Kirkové nebo Kyrkové ( Kyrkʻlar, Kırklar, Кырки) byli jedním z pozdně středověkých pokolení Turkiců. Původně šlo o vojenské jednotky, které se později staly součástí Uzbeků, Karakalpaků, Kazachů a Turkmenů.(rusky) Sultanov T. I. Otpit analiza tradicionnyh spiskov 92 «kmenů ilatija».//Srednaja Azija v drevnosti i srednevekove (istorija i kultura). M., 1977, s.174
Původ Nejstarší zmínka o Kircích pochází z 16. století. O jejich původu existuje několik hypotéz. Slovo "Kirk" je přiřazováno k turkickému Kyrk – (čtyřicet). Podle jejich rodového složení lze předpokládat, že byli konglomerátem některých potomků středověkých turkických kmenů. Podle pověstí probíhalo formování Kirků po Čingischánově invazi do Střední Asie.(rusky) Grebenkin A.D. Uzbeki//Ruskij Tjurkestan. vypusk 2. Spb, 1872
Podle středověkých pramenů byli Kirkové jedním z 92 uzbeckých kmenů. V Mažmua at tavarih, Tuhfat at-tavarih-i hani jsou zmíněni na třetím místě. Čokan Valihanov zaznamenal pověsti o 96 uzbeckých kmenech, které obsahovaly Mingy, Jüzy a Kirky. Podle něj byli potomci starověkých Turků.(rusky) Valihanov Č., Izbrannie proizvedenija. Almaty: Arys, 2009, s.131
Rodové složení uzbeckého kmene Kirků Podle Tuhfat at-tavarih-i hani, v první polovině 16. století Uzbekové rodu Kirků obývali hlavně oblast Džizaku.(rusky) Achmedov B.A. Istoriko-geografičeskaja literatura Srednej Azii XVI-XVIII vv. (pismennye pamjatniki). T., 1985, s.119 Kirkové se také podíleli na vytvoření uzbecké populace Fergany a Kokandu.(rusky) Gubaeva S.S. Etničeskij sostav naselenija Fergany v konce XIX – načale XXv. T., 1983, s.64 Kirkové byly součástí klanových bojovníků (elʻnavkar) Bucharských emírů z uzbecké dynastie Mangitů a podíleli se na její korunovaci.(rusky) Andreev M.S., Čechovič O.D. Ark (kreml) Buchary v konce XIX - načale XX vv. D., 1972. Společné pojmenování Kirk-Jüz které nacházíme v zdrojích, nabízí možnost propojení těchto dvou kmenů. Víme, že Kirkové podporovali rodinné svazy s uzbeckým rodem Jüzů v Zeravšanském údolí.(rusky) Sobolev L.N. Geografičeskie i statističeskie svedenija o Zeravšanskom okruge s priloženiem spiska naselenich mest okruga.//Zapisky imperatorskogo russkogo geografičeskogo obščestva po oddeleniju statistiki. T.4. Spb., 1874, s.629 H. Donijorov předkládá tento seznam hlavních rodů uzbeckého kmene Kirků: Korakujliové, Koračaové, Moltopové, Mulkušové, Čaprašliové, Čortkesarové. Koračaové se dělili na: Balkiy, Žanggay, Čekliy, Kučekliy, Čuvulloky. Moltopyové se dělili na: Bojlar-tupiy, Kavuš-tupiy, Ojuv-tupiy, Beklar-tupiy.
Kromě toho v sestavě Kirků v Halljaaralu, Džizaku a Bulunguru participovali následující rodové podskupiny:Kuja-bošové, Kuk-gumboz Kyrkové, Sugunbojové, Kujonkulokliové, Košika-bulokové, Tuk-čuraové, Üč-kyzové, Kuš-kavut Kirkové, Kora-čivarové, Tangiliové.(uzbecky) Donijorov H. Uzbek halkining šažara va ševalari. T., «Fan». 1968, s.86
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura Аристов Н.А. Труды по истории и этническому составу тюркских племен. Бишкек,2003.(rusky) Дониёров Х. Узбек халкининг шажара ва шевалари. Ташкент, «Фан». 1968.(uzbecky) Султанов Т.И. Опыт анализа традиционных списков 92 «племен илатийа».//Средняя Азия в древности и средневековье (история и культура). Москва, 1977.(rusky)
Související články Seznam turkických dynastií a zemí Alty-čubové
Kategorie:Turkické kmeny Kategorie:Uzbeci Kategorie:Dějiny Uzbekistánu Kategorie:Dějiny Kazachstánu Kategorie:Národy Asie Kategorie:Vymřelé etnické skupiny