náhled|Kaštel Teplička nad Váhom na obraze rakouského malíře Thomase Endera z 19. století
Kaštel v Tepličce nad Váhom je renesanční čtyřkřídlý zámek (kaštel, slovensky kaštieľ ) s vnitřním nádvořím z konce 16. století v okrese Žilina na Slovensku.
Základní informace Lokalita: Teplička nad Váhom Ulice: Na rybník, Fatranská, Za kaštieľom a Sklárska Číslo objektu: 312-32 Národní kulturní památka Slovenské republiky č. NKP 1381/0, id objektu: 511–1381/0Pamiatkový úrad SR: Pamiatkový objekt - podrobnosti
Historie náhled|95px|Šimon Sina - jeden z posledních vlastníků
V r. 1420 Tepličku nad Váhom společně se Strečnem daroval Zikmund Lucemburský hraběti Stanislavu Dersffymu. Kaštel v Tepličke nad Váhom (maďarsky: Vágtapolca), byl postaven na místě středověké pevnosti. Dal ho koncem 16. století vystavět významný uherský šlechtic Mikuláš Dersffy von Szerdahelyi. Až do konce 16. století byl ve vlastnictví rodu Dersffyů. Po znovudobytí Budína od Turků se obec stala statkem hraběte polského původu Jána Jakuba Löwenburga. Jeden z jeho pravnuků, člen hraběcího rodu Windischgrätzů dal koncem 17. století přestavět kaštel do dnešní podoby. O někdejším velkopanském životě svědčí tři věže kaštela a zachovalá krásná kamna. Hrabě Windischgrätz dal při kaštele postavit hospodářské budovy, ve kterých otevřel závody na tkaní plátna a bavlny. Velkou měrou se přičinil o dobro obce. Vyjednal u královny, aby obec dostala práva zemědělského městečka. Kaštel od něj koupila Janovská republika a následně pak patřil italskému hraběti Solignacovi. Od něj kaštel získal baron Juraj Sina za 800 tisíc forintů; v polovině 19. století byl vlastníkem Šimon Sina.Bibliografie: Kerekes, Krickel, Lovcsányi, Rózsa, VágtapolcaKaštieľ Sinovcov v Tepličke nad Váhom
Současnost "Na kaštele se zachovala vzácná nástěnná výzdoba z grafitu, kterou částečně přeložili do Považského muzea v Žilině. Jelikož se zde nikdy nedělal podrobný architektonický a umělecký výzkum, hodně toho o něm nevíme. Předpokládáme však, že skrývá v sobě mnoho vzácných, dosud neodhalených tajemství," říká ředitel Krajského památkového úřadu v Žilině Miloš Dudáš.
Kaštel stojí v blízkosti centra obce. Jeho bývalou monumentálnost připomíná západní křídlo, které dosud stojí v zachovalém stavu. Východní křídlo, nejstarší, spolu s pozdněgotickým kostelem, však již leží v ruinách. Po odchodu maďarských šlechtických rodů se kaštel rozprodal mezi více majitelů, kteří si ho rozdělili po částech a postupně předělali na obytné prostory, čímž se znehodnotil. Na palácové stavbě, představující velký prostor původně asi s rovným stropem, jsou částečně renesanční ostění oken, lemované grafitovou ornamentikou, jejíž část odstranili v roce 1955. Hlavní západní průčelí je třináctiosé, na nárožích s patrovými věžemi. Okna jsou podélná s římsou. Nad okny prvního patra jsou další větrací otvory, osvětlující podkroví. Široká podstřešní římsa ukončuje fasády, na nárožních věžích je kordónová římsa, mnohem širší a masivnější. Dvůr původně obrubovali téměř segmentové arkády. Dnes jsou arkády zazděné a na jejich místech jsou nová okna. V minulosti v kaštele byla i sklárna. Později až do dnešních dnů byty, které pozměnili původní dispozici objektu.Kaštieľ v Tepličke nad Váhom - Národná kultúrna pamiatka
V současnosti má desítky vlastníků. Několik rodin dosud obývá jeho prostory, ostatní části pomalu chátrají. Osud upadajícího kaštela však novému vedení obce a také některým obyvatelům, není lhostejný. Založili občanské sdružení s názvem Revitalizace kaštela Teplička nad Váhom (slovensky: Revitalizácia kaštieľa Teplička nad Váhom). Jeho posláním je záchrana, obnova a podpora rekonstrukce a revitalizace kaštela pro budoucí generace a jeho využití v cestovním ruchu. S iniciativou začala již v roce 2006. Část zrekonstruovaného kaštela by sloužila především obyvatelům obce k pořádání kulturně – společenských akcí. V části kaštela je v plánu umístit knihovnu, muzeum, nebo galerii.Kaštieľ v Tepličke nad Váhom chcú zrekonštruovať
Zajímavosti
Juraj Jánošík O dětství a mládí Juraje Jánošíka se mnoho informací nedochovalo, ale podle domácí tradice Jánošík pocházel z poměrně bohaté rodiny a vyrůstal na statku v poddanské obci Terchová. Terchová byla poddanská obec, patřící pánům ze Strečna. Středisko panství bylo v dobách Jánošíka v kaštele v Tepličke nad Váhom, protože hrad Strečno byl v roce 1674 na přímý rozkaz panovníka Leopolda I. zbourán. V prosinci roku 1713 v kaštele v Tepličke nad Váhom před zemským soudem, kterému předsedal Jan Jakub Löwenburg, tehdejší majitel panství Strečno, byl odsouzen na smrt jeho bratr Jan Jánošík. Mezi obviněními bylo mimo jiné i to, že pomáhal svému bratrovi Jurajovi a ukrýval jej.
náhled|vlevo|95px|Ž. Bošňáková
Žofia Bošňáková Spojuje se se jménem Žofie Bošňákové, manželky jednoho z majitelů – Františka Wesselényiho, která podle dobových záznamů působila jako nadčasová osoba, pomáhající všem bez rozdílu původu a která podle dostupných zdrojů v kaštele v Tepličke nad Váhom jistou dobu žila. Momentálně probíhá proces na její blahořečení a vyhlášení za svatou v katolické církvi.Žofia Bosniaková
Archeologické nálezy V blízkosti kaštela se nachází bohaté archeologické naleziště odkrývající sídliště púchovské kultury a mohylové náspy z velkomoravských dob.Kaštiele v okolí Žiliny
Reference
Literatura
Související články Seznam kaštelů na Slovensku
Externí odkazy Stránky kaštela na Facebooku
Kategorie:Teplička nad Váhom Kategorie:Kaštely na Slovensku Kategorie:Renesanční stavby na Slovensku Kategorie:Národní kulturní památky v Žilinském kraji Kategorie:Stavby v okrese Žilina