Stavební membrána je plošný útvar z textilie s povrchovou úpravou přizpůsobenou pro použití ke stavebním účelům.
Konstrukce membrány Jako základní plošná textilie se používá nejčastěji tkanina v plátnové nebo panamové vazbě, pro speciální účely s flotážemi a často v perlinkové vazbě. osnovní pleteniny s příčným nebo diagonálním útkem multiaxiální proplety a jednosměrné výztuže
Plošné textilie na membrány se vyrábějí ze skleněných, polyesterových, polyamidových, aramidových nebo polyethylenových rovingů nebo filamentů.
Povrchová úprava se provádí v mnoha kombinacích nánosováním, laminováním nebo kašírováním jednostranně nebo po líci i rubu textilie.
K nánosování se používá PVC, PE, PU, PTFE, silikon, kaučuk a mnoho jiných látek ve formě pasty, disperze nebo fólie. K případnému lakování povrchu slouží např. akryláty nebo polyvinylfluorid.
Příklady kombinací membrán a jejich vlastnosti náhled|200px|Střecha sport. stadionu v Minneapolis
PVC na tkanině z polyesterových, polyamidových nebo aramidových filamentů s lakovaným nebo laminovaným povrchem jako ochranná vrstva proti povětrnostním vlivům, proti špíně a zkřehnutí. Membrány z polyesterových tkaniny s nánosem PVC jsou (2011) nejpoužívanější varianta na střešní krytiny. Tkaniny ze skleněných, aramidových nebo polyesterových vláken s nánosovou úpravou, kašírováním nebo laminováním povrchu teflonem (PTFE) mají dlouhou životnost, jsou však poměrně tvrdé a snadno popraskají Tkaniny ze skleněných vláken se silikonovou nánosovou úpravou se vyznačují vysokou průsvitností a odporem proti vlivům povětrnosti K řadě dalších variant patří např. membrány s vysokou tažnou pevností z tkanin s perlinkovou vazbou nebo z proplétaných rohožíChokri Cherif: Textile Werkstoffe für den Leichtbau, Springer-Verlag Berlin Heidelberg 2011, ISBN 978-3-642-17991-4, str. 687–696
Parametry stavebních membrán náhled|200px|Millennium Dome v Greenwich Patří k nim zejména:
VlastnostRozsahtloušťka1–4 mmhmotnost300–2000 g/m2nános10–1500 g/m2tažná pevnost2–200 kN/5 cmtažnost2–35 %životnost20 roků
Mimořádně velké rozpětí některých parametrů je způsobeno tím, že jednotlivé varianty membrán se svými vlastnostmi vzájemně značně odlišují.
Použití membrán náhled|200px|Část terminálu letiště v BangkokuTextilní membrány se začaly prakticky používat na střechy přetlakových hal v roce 1942 v USA a roce 1961 v Československu.
Moderní membrány na předepjaté konstrukce střešních krytin nebo na fasády vyráběné asi od poslední dekády 20. století mohou pokrývat obrovské plochy v jedné nebo více vrstvách nad sebou.
Jednotlivé pruhy se spojují tak, že textilie se sešívá nebo slepuje a vrstvy na ní nanesené se svařují do jednoho celku. Celá membrána se upíná na okrajích na ocelovou konstrukci, rozpětí mezi opěrnými sloupy uvnitř stavby může dosáhnout až 200 metrů.
Příklady: Metrodome, sport. stadion v Minneapolis, USA – přetlaková hala z roku 1982, 40 000 m2 (dvojitá membrána ze skleněných filamentů s teflonovým nánosem, 20 ventilátorů s výkonem 120 m/sek.) Millennium Dome v Greenwich z roku 1999, průměr 365 m, výška 52 m, skleněné filamenty s nánosem PTFE Letiště v Bangkoku, 100 000 m2, z roku 2005 (třívrstvá průsvitná membrána ze skleněných filamentů s integrovaným chlazením vodou) Letiště v Jeddah, Saúdská Arábie, 440 000 m2, z roku 2006 Kaple sv. Václava v Praze z roku 2011 – membrána pod měděnou krytinou z materiálu Tyvek®Metal Dalších cca 20 příkladů staveb ze začátku 21. století
Literatura Denninger: Lexikon Technische Textilien, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2009, , str. 263–264 Horrocks/Anand: Handbook of Technical Textiles, Woodhead Publishing 2004, , str. 15 Bakalářská práce: Propagace textilní architektury v ČR, TU Liberec 2012 Externí odkazy
Reference
Kategorie:Technické textilie Kategorie:Stavební materiály