Luisa Marie Falcká, zvaná Luisa Hollandina, německy Luise Hollandine von der Pfalz (* 18. dubna 1622, Den Haag – 11. února 1709, cisterciácký klášter Maubuisson), byla falcká princezna, titulární falckraběnka, v letech 1664–1709 abatyše kláštera Maubuisson, malířka a mědirytec.
Život
Původ, mládí Luisa Hollandina se narodila jako druhá dcera/šesté dítě „zimního krále“ Fridricha Falckého (1596–1632) a jeho manželky, anglické princezny Alžběty Stuartovny (1596–1662). Jejími prarodiči byli z otcovy strany falcký kurfiřt Fridrich IV. Falcký a jeho manželka Luisa Juliana Oranžská, z matčiny pak anglický král Jakub I. Stuart a Anna Dánská. Světlo světa spatřila v nizozemském Haagu, kam uprchli její rodiče po ztrátě českého trůnu po bitvě na Bílé hoře; jako jejich první dítě v holandském exilu byla – neboť místo jejího kmotra zaujal nizozemský parlament (Generalstaaten) – pokřtěna jako Luisa Marie Hollandina. Malá princezna vyrůstala v péči vychovatelů v Leidenu. Po ukončení vzdělání se vrátila zpět na dvůr své matky do Haagu. Zde se o její ruku ucházel mezi jinými např. braniborský kurfiřt Fridrich Vilém.
náhled|vlevo|Autoportrét, kolem 1650
Malířka Luisa Hollandina byla talentovaná malířka; věnovala se především portrétní malbě pod vedením nizozemského malíře Gerrita van Honthorst. Její díla, natolik kvalitní a zdařilá, že byla často připisována jejímu učiteli, představují většinou její blízké příbuzné; většinou jsou uložena v muzeích v Německu. Luisině umělecké tvorbě byla nicméně věnována pozornost teprve v 80. letech 20. století.
Konverze 19. prosince roku 1657 z Antverp, kde ještě jako jediná ze sourozenců žila po boku své matky, utekla do Francie, kam ji pozvala její teta z matčiny strany Henrietta Marie Bourbonská. Zde stejně jako její mladší bratr Eduard přestoupila v jednom karmelitánském klášteře na katolickou víru. Útěk a konverze vedly k definitivnímu odpoutání od matky. 25. března roku 1659 se stala novickou a 19. září následujícího roku 1660 jeptiškou kláštera cisterciaček v Maubuissonu v Saint-Ouen-l'Aumône (poblíž Paříže), kde se i nadále věnovala malování. Na přímluvu francouzské Koruny se stala v srpnu roku 1664 jeho abatyší. Od nizozemského parlamentu přesto dostala doživotní důchod a také Ludvík XIV. jí udělil roční rentu 6 000 livrů. Luisa Hollandina podporovala svou nejmladší sestru Žofii v úsilí o církevní sjednocení a byla považována za podporovatelku Jacques Bénigne Bossueta.
Byla ve velmi úzkém vztahu se svou neteří Liselottou (provdanou vévodkyní orleánskou), která často navštěvovala Maubuisson. Poslední léta svého života, poté co ji v roce 1705 ranila mrtvice, byla Luisa Hollandina částečně ochrnutá. Zemřela 11. února 1709 v požehnaném věku 87 let v Maubuissonu, kde byla i uložena k poslednímu odpočinku.
Významná díla Braunschweig, Herzog Anton Ulrich-Museum Dvojportrét anonymního páru jako Mars a Venuše, kolem 1669 Hannover, Niedersächsisches Landesmuseum Portrét Alžběty, nasavské hraběnky, kolem 1660 Portrét Alžběty, hesensko-kasselské lankraběnky, kolem 1670 Portrét Alžběty Šarloty Falcké, kolem r. 1670 Isselburg, Museum Wasserburg Anholt Portrét Žofie Hannoverské jako indiánky, po r. 1644
Vývod z předků
Odkazy
Reference
Literatura Herzog Anton Ulrich-Museum Braunschweig – Die holländischen Gemälde, Braunschweig 1983, Hans Rudolf Füssli: Allgemeines Künstlerlexicon oder kurze Nachricht von dem Leben und den Werken der Mahler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Kunstgiesser, Stahlschneider, etc, 1779, S. 497 Digitalisat
Externí odkazy
http://www.zum.de/Faecher/G/BW/Landeskunde/rhein/pfalz/luiseholl.htm http://www.thepeerage.com/p10276.htm#i102759
Kategorie:Wittelsbachové (Falcko-Simmernští) Kategorie:Falcké princezny Kategorie:Abatyše Kategorie:Německé malířky Kategorie:Němečtí římští katolíci Kategorie:Narození v roce 1622 Kategorie:Narození 18. dubna Kategorie:Narození v Haagu Kategorie:Úmrtí v roce 1709 Kategorie:Úmrtí 11. února Kategorie:Ženy