Broumovská skupina je souhrnný název pro síť jedenácti barokních kostelů v okolí města Broumova a města Police nad Metují ve východních Čechách v okrese Náchod. Jedná se o unikátní soubor barokní sakrální architektury ležící v Broumovském výběžku. Vznikl v období, kdy byl opatem broumovského kláštera Otmar Zinke (úřadoval v letech 1700–1738), který celou výstavbu (probíhala v letech 1709–1743) inicioval. Architekty tohoto ojedinělého souboru s jednolodní dispozicí a atypickými křivkami byli významní stavitelé českého baroka Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové. Jedinou výjimkou je starší kostel sv. Martina v Martínkovicích, který byl navíc barokizován již v letech 1692–1698 za období opata Tomáše Sartoria (úřad v letech 1663–1700), autorem je zde Martin Allio.Broumovská skupina kostelů a další památky v regionu, Broumov: Město Broumov, 2013.

Od roku 2022 jsou kostely chráněny jako národní kulturní památky. Jedná se o nejvýznamnější soubor venkovské sakrální barokní architektury s farní sítí na našem území.https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=1581667 I přes vytrvalé snahy jsou interiéry kostelů přístupné jen omezeně sezonně (zejména v rámci adventních či letních akcí) či běžně pouze jednou měsíčně při konání bohoslužeb. Nejvýznamnější akcí v prostorách skupiny je pravidelně Léto otevřených kostelů a festival duchovní hudby Za poklady Broumovska.

Allio a Dientzenhoferové se podíleli i na přestavbě prostor broumovského kláštera s klášterním kostelem sv. Vojtěcha (1685–1688, 1721–23 a 1727–1733), který byl přirozeným duchovním a správním centrem celého Broumovska a je významným kulturním zázemím. Komplex není obvykle řazen do skupiny. Samostatné postavení má též farní kostel sv. Petra a Pavla v Broumově.

Celkem deset kostelů leží na území bývalého broumovského církevního panství (břevnovsko-broumovského benediktinského opatství), zatímco kostel v Bezděkově nad Metují se již nachází na Policku (polickém proboštství). Náklady na stavbu kostelů (často z jejich dřevěných předchůdců) z většiny proudily od jednotlivých farností, samotné opatství zapůjčilo jen nutný kapitál a nabídlo mobiliář ze zrušených kostelů. Přirozenou přírodní bariéru mezi správními celky Police nad Metují a Broumov v minulosti tvořily Broumovské a Polické stěny, kde se na pískovcovém podloží nachází i kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě, která je do broumovské skupiny také řazena. Všechny kostely navíc leží v CHKO Broumovsko, a dotvářejí tak specifickou duchovně-kulturní krajinu regionu, která je silně komponovaná a stavby tvoří výrazné dominanty okolí obcí. V pohledové ose kostelů byly v průběhu času doplňovány krajinotvorné prvky jako drobné sakrální objekty, boží muka, také křížové a poutní cesty. Typologicky se jedná o devět venkovských kostelů z raného a vrcholného baroka, jeden kostel městského typu a barokní poutní kapli.PROFOUSOVÁ, Kateřina, Broumovská skupina kostelů, Broumov: Společnost pro destinační management Broumovska o.p.s (Region Broumovsko). střed|náhled|331x331pixelů|Zobrazení Broumova zasazeného v Broumovské kotlině od západní strany opevnění s klášterem na vedutě z let 1676–1677 (Hesseliův urbář broumovského panství) náhled|upright|Detail infopanelu k ruprechtickému kostelu broumovské skupiny a Východočeskému caminu V lednu 2022 vláda České republiky rozhodla o prohlášení broumovské skupiny kostelů (celkem 11 objektů s přilehlými areály) národní kulturní památkou s účinností od července 2022. Jedinečnost kulturně-historického dědictví spočívá v umělecké invenci, dokladu hluboké víry v kraji, estetickém krajinném zasazení a dynamickém budování farní sítě za dob rekatolizace. Dnes tvoří soubor staveb identitu regionu. V návaznosti na to usiluje broumovský farář Martin Lanži společně s poslancem Evropského parlamentu Tomášem Zdechovským o umístění těchto sakrálních staveb na seznam UNESCO. Zdechovský také šíří povědomí o kulturním přesahu identity Broumovska a spolupodílí se na konání akcí zpřístupňující kostely veřejnosti. Duchovní dědictví bylo prezentováno i v rámci kandidatury Broumova na Evropské hlavní město kultury 2028.

