Kamil Filipec (9. března 1873 Hustopeče nad BečvouMatriční záznam o narození a křtu.Ačkoliv v katalozích kněžstva olomoucké arcidiecéze byl průběžně uváděn rok narození 1874, zjevně se jednalo o opakující se chybu. Dokládá to jak zápis v matrice narozených, tak i pozdější zápis v matrice kněžských svěcení, kde je u K. Filipce rovněž uvedeno datum narození 9. 3. 1873. – 27. září 1957 Senohraby) byl český římskokatolický kněz, čestný kanovník Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích.
Život Moravský rodák byl na kněze pro olomouckou arcidiecézi vysvěcen 5. července 1898 v Olomouci arcibiskupem Theodorem Kohnem. Působil v duchovní správě na různých místech olomoucké arcidiecéze, v letech 1911-1916 jako farář v Křišťanovicích, poté do roku 1920 ve Lhotě u Malenovic, v letech 1920-1930 v Hodslavicích a od roku 1930 jako administrátor a později jako farář ve farnosti Hlubočky u Olomouce. Do penze odešel k 1. září 1934. Poté se odstěhoval do Prahy, kde bydlel na Vinohradech.K roku 1941 je uváděn jako kněz bydlící v obvodu farnosti sv. Rocha na Žižkově. Tento kostel s městskou částí Vinohrady bezprostředně sousedí. Za II. světové války (někdy mezi lety 1941–1943) odešel z Prahy do Sudet do litoměřické diecéze.Protože se jedná o přeložení v období nacistické okupace, jde o záležitost neobvyklou. Mohlo by se jednat již o spolupráci či kompromis s nacistickou státní mocí, která předcházela spolupráci s komunistickou totalitou. Zde nejprve bydlel ve Svijanech u Turnova a od října 1946 se stal – navzdory pokročilému věku – duchovním správcem (administrator intercalaris) farnosti v Rychnově u JablonceNěkteré zdroje uvádějí nepřesně Rychnov na Kněžnou, nicméně spolehlivý oficiální zdroj litoměřické diecéze v katalogu z roku 1948 uvádí Rychnov u Jablonce., kde působil nejspíše až do počátku roku 1952.Římskokatolická farnost Rychnov u Jablonce nad Nisou – seznam duchovních správců.Důvodem jeho ustanovení do vedení duchovní správy mohl být akutní nedostatek kněží v litoměřické diecézi, způsobený hromadným povalečným odsunem německého obyvatelstva z této oblasti, včetně velkého množství duchovních. Dne 24. listopadu 1951 byl jmenován čestným kanovníkem litoměřické katedrální kapituly, 18. prosince 1951 byl instalován v litoměřické katedrále spolu s Ferdinandem Kraupnerem. Sklonek života strávil v charitním domově pro kněze v Senohrabech u Prahy, kde také 27. září 1957 zemřel. Pohřben byl 2. října 1957 na vinohradském hřbitově v Praze.
Spolupráce s komunistickým režimem Neblaze proslul svou spoluprací s komunistickým totalitním režimem a jeho manifesty. Podepsal mezi prvními signatáři dokument Čeští a slovenští katolicí manifestují za dohodu se státem,Postavení církve Řím. katolické v ČSR který byl uveřejněn v Katolických novinách v roce 1949 a byl v rozporu s církví vedenou československými římskokatolickými biskupy.
Do Věstníku katolického duchovenstva v souvislosti s Akcí K z 13. na 14. dubna 1950, zaměřenou na likvidaci klášterů napsal: "My vlastenečtí kněží, hleďme napravit to, čím se odsouzení řeholníci provinili. Nyní tím, že budeme ostražití a tím více se přikloníme k naší milé vládě, která pro nás uzákonila tolik dobrého (státní plat)."
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura Acta Curiae Litomericensis, Litoměřice 1948 PETERA Václav: Géniové církve a vlasti, Rkp. uložený v Centrální katolická knihovně KTF UK v Praze, Praha 1964.
Související články Vlastenečtí kněží Katolická akce (státní) Mírové hnutí katolického duchovenstva Seznam čestných kanovníků litoměřické kapituly
Externí odkazy Nezdařená Likvidace církve (JH.S. č. 7/2000) Část seznamu čestných kanovníků
Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Kanovníci litoměřické kapituly Kategorie:Narození 9. března Kategorie:Narození v roce 1874 Kategorie:Narození v Hustopečích nad Bečvou Kategorie:Úmrtí 2. října Kategorie:Úmrtí v roce 1957 Kategorie:Pohřbení na Vinohradském hřbitově Kategorie:Muži