Břevnovská klášterní zahrada a sad, Svatomarkétská zahrada v Břevnově, tvoří areál společně s kostelem a klášterem, od roku 1991 jsou společně chráněny jako národní kulturní památka.Národní kulturní památky: Praha 6 - Břevnov, Břevnovský klášter benediktinů, MonumNet, Národní památkový ústav, datum přístupu 25. 8. 2012, web.archive.org k 7. 3. 2008Břevnovský klášter - národní kulturní památka, Památkový katalog, Národní památkový ústav Dělí se na horní areál, který tvoří lesopark na severozápadě, sousedící se hřbitovem, při ulici Na Větrníku se studentskými kolejemi, a Břevnovský sad, a spodní klášterní klauzurní zahrada, na rozdíl od horních partií uzamykatelná, která je přístupná jen během dne. Součástí původních klášterních zahrad je i městský park kolem markétských rybníků.
Popis náhled|Zahradní pavilon Vojtěška Rozlehlé kaskádovitě uspořádané zahrady a sad o výměře 12,4 hektaru leží mezi ulicemi U Vojtěšky, U Větrníku, Na Větrníku, při Markétské ulici a je součástí klášterního komplexu benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Břevnově na Praze 6. Zahrada se nachází v nadmořské výšce od 325 do 368 m n. m. Ze severní strany sousedí s třemi objekty vysokoškolských kolejí Na Větrníku a původním barokním objektem větrného mlýna, přestavěným na bytový dům a penzion s restaurací.
Klášterní zahrady jsou rozděleny na část přístupnou bez omezení (ovocný sad a část lesoparku na severní horní plošině s průchodem dolů do Markétské ulice při západním okraji areálu) a na část klauzurní s časově omezeným přístupem. Jihovýchodní část bývalých klášterních zahrad s rybníky Pivovarským (Velká Markéta, Markéta I) a Sádka (Malá Markéta, Markéta II) je dnes mimo klášterní areál jako volně přístupný městský park.
Součástí klauzurní části je severně od kláštera terasovitě uspořádaná zahrada, v jejíž horní části se nachází budova oranžerie (skleníku), v níž sídlila galerie umění Entrance a kanceláře architektonického ateliéru M1 architekti s. r. o. V dolní části terasovité zahrady je vysázen habrový špalír, který vede od pavilonu Vojtěška ke glorietu Josefka. Severozápadně od kláštera stojí pavilon (opatský letohrádek) Vojtěška s pramenem potoka Brusnice a nedaleko od něj zahradnický domek. Západně od kláštera se rozkládají lesopark a sadové plochy až ke zdi hřbitova. V zahradě se nalézá soustava barokních štol, jimiž se do kláštera přiváděla voda.
Klauzurní část je zamykaná od 20 hodin do 7 ráno (dříve se pro veřejnost otevírala pouze o víkendech a pro přístup k bohoslužbám). Otevírá se pouze jižní branka od nádvoří a severní branka od ovocného sadu. Dvě branky na západní straně terasové zahrady, branka na západě ze hřbitova a další branky nejsou pro veřejnost určeny.
V ovocném sadu před revitalizací byly ovocné stromy staré přes 60 let. Všech asi tisíc přestárlých ovocných stromů mělo být podle záměru pokáceno a nahrazeno novými. Sad je ohrazený zdmi, ale bez omezení přístupný ze čtyř stran.
Vstupní bránu z Markétské ulice k nádvoří kláštera postavil Kilián Ignác Dientzenhofer roku 1740, autorem soch sv. Benedikta a andílků byl Karel Josef Hiernle. Sochu sv. Jana Nepomuckého v severozápadním rohu nádvoří (původně před hlavní branou) vytvořil také Karel Josef Hiernle.Břevnovský klášter, Nelso.cz, datum přístupu 23. 8. 2012, z Wikipedie, otevřené encyklopedie, web.archive.org k 24. 10. 2015
Historie Vznik Na místě původního prvního mužského kláštera v Čechách (založeného 14. ledna 993 sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem II.) stojí klášterní stavby ze 17. až 1. poloviny 18. století, které zaujímaly střední část rozsáhlých pozemků, polí, luk, zahrad a lesů s potoky, rybníky a několika klášterními vesnicemi na území dnešní Velké Prahy a sousedních obcí.
