeným pod státní správou ale fungovaly i po druhé světové válce. Existovaly do 30. června 1948, kdy byly na základě zákona č. 137/1948 Sb., o postátnění Československého rozhlasu, zrušeny a od 1. července 1948 je nahradil státní podnik Československý rozhlas. Z něj se pod vlivem vládnoucí Komunistické strany Československa stalo státní cenzurované a propagandistické médium.Ješutová, s. 243. Od května do července 1948 se v Praze uskutečnila Mezinárodní výstava rozhlasu (MEVRO), kterou organizovali rozhlasoví pracovníci.Ješutová, s. 597. Po organizačních změnách v roce 1952 měl rozhlas celostátní stanici Československo (od roku 1954 Praha II) a národní stanice Praha (od roku 1954 Praha I) a Bratislava. Kromě toho vysílal z regionálních stanic (Brno, Plzeň, Hradec Králové, aj.) a od roku 1954 také na stanici Praha III (rozhlas po drátě).Ješutová, s. 252.Ješutová, s. 598. Od roku 1954 fungovalo z pražského vysílače na Petříně zkušební vysílání na velmi krátkých vlnách (VKV). Řádné vysílání z Petřína na VKV zahájil Československý rozhlas v roce 1959.Ješutová, s. 598.

Na výstavě MEVRO bylo v roce 1948 poprvé v Československu předvedeno návštěvníkům experimentální televizní vysílání. Pravidelné televizní vysílání, zajišťované Československým rozhlasem, bylo zahájeno 1. května 1953. K reorganizaci pak došlo 1. prosince 1957, kdy byla podle vládního nařízení č. 62/1957 Sb., o nové organisaci rozhlasu a televise, vyčleněna z Československého rozhlasu jeho televizní část, z níž se stala Československá televize. Oba vysílatelé byli podřízeni nově zřízenému Československému výboru pro rozhlas a televisi (na Slovensku pak Slovenskému výboru pro rozhlas a televisi). K dalším organizačním změnám došlo k 1. říjnu 1959. Tehdy byly vládním nařízením č. 63/1959 Sb., o změnách v organizaci rozhlasu a televize, zrušeny oba televizní a rozhlasové výbory, a jak Československá televize, tak Československý rozhlas se staly samostatnými ústředními organizacemi s vlastními statuty schvalovanými vládou.Dějiny, s. 210. Definitivní řešení přinesl zákon č. 17/1964 Sb., o Československém rozhlase, který nabyl účinnosti 8. února 1964 a který platil až do konce roku 1992. Československý rozhlas byl zpočátku zvláštní rozpočtovou organizací,Ješutová, s. 609. od 60. let potom státní příspěvkovou organizací.

Roku 1960 vznikly Jazzový orchestr Československého rozhlasu a Taneční orchestr Československého rozhlasu (doplnily tak Symfonický orchestr Československého rozhlasu) a v roce 1962 zahájila provoz první celostátní VKV stanice Československo II. K prvnímu stereofonnímu vysílání došlo v roce 1964.Ješutová, s. 599.

náhled|vpravo|První oznámení o invazi do Československa ve vysílání Československého rozhlasu z 21. srpna 1968. Čte Vladimír Fišer. V 60. letech 20. století proběhlo ve společnosti i v Československém rozhlasu určité uvolnění poměrů spjatých s totalitní vládou KSČ.Ješutová, s. 331–334. Konec tohoto období nastal v létě 1968. Hlavní budova ČsRo v Praze ve Vinohradské se 21. srpna 1968 podruhé stala dějištěm bojů, protože se Pražané snažili bránit rozhlas před okupačními vojsky Varšavské smlouvy. Československý rozhlas v době invaze plnil informační funkci a vysílal z různých provizorních míst po Praze.Ješutová, s. 338–345. Již 30. srpna byla ovšem obnovena státní cenzuraJešutová, s. 600. a jak ve společnosti, tak v rozhlasu začala normalizace.Ješutová, s. 345. Vysílání z Vinohradské bylo obnoveno 9. září 1968. V následujících normalizačních letech se Československý rozhlas opět stal propagandistickým médiem komunistického režimu.

Po federalizaci Československa byly v roce 1969 provedeny změny ve vnitřní organizaci ČsRo. Československý rozhlas fungoval jako zastřešující propojení dvou národních rozhlasů a vysílání pro zahraničí – k 1. lednu 1969 vznikly v rámci ČsRo složky Český rozhlas, Slovenský rozhlas a Zahraniční vysílání.Ješutová, s. 352–353. Počátkem 70. let 20. století došlo ke změnám ve struktuře stanic. Stanice Československo I byla v roce 1970 nahrazena celostátní zpravodajsko-publicistickou stanicí Hvězda a roku 1972 zahájily provoz národní kulturní stanice Vltava a Devín. Kromě toho nadále fungovala další dvojice národních okruhů (mainstreamové stanice Praha a Bratislava), krajské stanice (po celém Československu 12 studií) a zahraniční vysílání Radio Praha.Ješutová, s. 365–366.