Na trase dálkové poutní Svatojakubské cesty – Východočeské trasy, která prochází napříč Broumovským výběžkem (Krzeszów–Broumov–Vambeřice–Police nad Metují, Etapy 1, 2 a 3), leží šestice kostelů broumovské skupiny. Jmenovitě se jedná o Vernéřovice, Ruprechtice, Broumov, Hvězdu, Božanov a Bezděkov nad Metují. Trasa významně navazuje na odvěkou duchovní tradici nejen spjatou s barokní kulturní krajinou. Dále okrajově souvisí s Vambeřickou poutní cestou, Jiráskovou cestou a Cestou Hvězda – Hejšovina.

Kostely a areály tvořící broumovskou skupinu náhled|Kostel v Martínkovicích s přilehlým hřbitovním areálem jako celistvým komplexem náhled|upright|Fundace s konsekrací nad portálem ruprechtického kostela s iniciály opata Othmara Zinkeho „OAB“ (Othmarus Abbas Braunensis – Brzevnovensis) a novodobým erbem břevnovsko-broumovského opatství náhled|Zasazení šonovského kostela v CHKO Broumovsko náhled|Areál barokní poutní kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě na pomezí Broumovských a Polických stěn Soubor kostelů tvoří: 1. Kostel svatého Jiří a svatého Martina (Martínkovice) – vystavěn jako raně barokní kostel v letech 1692–1698 na místě původního středověkého kostela Panny Marie se zachovalou věží, umístěn na návrší Chmelnice nad řekou Stěnavou jako jediný podle projektu Martina Allia z Löwenthalu celek tvoří brána se schodištěm (dvoukřídlý vstupní celek s datací z r. 1692), kaple u brány, kostel křížové dispozice s věží, hřbitov ohrazený zdí, márnice, fara s ohrazením dvora, chlévy, stodola, kůlna a křížová cesta; jedná se o jeden z nejhodnotnějších raně barokních venkovských kostelů s přilehlým okrskem u nás 2. Kostel sv. Michaela (Vernéřovice) – příprava stavby v letech 1709–12 a 1716–17, rozšíření z původního dřevěného kostela již v 17. století, vlastní stavba proběhla v letech 1719–23 podle projektu Kryštofa Dientzenhofera dominanta středu obce na návrší nad Vernéřovickým potokem na pomezí zástavby a polí; kostel s věží, dále hřbitovní zeď s kaplí a ohradní zeď s branami, nad portálem je přítomný také konsekrační kámen 3. Kostel sv. Jakuba Většího (Ruprechtice) – vystavěn v letech 1720–23 jako osmiboký vrcholně barokní kostel podle projektu Kryštofa Dientzenhofera, realizace Kiliánem Ignácem Dientzenhoferemhttps://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-jakuba-vetsiho-12986279 postaven na mírném návrší u křížení cest na místě bývalého dřevěného kostela, areál tvoří hřbitov ohrazený zdí, samostatně stojící renesanční zvonice a barokní márnice, je přítomna konsekrační deska 4. Kostel Všech svatých (Heřmánkovice) – postaven na místě dřevěného předchůdce v letech 1722–26 Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem na půdorysu protáhlého osmiúhelníku podle projektu jeho otce Kryštofa kostel z červeného a šedého pískovce s věží leží ve svahu v centru historické lánové obce, hřbitov s ohradní zdí a márnice, u kostela doplňuje úvoz sousoší Kalváriehttps://pamatkovykatalog.cz/uskp/podle-relevance/1/seznam?uskp=35975%2F6-1604 5. Kostel sv. Barbory (Otovice) – vystavěn v letech 1725–27, stavěl Kilián Ignác Dientzenhofer, zřejmě podle staršího projektu Kryštofa Dientzenhofera postaven v údolí toku řeky Stěnavy přibližně ve středu obce na místě bývalého rozšířeného dřevěného kostela, atypický oválný půdorys s věncem kaplí; areál tvoří ohradní hřbitovní zeď s kovanou bránou 6. Kostel sv. Prokopa (Bezděkov nad Metují) – postaven v letech 1724–27 podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera jediný kostel ze skupiny na území Policka, výrazná dvouvěžovitá osmiboká stavba postavená na křižovatce cest na Police nad Metují, Náchod a Machov; přiléhá ohradní zeď s hřbitovem a socha Ukřižování 7. Kostel sv. Anny (Vižňov) – příprava stavby v letech 1719–20, vlastní stavba proběhla v letech 1724–28 podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera výrazná dominanta obce na vyvýšenině, velký kostel s konvexně-konkávními stěnami, součástí hřbitovní areál s ohradní zdí, márnicí a sochou sv. Jana Nepomuckého, přítomna konsekrační deska 8. Kostel sv. Markéty (Šonov) – postaven v letech 1726–29 podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera urbanisticky významná izolovaná poloha (přímo vystupuje do krajiny, pomyslným areálem je okolní reliéf), jediný správně orientovaný kostel celé skupiny (směřuje k Broumovskému klášteru), dvojice cibulovitých věží 9. Kostel svaté Máří Magdaleny (Božanov) – příprava stavby od roku 1709 od Kryštofa Dientzenhofera a intenzivně v letech 1733–35, vlastní stavba proběhla v letech 1735–1743 podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera vrcholně barokní iluzivně-kruhový kostel na vyvýšenině v samotném srdci obce na křižovatce historických cest, na stavbu probíhající ve dvou etapách byl využit i božanovský pískovec; gotické jádro vstupní brány, márnice, výrazná ohradní hřbitovní zeď a dva krucifixy jsou součástí areálu 10. Kostel sv. Václava (Broumov) – vystavěn v letech 1728–1729 dle Kiliána Ignáce Dientzenhofera, postaven na místě bývalé dřevěné protestantské svatyně a pozdější kaple sv. Václava jediný kostel situovaný v městském prostředí (u vstupu do jádra města u bývalé Dolní brány), dispozice mírně deformovaného řeckého kříže, přiléhá ke středověkému městskému opevnění 11. Poutní kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě na pomezí Polických a Broumovských stěn, vystavěná v letech 1732–33 podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera původně dřevěný plechový kříž s pozlacenou plechovou hvězdou z roku 1670 nad obzorem, lokace na pískovcové skalní rozsedlině překlenuté mostem v 674 m n. m., pětiboká kaple, má však oválný interiér; součástí je také vyhlídková terasahttps://pamatkovykatalog.cz/uskp/podle-relevance/1/seznam?uskp=24307%2F6-1637

