240px|thumb|Jemekové v roce 100 př. n. l. na poloostrově Liao-Tung podle Christofera Beckwitha Chuej-mové neboli Jemekové (, pchin-jinem nebo v sinokorejské variantě pchin-jinem ) byli předkové národa Turkického etnika Kimäků. Pobývali v oblasti Liao-Tungského poloostrova a jižního Mandžuska. Byli představiteli etnika, žijícího na východ od Číny, které samotní Číňané nazývali Tung-i neboli východní barbaři. Vznikli sloučením dvou starověkých kmenů, jejichž název byl vytvořen z jejich dvou jmen: Chuej a Mo čili Chuej-mo nebo v korejském podání Ťie-maek.
Krátká historie Identifikace a původ Jelikož je záznamů o Jemecích velice málo, navíc v mnoha případech pouze strohých a kusých, není zcela jasné, jakým způsobem se tyto dva kmeny ocitly v územním prostoru střední Asie. Níže je uvedeno několik teorií výzkumníků :
Jako sídelní centra Chuej-moů uvádí Christofer Beckwith až tři místa, a to: Liao-Tungský poloostrov, kde byli identifikováni pod názvem Ťie-maek , jižní Mandžusko, kde byli identifikování jako Čchao-sien , Korejský poloostrov podél východního pobřeží, kde v roce 100 př. n. l. vznikla monarchie pod názvem Ťie-maekské království.
Tato identifikace Jemeků je založena na čtení znaků v Záznamech velkého historika () od S'-ma Čchiena.BECKWITH, Christopher I. "Koguryo, jazyk ...", Leiden, Brill, 2004 (anglicky)BECKWITH, Christopher I. "Metodické poznámky ...", Altaj Hakpo, 2007, 16:199-234 (anglicky)BECKWITH, Christopher I. "Ethnolingvistická historie ...", Journal Inner a Daleký východ, 2005, 2,2: 34-64 (anglicky)
Tento scénář je poněkud v rozporu s S.M. Ahinjanovým a Ju. Zujevovým scénářem, který sledoval Jemeky v různých obdobích z různých úhlů, a příslušně propojil původ Kimäků s Sjy (Se) nebo Kajy (tj. Huno-mongoly, ) a Tie-lejštími Süe-jentchuy.
Jméno Kimäk vzniklo ze spojení kmenů Imi a Imek, pojmenovaných po řece Imi v údolí řeky Arguň („stříbrný“), která je přítokem Amuru. Marquart navrhl Turkickou etymologii jako „Kimäk Iki-Imäk“ (Dva-Imekové). Žádný samostatný kmen v záznamech nebyl popsán jako „Kimäk“, ale vždy byly tyto kmeny uváděny jako pár.ZUEV, Yu. Early Türks: Essays of History and Ideology, Almaty, Dayk-Press, 2002, pp. 133-134 (rusky) Středověcí čínští geografové neznali etnonym Kimäků, poněvadž vždy na ně odkazovali jako na Jüe-pany.GUMILJOV, L.N. "Ancient Turks", Moscow, Science, 1967, Ch.27 Dostupné online(rusky)
Je pravděpodobné, že byli vstřebáni do konglomerátů Siung-nuských říší, v jejichž rámci se kmeny pohnuly k západu ke společnému dobývání nových území, poněvadž je prokázáno, že středoasijští Hunové v 2. století zůstali ve Střední Asii. Zde Chuej-mové čili Jüe-pani přicházejí do povědomí pod názvem Čchu-mu-kunovéBECKWITH, Christopher I. "Říše hedvábné stezky", 2009, Část první, Prinston University Press, 2009, p. 91 (anglicky)
Mezi lety 155–166 Sjen-pejové vytvořili kočovnou konfederaci, řízenou Tchan-š'-chuajem, a převzali pozemky Siung-nuovské říše. Poté vytlačili Ting-lingy – budoucí Kypčaky do Sajanských hor. Nejsilnější kmeny Siung-nuovské konfederace, známé podle Číňanů jako „Silní Hunové“, se pohnuly k západu. S novými spojenci jako byli Tocharové, Íránci, Ugrové a Kavkazané nakonec dosáhli Evropy jako Hunové, kde dominovali Alani a Gótové.
Odkazy Poznámky
Reference
Související články Seznam turkických dynastií a zemí Insignie prezidenta Turecka Kimäkové
Externí odkazy Chuej-mové Poznámky pod čarou, Dostupné online (turecky) The Kimek People Dostupné online (turecky)
Kategorie:Turkické kmeny Kategorie:Hunové Kategorie:Starověké národy Kategorie:Národy Asie Kategorie:Národy a etnika dějin Číny Kategorie:Vymřelé etnické skupiny