Palác Platýz je rozsáhlý palác městského typu s nádvořím, na adrese Národní 416/37 s průchodem do Uhelného trhu, kde bylo původně hlavní průčelí paláce. Byl postupně vystavěn v několika architektonických obdobích, přes prvky renesanční architektury po empír. Objekt je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Dějiny paláce
Friedrich Burgundský Na místě dnešního paláce stávaly do roku 1347 tři domy, kde kníže Friedrich Burgundský, člen dvora Karla IV., vybudoval palác „podobný hradu s vysokou věží“, jak jej popisuje Václav Hájek z Libočan ve své kronice.
Jan Bradatý ze Stříbra náhled|vlevo|Průčelí paláce Platýz z Uhelného trhu
Roku 1405 přešel palác na pražského podnikatele Jana Bradatého ze Stříbra, za kterého se zde roku 1408 konala disputace o správnosti výkladu Wiklefových spisů.
Platejsové z Plattštejna Poté palác roku 1586 zakoupil císařský rada a sekretář Rudolfa II., Jan Platais (Platejs) z Plattenštejna, jehož jméno nese palác dodnes. Ten nechal upravit fasádu v renesančním stylu a přistavit lodžii v 1. patře dvora, jejíž malé části jsou patrné dodnes. Jeho syn Jan Arnošt, který se stal kanovníkem a později olomouckým biskupem, získal povolení ve svém domě čepovat vlašská, uherská a jiná cizí vína a ubytovávat pocestné.
Šternberkové a Paarové Roku 1637 palác získal hrabě Jan ze Šternberka. Šternberkové iniciovali barokní úpravy, a z této doby také pochází průchod přes dvůr mezi Uhelným trhem a Národní třídou.
Nejrušnější dobu zažil palác od roku 1715, kdy palác získal věnem Jan Leopold Paar po sňatku s Marií Terezií ze Šternberka. Vznikla zde proslulá šermířská škola, poštovní úřad, konaly se plesy a koncerty. Busta Jana Leopolda Paara byla umístěna na schodiště předního křídla do Národní třídy.
Jakub Wimmer náhled|vlevo|Wimmerova kašna Dalším majitelem paláce se v roce 1797 stal velkostatkář Jakub Wimmer. Ten na své náklady nechal založit sady na Letné pro veřejnost a Vinohradech a postavit Ledererovu (Wimmerovu) kašnu, která se dnes nachází na Uhelném trhu. V suterénu objektu Platýzu provedl barokní úpravu koníren.
František Daubek Roku 1813 koupil Platýz pražský měšťan František Daubek (otec Eduarda Daubka), a palác nechal přestavět na činžovní dům. Ten patří mezi nejstarší (někdy uváděno jako úplně nejstarší) a největší v Praze. Při přestavbě podle stavitele Jindřicha Hausknechta došlo k výstavbě hodnotného empírového průčelí, čímž se změnila orientace dosavadního hlavního severního portálu paláce z Uhelného trhu, směrem na jih do Národní třídy.
Reference
Externí odkazy
Palác Platýz na portalpraha.cz Sova na bidýlku před vstupem z Národní třídy, vyd. 1926 (foto s. 47, text o Platýzu s. 45–49)
Kategorie:Uhelný trh Platýz Kategorie:Kulturní památky na Starém Městě (Praha) Kategorie:Paláce na Starém Městě (Praha)