V letech 1708–1721 byla pod postupným vedením P. I. Bayera a Kryštofa a K. I. Dietzenhoferů provedena velká barokní přestavba zahrady včetně rozsáhlých terénních prací. V roce 1738 byla zahrada rozdělena na sad, vinici a chmelnici na terasách s oranžerií, část užitkovou, bylinářskou a zelinářskou. Byly postaveny ohradní zdi s branami, hlavní terasové zdi, dokončena výstavba pavilonu Vojtěška, domku zahradníka, oranžerie a kaple a založen hřbitov. Tehdy měla barokní zahrada část veřejnou, klausurní a hospodářskou. Klausurní zahrada přiléhala k budovám ze severu, v její těsné blízkosti byly zahrady užitkové a okrasné jako Šudovka, Kuchyňská, Provizorská, Správcovská, Převorská a Farská. Na třetím nádvoří na západ byl rajský dvůr. Opakované zábory a plenění kláštera v letech 1743, 1848 a 1870 a hlavně požáry způsobily zničení dokladů o výsadbách v těchto zahradách.
Zmenšování a pustnutí Rozšiřování obce Břevnov po jejím připojení k Velké Praze v roce 1922 vedlo k zastavování pozemků zahrady z východní a severovýchodní strany, mezi dnešními ulicemi Radimova, Sartoriova a Anastázova. Zrušení kláštera roku 1950 znamenalo devastaci a zmenšení pozemků: zábor severozápadní části lesoparku, zboření klášterního pivovaru a zasypání jeho rybníka, proražení třídy Pionýrů (dnešní Patočkova), zboření původních ohradních zdí a panelovou výstavba bytových domů a studentských kolejí. V místech pod ohradní zdí kláštera u Markétské ulice byla v 60. letech 20. století zřízena zahrádkářská kolonie a kvalitní výsadba barokní zahrady a hospodářského zázemí kláštera byla zčásti nahrazena výsadbou z bříz a porostem z náletů. I tento prostor mimo ohrazený areál je součástí národní kulturní památky.Pražské zahrady, zastavení padesáté třetí - Zahrada kláštera v Břevnově aneb Markétská zahrada, Cestovatel, 13. 6. 2008, Ivana Filipová
Památková ochrana 22. prosince 1964 byly do státního rejstříku jako kulturní památky zapsány 4 položky z areálu kláštera: klášter se zahradou dohromady pod číslem 1-1431, samostatně kostel (1-1426), hřbitov s kaplí (1-1430) a dům Markétská 25/19 (1-1434), v Ústředním seznamu kulturních památek byly sloučeny pod společné rejstříkové číslo 11718/1-1426. K 23. září 1991 byl klášter i se zahradou vyhlášen národní kulturní památkou.
V roce 2001 bylo navrženo začlenění areálu do souboru Historické centrum Prahy v rámci světového dědictví UNESCO, informace o vyřízení návrhu v Památkovém katalogu není.
Obnova Od roku 1990 postupně dostává díky četným rekonstrukcím a opravám čistší ráz. O jeho zachování a úpravy se snaží jak řád svatého Benedikta, tak také městská část Praha 6, která se na některých opravách finančně podílí a na rehabilitaci areálu v jeho původních hranicích projevuje zájem.
Byl opraven pavilon Vojtěška.
