1976

1976 (MCMLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem a byl přestupný.

Události

Československo

Byly dokončeny a napuštěny vodárenské přehradní nádrže: Švihov na řece Želivce zásobující pitnou vodou Prahu od roku 1972 a Přísečnice na náhorní planině Krušných hor v okrese Chomutov, která zásobuje vodou města v Podkrušnohoří. 29. ledna – Na tiskové konferenci v Praze vystoupil agent StB Pavel Minařík, který v letech 1969–1975 působil v mnichovském sídle rádia Svobodná Evropa, kde plánoval různé akce na znemožnění vysílání této stanice, vč. teroristických útoků. Žádný z plánů nakonec nebyl realizován. Pro československou rozvědku však získal množství cenných zpravodajských informací. 15. února – Při propadnutí tramvajového ostrůvku v Brně zemřela pětačtyřicetiletá prodavačka Marie Bartošová. 11. března – V Jiřském klášteře na Pražském hradě byla otevřena Sbírka starého českého umění Národní galerie. 12.–16. dubna – V Průmyslovém paláci v Praze se konal 15. sjezd KSČ. Nesl se v optimistickém duchu – výsledky končící 5. pětiletky (1971–1975) byly hodnoceny velmi pozitivně, zároveň byly stanoveny cíle hospodářského a sociálního rozvoje na léta 6. pětiletky (1976–1980). Ve vedení strany nedošlo téměř k žádným kádrovým změnám. 25. dubna – Zlatou medaili získali hokejisté Československa na Mistrovství světa v ledním hokeji v Katovicích. 30. dubna – Byla rozšířena území měst Ostravy a Plzně. K Ostravě bylo připojeno celkem 8 obcí z okresů Nový Jičín a Opava s asi 14 tis. obyvateli. K Plzni bylo připojeno 5 obcí z okresů Plzeň-jih a Plzeň-sever s asi 5 tis. obyvateli. 24. května – První čs. výstup na osmitisícovku, na vrchol Makalu (8463 m n. m.) vystoupili Milan Kriššák a Karel Schubert, který zahynul druhý den při sestupu. 18. června – Dokončeny a předány nájemníkům byly první byty na největším pražském sídlišti Jižní Město v obvodě Prahy 4. 20. června – Fotbalové mužstvo Československa zvítězilo na penalty ve finálovém utkání Mistrovství Evropy v Bělehradě nad mužstvem NSR. Českoslovenští fotbalisté se tak stali poprvé (a naposledy) v historii mistry Evropy. 1. července – V kinech měla premiéru populární komedie Oldřicha Lipského Marečku, podejte mi pero! 28. července – Největší letecká havárie ČSA na území ČSSR, kdy stroj Il-18 (OK-NAB) letu 001 na lince Praha–Bratislava po nestandardním přiblížení, vypnutí dvou motorů (č. 3 automatikou, č. 4 omylem mechanika), zahájeném opakovaném přistání, následném točení na nesprávnou stranu a konečně pokusu o nahození motoru č. 4 v malé výšce spadlo do jezera Zlaté piesky u Bratislavy; zahynulo 70 cestujících a 6 členů posádky, pouze 3 cestující nehodu přežili. srpen – V AZNP Mladá Boleslav bylo započato se sériovou výrobou automobilů Škoda 105 a Škoda 120. 10. září – Při srážce dvou dopravních letadel východně od jugoslávského Záhřebu zahynulo všech 176 lidí na palubách obou letadel. 22.–23. října – Konaly se všeobecné volby do Federálního shromáždění, do obou národních rad a do všech stupňů národních výborů. Volební účast i podíl hlasů pro kandidáty Národní fronty byly jako vždy téměř stoprocentní. listopad – K energetické rozvodné síti byl připojen poslední blok dokončené tepelné elektrárny Dětmarovice na Karvinsku. 25. listopadu – Na Mostě Pionýrů spojující Moravskou a Slezskou Ostravu došlo k porušení na něm zavěšeného plynového potrubí a k úniku koksárenského plynu. Jiskra od projíždějícího trolejbusu způsobila v brzkých ranních hodinách následný výbuch, který most vážným způsobem poškodil. Při nehodě nedošlo ke ztrátám na životech. Most musel být zcela stržen a na 10 let nahrazen vojenským provizoriem. 3. prosince – V centru Olomouce byl uveden do provozu nový obchodní dům Prior s prodejní plochou 3 200 m². 30. prosince – V závodě 3 Chlebovice dolu Staříč na Frýdecko-Místecku došlo v odpoledních hodinách k výbuchu metanu. Zahynulo 43 horníků.

