Zahrada Na Valech patří do komplexu jižních zahrad Pražského hradu. Na západní straně navazuje na Rajskou zahradu a končí na východní straně na Opyši u dělostřelecké bašty vedle Černé věže. Severní strana je lemována areálem Pražského hradu, jižní navazující Hartigovskou zahradou a malostranskými Palácovými zahradami nad Valdštejnskou ulicí. V rámci areálu Pražského hradu je od roku 1964 chráněna jako národní kulturní památka České republiky.
Základní informace náhled|Hlavní vyhlídková terasa Městský obvod a městská část: Praha 1, kat. území: Hradčany, ulice: Pražský hrad, rozloha: cca 14 300 m².
Historie První písemné podklady zmiňují renesanční zahradu pod Pražským hradem už kolem roku 1550. Tu dal zřídit Ferdinand Tyrolský, který nařídil, aby byl zasypán příkop před takzvanými novými letními pokoji, které si nechal vybudovat, a aby na jeho místě vznikla zahrada. Název zahrady tak připomíná okolnosti jejího vzniku. Zahrada Na Valech byla ze severu chráněna domy – jižním křídlem Hradu – a otevírala se slunci na jih, takže tam mohly být pěstovány teplomilné rostliny.Palácové zahrady Výhled jak na zahradu, tak na celou Prahu poskytuje vyhlídkový kamenný balkon na jižní straně Vladislavského sálu.
Současnost náhled|Plečnikův Malý belveder Do zahrady lze vstoupit z Rajské zahrady, od Černé věže, a také z III. nádvoří Pražského hradu. Vede sem schodiště, které vybudoval Jože Plečnik v první polovině 20. století, kterému se podle ozdobných bronzových plastik býků říká Býčí schodiště. Zahrada je nejen významnou zelení Pražského hradu, ale i souborem architektonických, historických a uměleckých děl. Výrazně nese stopy práce architekta J. Plečníka, kterého na Pražský hrad povolal prezident Tomáš Garrigue Masaryk po svém nástupu do funkce a jehož úkolem bylo upravit areál Pražského hradu jako funkční a důstojné sídlo československých prezidentů.
Hned za hranicí s Rajskou zahradou je například takzvaný Plečníkův vyhlídkový altán, vybudovaný v letech 1922–1924. Jižním směrem dále Plečník umístil vyhlídkovou plošinu, obelisk a zimní zahradu. V letech 1963 až 1965 byla v této části zahrady vybudována vyhlídková terasa podle projektu, který vypracovali architekti Adolf Benš a Richard Ferdinand Podzemný. Schodištěm podél této terasy lze sestoupit do Hartigovské zahrady.
náhled|vlevo|upright|Slavatův sloup Zhruba ve středu zahrady do ní vystupuje Ludvíkovo křídlo královského paláce, u kterého najdeme dva pískovcové barokní obelisky, které sem nechal umístit Ferdinand II. Štýrský. Stojí na místech, kam dopadli místodržící Jaroslav Bořita z Martinic a Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka při takzvané druhé pražské defenestraci.
Směrem k jihu se táhne Tereziánský ústav šlechtičen, někdejší Rožmberský palác, který byl postaven během 16. století. Barokní přestavba paláce pro účely ústavu šlechtičen, kterou provedl Anselmo Lurago podle projektu Nicola Pacassiho, probíhala do roku 1756. Pod ústavem je takzvaná Plečnikova voliéra, známá také jako Ptačinec, a empírový zahradní domek. U Ústavu šlechtičen Plečník vybudoval sloupovou halu zvanou Bellevue. Její jižní stranu zdobí sochy andílků, takzvaní světlonoši, od Ignáce Františka Platzera. Dále v této části najdeme například Herkulovu kašnu, která byla původně částí kašny na I. hradním nádvoří, která ale dnes již neexistuje. Socha z žehrovického pískovce představuje bájného hrdinu, jenž rozevírá tlamu lva, z níž do nádrže vytéká pramen vody. Vlastní nádrž, údajně vyrobena z mšenského pískovce, je zdobena římskými motivy, v čele je pak umístěn slovenský znak. V zahradě se nachází vyhlídková Moravská bašta, původně bašta hradního opevnění, na kterou Plečnik v roce 1923 postavil sloup s iónskou hlavicí, nesoucí na vrchu zlacenou kouli.Poche (1985), s. 116 Dnes slouží jako vyhlídková terasa poskytující výhled do zahrad pod Pražským hradem a na město. Zahradou lze dojít až na hradby dělostřelecké bašty na horním konci Starých zámeckých schodů.Zahrada Na Valech
Zajímavosti Zahrady Pražského hradu (kromě Rajské zahrady a zahrady Na Valech k nim patří ještě Hartigovská zahrada a zahrada Na Baště) získaly v roce 2002 prestižní cenu Carla Scarpy, kterou každoročně uděluje nadace firmy Benetton nejvýznamnějším historickým parkům a zahradám světa.
Na počátku 20. let dostal slavný slovinský architekt Josip Plečnik za úkol navrhnout v Jižních zahradách Hradu památník padlým ze světové války. Rozhodl se, že se jím stane přes dvacet metrů vysoký štíhlý sloup. Kámen pro sloup se podařilo zdárně vylomit, ale při transportu obelisku došlo vinou vojáků, kteří za něj odpovídali, k zlomení štíhlého kamene. Nakonec byl jeden z úlomků vztyčen před vstupem do Lánské obory a druhý úlomek Plečnik umístil na Moravskou baštu v hradní zahradě Na valech.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Zahrady Pražského hradu Kategorie:Renesanční zahrady v Česku