Struktura povrchu (také textura povrchu) je souhrnný termín, označující geometrické odchylky povrchu od jeho ideálního tvaru. Je výsledkem způsobu obrábění, hloubky stop po nástroji apod. Jedná se také o prohlubeniny (rýhy, trhliny), vyvýšeniny (vyboulením, otřepy), nebo plošné nedokonalosti (eroze, koroze). Podle velikosti nerovností se člení na 3 složky:
drsnost povrchu vlnitost povrchu základní profil
Vzhled Vzhled povrchu je určen způsobem obrábění dané plochy. Například po hoblování jsou rýhy přímé.
Může vypadat třeba jako na obrázku:
400px
Měření Drsnost povrchu se určuje buď porovnávacími šablonami, nebo speciálními měřidly. Každý způsob opracování má své šablony. Při velmi jemném opracování se používá komparační mikroskop.Výsledkem měření je v praxi nejčastěji hodnota Ra, což je průměrná aritmetická odchylka profilu drsnosti. Její jednotkou jsou obvykle mikrometry.
Běžné hodnoty parametru drsnosti Ra Pálení plamenem – 25 až 50μm Řezání pilou – 12,5 až 50μm Frézování – 0,8 až 50μm Soustružení – 0,8 až 25μm Broušení – 0,2 až 12,5μm Válečkování – 0,1 až 0,4μm Leštění – 0,025 až 0,1μm Lapování – 0,012 až 0,2μm Konkrétní hodnoty jsou velmi závislé na volbě řezné rychlosti posuvu, stavu nástroje a podobně.
Značení vpravo|500px V technické dokumentaci se značení drsnosti povrchu řídí normou ISO 1302 300px 200px
Složení úplné grafické značky struktury povrchu: a – požadavek na drsnost povrchu b – případné další požadavky na strukturu povrchu c – výrobní proces ( způsob opracování, povlakování … ) d – orientace nerovností e – přídavek na obrábění
Externí odkazy
Kategorie:Obrábění Kategorie:Technické kreslení