Svět 12. ledna – Rada bezpečnosti OSN hlasovala 11:1 s 3 chybějícími členy pro povolení OOP účastnit se porad Rady bezpečnosti bez hlasovacích práv. 4. února – Země se otřásla v hlavním městě Guatemaly – Guatemale, 22 800 zemřelo a přes 77 000 jich bylo zraněno. 4.–15. února – Rakouský Innsbruck hostil XII. zimní olympijské hry. 9. března – U italského města Cavalese zemřelo při nehodě kabinové visuté lanové dráhy dvaačtyřicet lidí. Peugeot převzal Citroën. 19. června – Švédský král Karel XVI. Gustav se ve stockholmské katedrále svatého Mikuláše oženil se Silvií Sommerlathovou. 26. června – Slavnostní otevření telekomunikační věže CN Tower v kanadském Torontu. S výškou 553,33 metrů byla až do roku 2007 nejvyšší volně stojící stavbou na světě. 29. června – Seychelská republika vyhlásila nezávislost na Spojeném království. 8. července – Byla založena Evropská lidová strana. 10. července – V italském městě Seveso došlo k havárii v chemické továrně během které uniklo do ovzduší asi několik kilogramů dioxinu. Na následky otravy onemocnělo několik set lidí. 17. července – 1. srpna – V kanadském Montréalu proběhly XXI. letní olympijské hry. 28. července – Při katastrofálním zemětřesení v čínském Tchang-šanu zemřelo asi 255 000 lidí. 25. srpna – Skupina Pink Lady vydala debutový singl Pepper Keibu. 3. prosince – Patrick Hillery se ujal funkce irského prezidenta. Bylo rozhodnuto o přesunutí hlavního města Nigérie z Lagosu do nově zbudované metropole Abuja.

Vědy a umění 1. dubna – Založení společnost Apple. 20. července – Americká planetární sonda Viking 1 přistála na povrchu Marsu. 3. listopadu – Premiéra hororového filmu Carrie podle stejnojmenného románu Stephena Kinga, režie Brian De Palma, v hlavní roli Sissy Spacek Vyšla první kniha o ARPANET, viz Internet. Na ČVUT byla zřízena fakulta architektury (do té doby část stavební fakulty). Založena irská rocková skupina U2. Poprvé byl izolován virus Ebola. Američtí matematici Kenneth Appel a Wolfgang Haken dokázali problém čtyř barev. Vznikl nejslavnější film se Sylvesterem Stallonem – Rocky

Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – Burton Richter, Samuel Ting Nobelova cena za chemii – William Lipscomb Nobelova cena za fyziologii a lékařství – Baruch S. Blumberg, Daniel Carleton Gajdusek Nobelova cena za literaturu – Saul Bellow Nobelova cena za mír – Betty Williamsová, Mairead Maguireová Nobelova pamětní cena za ekonomii – Milton Friedman

Narození

Česko náhled|upright|Patrik Eliáš (* 13. dubna) náhled|upright|Anna Geislerová (* 17. dubna) náhled|upright|Leoš Mareš (* 27. dubna) náhled|upright|Tereza Kostková (* 14. června) náhled|upright|Monika Absolonová (* 27. září) 4. ledna – Radek Bonk, lední hokejista 18. ledna – Pavel Mareš, fotbalista 20. ledna – Ivana Gottová, moderátorka 2. února – Laďka Něrgešová, herečka 5. února – Jan Hrdina, lední hokejista 10. února – Miroslav Holeňák, fotbalista 11. února – Radek Valenta, herec 12. února Jan Kudrna, ústavní právník Kateřina Winterová, herečka a zpěvačka 14. února – Milan Hejduk, lední hokejista 17. února – Radim Kopáč, literární kritik 20. února – Marek Nikl, fotbalista 26. února – Stanislav Vlček, fotbalista 27. února – Marlen Vavříková, hobojistka 9. března – Petr Vojnar, moderátor, herec, zpěvák 11. března – Vítězslav Maštalíř, klavírista, varhaník a hudební skladatel 22. března – Markéta Zehrerová, zpěvačka 8. dubna – Marek Čech, fotbalista 9. dubna – Jiří Martínek, historik a geograf 12. dubna – Kateřina Rudčenková, básnířka 13. dubna – Patrik Eliáš, lední hokejista 17. dubna Michal Hašek, politik Anna Geislerová, herečka Magdaléna Davis, politička a bioložka, od roku 2020 do 2024 spolupředsedkyně Zelených 21. dubna – Věroslav Sucharda, basketbalista 24. dubna – Roman Kresta, automobilový závodník 27. dubna – Leoš Mareš, moderátor 28. dubna – Michal Mikeska, lední hokejista 8. května – Marian Morava, lední hokejista 15. května – Filip Ospalý, triatlonista 22. května – Věra Rosí, básnířka 27. května – Jiří Štajner, fotbalista 31. května – Roar Ljøkelsøy, norský skokan na lyžích 2. června – Martin Čech, hokejista († 6. září 2007) 4. června – Jan Kozler, duchovní 8. června – Štěpán Vrubl, basketbalista 14. června – Tereza Kostková, herečka a moderátorka 2. července – Tomáš Vokoun, lední hokejový brankář 9. července – David Macek, politik 26. července – Martina Dlabajová, europoslankyně 29. července – Lukáš Jarolím, fotbalista 5. srpna – Tomáš Pilař, fotbalista 7. srpna – Adéla Pollertová, baletka 8. srpna – Daniel Tchuř, fotbalista 18. srpna – Marek Jiras, vodní slalomář 31. srpna – Radek Martínek, lední hokejista 11. září – Tomáš Enge, automobilový závodník 20. září – Jan Hlaváč, hokejista 22. září – Ondřej Bárta, fotbalista 27. září – Monika Absolonová, zpěvačka 27. září – Jindřich Rajchl, politik 4. října – Petr Bartes, fotbalista 22. října – Petr Jurečka, lední hokejista 28. října – Lukáš Hartig, fotbalista 29. října – Markéta Šichtařová, ekonomka 8. listopadu – Paulina Skavová, sochařka, scénografka a výtvarnice 9. listopadu – Jaroslav Bednář, lední hokejista 10. listopadu Jaroslav Hlinka, lední hokejista Marcel Kříž, folkový zpěvák 19. listopadu – Petr Sýkora, lední hokejista 21. listopadu – Stanislav Ježek, vodní slalomář 23. listopadu – Robin Böhnisch, politik 13. prosince – Karel Veselý, novinář 14. prosince – Eva Novotná, dabérka a herečka 26. prosince – Andrea Absolonová, olympijská skokanka do vody, pornoherečka († 9. prosince 2004)