V roce 1978 byla zahájena stavba centrálního rozhlasového komplexu v Praze na Pankráci.Ješutová, s. 364. Ve výškové budově, stavěné od roku 1983 jako budoucí sídlo Československého rozhlasu, byla projektována také koncertní studia pro rozhlas i nedalekou Československou televizi a městský koncertní sál. Ovšem komplex nebyl dokončen a po rozpadu Československa připadl v roce 1995 nástupnickému Českému rozhlasu. Ten v roce 1999 torzo prodal; po přestavbě dokončené v roce 2007 z něj vznikla kancelářská budova City Tower.

thumb|Mrakodrapy na Pankráci v roce 2006, uprostřed nedostavěná budova Československého rozhlasu Roku 1986 zahájila provoz hudební stanice MelodieJešutová, s. 602. a roku 1989 stanice pro mladé posluchače EM.Ješutová, s. 388. Právě na EM se poprvé v Československém rozhlase objevily 20. listopadu 1989 zprávy popisující průběh událostí ze 17. listopadu toho roku. Rozhlasoví pracovníci se následně přidali k protestům sametové revoluce. Po pádu komunistického režimu došlo k výrazným personálním i programovým změnám. Ještě na konci roku 1989 byl okruh Hvězda přejmenován na stanici Československo. Koncem roku 1990 zanikl v Česku okruh EM, zatímco na Slovensku se z něj stala stanice Elán. Na počátku roku 1991 začala fungovat regionální stanice Regina.Ješutová, s. 603. Dne 1. července 1991 vznikl samostatný veřejnoprávní Slovenský rozhlas (SRo), obdobně vznikl k 1. lednu 1992 veřejnoprávní Český rozhlas (ČRo). Československý rozhlas od počátku roku 1992 provozoval celostátní federální stanici Československo a zahraniční vysílání, zatímco pod oba národní rozhlasy spadaly zbylé okruhy již dříve rozdělované dle národního principu.Ješutová, s. 422. Vzhledem k zániku Československa na konci roku 1992 byl Československý rozhlas zákonem č. 597/1992 Sb., o zrušení Československého rozhlasu, Československé televize a Československé tiskové kanceláře, i s federální stanicí Československo k 31. prosinci 1992 zrušen.Ješutová, s. 424.

Pořady Ke známým pořadům Československého rozhlasu 60. let 20. století patří hitparáda Houpačka, humoristická Nealkoholická vinárna U Pavouka či komediální skeče o Pidivajzlicích. Do této dekády rovněž spadají počátky pořadů jako pohádky o Hajajovi, populárně-vědeckého magazínu Meteor, pořadu pro mladé posluchače Mikrofórum, dopravního zpravodajství Zelená vlna či poetického pořadu Zelené peří. V roce 1975 bylo zahájeno vysílání prvního rodinného seriálu Jak se máte, Vondrovi?, který se v programu Československého rozhlasu pravidelně objevoval jednou týdně až do konce roku 1989.

Seznam ústředních ředitelů + Ústřední ředitelé Československého rozhlasuJešutová, s. 611. Jméno Od Do Poznámky Bohuslav Laštovička generální ředitel Českého/Československého rozhlasu Kazimír Stahl generální ředitel ČsRo Josef Věromír Pleva pověřen řízením ČsRo Jozef Vrabec pověřen řízením ČsRo Jozef Vrabec generální ředitel ČsRo František Nečásek Jaromír Hřebík Karel Hoffmann Miloš Marko Zdeněk Hejzlar Odon Závodský vládní zmocněnec pro ČsRo Odon Závodský Bohuslav Chňoupek Ján Riško Karel Kvapil Karel Starý František Pavlíček Richard Seemann pověřen výkonem funkce ústředního ředitele ČsRo Peter Duhan

Galerie

Odkazy Reference

Literatura

Související články

Vlny

Externí odkazy

Heslo Média veřejné služby v Revue pro média

Kategorie:Československé organizace Kategorie:Československé sdělovací prostředky Kategorie:Rozhlas v Československu Kategorie:Hudební organizace založené roku 1948 Kategorie:Organizace zaniklé roku 1992 Kategorie:Rozhlasové stanice v Praze