Galerie

Snaha o zapsání na seznam památek UNESCO náhled|upright|Program k 21. ročníku festivalu Za poklady Broumovska 2026 V květnu roku 2016 se objevila iniciativa s cílem dosáhnout zapsání broumovské skupiny kostelů na seznam UNESCO. Snahu o zařazení podporuje europoslanec Tomáš Zdechovský, který se také dlouhodobě angažuje v úsilí za obnovu těchto kostelů a podporu vyjádřil tehdejší i hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc. Broumovská farnost plánuje v této věci kromě zpřístupnění kostelů i vybudování naučné stezky a obnovení poutní cesty.

V letech 2007–2023 (tj. za 17 let) se do broumovské skupiny kostelů investovalo více než 130 milionů Kč. Toto financování je aspirací pro potencionální zápis na prestižní seznam světového hmotného kulturního dědictví UNESCO.

Akce, projekty a zpřístupnění veřejnosti náhled|Koncert v rámci akce Za poklady Broumovska v martínkovickém kostele (2015) Za poklady Broumovska (od roku 2006) – festival klasické a duchovní hudby, během nějž rozezní kostely vynikající interpreti z mnoha států a jehož výtěžek je věnován na jejich opravy Fotografická výstava TEMPUS FUGIT (Čas utíká) – od roku 2013 navštívila přes 30 míst jako jsou Praha, Varšava, Mnichov, Brusel, Stockholm, Paříž, Ottawa, Chicago a New York. Její smyslem je získávání finančních prostředků a kontaktů; autorem obrazů je bratislavský fotograf Dano Veselský s chotí Janou; roku 2022 byl představen poprvé i Broumov se skupinou kostelů Léto otevřených kostelů (od roku 2014) – zpřístupnění veřejnosti unikátních interiérů Dientzenhoferových barokních památek v letních měsících za podpory České komory architektů, o propagaci se zasadil již výše zmíněný europoslanec Tomáš Zdechovský střed|náhled|Léto otevřených kostelů 2026 (kostel sv. Barbory v Otovicích)

Kontroverze a ochrana Kontroverzi způsobilo narušení areálu hřbitova v Heřmánkovicích, kde bylo roku 2023 na pokyn zdejší starostky necitlivě odstraněno na 50 především německých hrobů s náhrobky, které byly převezeny do Božanova. Bezohledná úprava narušila celek předmětu ochrany. vlevo|náhled|Torzo německých náhrobků náhled|Zplanýrovaná plocha heřmánkovického kostela po zásahu roku 2023