Studie „Úpravy předpolí břevnovského kláštera sv. Markéty“ architektky D. Tůmové řešila sjednocení různorodých ploch zeleně v jeden organický celek včetně zapojení rušené zahrádkářské kolonie do zahradního komplexu, obnovení barokní urbanistické osy ve vazbě na objekt prelatury, úpravu provizorního parkoviště a revitalizaci biologické složky zahradních ploch s důrazem na řešení problémového stavu břehových porostů. Návrh obnovy vycházel z náznaku historického stavu z období vrcholného baroka a navrhoval zjednodušenou formou rehabilitaci původní zničené podoby klášterního předpolí. Celý prostor byl rozdělen do tří územních částí a obnova proběhla v letech 2003–2007. Původní uzavření východní části areálu kláštera je připomenuto v půdorysné stopě parapetní zídkou a mezi ní a hranicí kláštera se nalézá původní barokní užitková zahrada. Malá Markéta – dříve méně udržovaná a zpustlá část vodních ploch i okolní zeleně procházela razantnější úpravou spolu s realizací stromořadí podél barokní cesty. Protékající potok Brusnice vytváří osu celé údolní nivy. V návrhu byla uplatněna úprava s otevřením propustků, které vedou trubkami pod cestami. V krajinářské úpravě se uplatnily dřevěné mostky a lávky. Byla dořešena revitalizace s přirozenější modelací břehů, průběžně byla osazována nová břehová vegetace. Přístupné jsou nejen zahrady, ale i terasy a lesnatá část, samostatně je přístupný hřbitov. Byla opravena vstupní brána kláštera z Markétské ulice.
V letech 2008–2016 se úpravy a rekonstrukce v rámci projektu Břevnovská klášterní zahrada a sad uskutečnily ve dvou etapách. Architekti Pavel Joba, Jan Hájek a Jakub Havlas vycházeli z inspirace starším projektem svého pedagoga, prof. Milana Pavlíka, který od 90. let do roku 2005 držel památkový dozor nad úpravami klášterních staveb a vytvořil první studii na rekonstrukci oranžerie. První etapa rekonstrukce zahrad a oranžerie byla dokončena v květnu 2012. Opraveny byly oranžerie a masivní cihelné terasové stěny,Oranžerie a zahrady, Břevnovský kláštěr : Revitalizace zahrad Břevnovského kláštera v Břevnově, Atelier M1, web.archive.org k 19. 8. 2022 schodiště, mlatová cesta na třetí terase a vodní rezervoár s fontánou, zahradní gloriet Josefka s výsadbou habrového špalíru, barokní sýpka s kavárnou a obchodem, horní sad s masivními ohradními stěnami (výsadbu ovocných stromů zde realizoval Český svaz ochránců přírody s finančním přispěním hlavního města Prahy), parková cesta, terénní schodiště a veřejné osvětlení.Zbyněk Konvička: S Pavlem Jobou o proměně zahrad břevnovského kláštera, Propamatky.cz, 23. 8. 2012 V areálu byly rozmístěny informační cedule, stromy byly na kmenech opatřeny informačními štítky s pořadovým číslem stromu, označením jeho druhu a odrůdy, kromě ovocných stromů byly nově vysazeny také okrasné stromy, například kaštany.
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Robert Břešťan: Tam, kde 40 let sídlila sledovačka StB, je opravený klášter. A znovu se o něj zajímají komunisti, Hlídací pes.org, 14. 6. 2018 Břevnovský klášter, oranžerie a Josefka, mědirytina Jana Berky podle předlohy Antonína Pucherny, 1799, on-line sbírka Národní galerie Wilhelm von Thurn-Taxis: Plan der Gegend vor dem Strahofer Thor der Hauptstadt Prag, mapa z 19. století (1848?), Mapová sbírka (Přírodovědecká fakulta), Digitální knihovna Kramerius, Univerzita Karlova
Břevnovský klášter Kategorie:Břevnovský klášter Kategorie:Kulturní památky v Břevnově Kategorie:Životní prostředí v Břevnově Kategorie:Sady v Praze