Svět náhled|upright|Reese Witherspoonová (* 22. března) náhled|upright|Alexej Navalnyj (* 4. června) náhled|upright|Lindsay Davenportová (* 8. června) náhled|upright|Patrick Vieira (* 23. června) náhled|upright|Ruud van Nistelrooy (* 1. července) náhled|upright|Benedict Cumberbatch (* 9. července) náhled|upright|Taťjana Lebeděvová (* 21. července) náhled|upright|Judit Polgárová (* 23. července) náhled|upright|Audrey Tautou (* 9. srpna) náhled|upright|Alexander Skarsgård (* 25. srpna) náhled|upright|Ronaldo (* 22. září) náhled|upright|Michael Ballack (* 26. září) náhled|upright|Francesco Totti (* 27. září) náhled|upright|Andrij Ševčenko (* 29. září) náhled|upright|Emily Deschanelová (* 11. října) náhled|upright|Armin van Buuren (* 25. prosince) 2. ledna Danilo Di Luca, italský cyklista Paz Vega, španělská herečka 6. ledna Johan Davidsson, švédský hokejista Richard Zedník, slovenský lední hokejista 16. ledna – Martina Moravcová, slovenská plavkyně 19. ledna – Christoph Sumann, rakouský biatlonista 26. ledna – Anneka Svenska, britská aktivistka a ochránkyně přírody 28. ledna – Juraj Štefanka, slovenský hokejista 1. února – Phil Ivey, americký hráč pokeru („Tiger Woods of Poker“ / Tiger Woods pokeru) 2. února – Chrysopiji Devedziová, řecká atletka 4. února – Alex Ottiano, americký judista 5. února – Tony Jaa, thajský herec 6. února – Annelies Verbeke, belgická spisovatelka 13. února – Feist, kanadská zpěvačka a textařka 15. února – Óscar Freire, španělský cyklista 21. února – Ryan Smyth, kanadský lední hokejista 24. února Zuzana Belohorcová, slovenská moderátorka Adriana Kučerová, slovenská operní zpěvačka, sopranistka Petra Polnišová, slovenská herečka 26. února – Mauro Lustrinelli, švýcarský fotbalista 28. února – Mark Streit, švýcarský lední hokejista 9. března – Anier García, kubánsky atlet 10. března – Barbara Schettová, rakouská tenistka 11. března – Oleksandr Hranovskyj, ukrajinský fotbalista 13. března – Christian Bindhammer, německý sportovní lezec 14. března Stéphanie Bodetová, francouzská sportovní lezkyně Daniel Gillies, novozélandský herec a režisér 19. března – Alessandro Nesta, italský fotbalista 20. března – Chester Bennington, americký zpěvák († 20. července 2017) 22. března Reese Witherspoonová, americká herečka Teun de Nooijer, nizozemský pozemní hokejista 23. března Ricardo Zonta, brazilský pilot F1 Michelle Monaghanová, americká herečka Keri Russellová, americká herečka 24. března – Peyton Manning, hráč amerického fotbalu