Algorab je vlastní jméno hlavní složky široké dvojhvězdné soustavy δ Corvi (Delta Corvi) v souhvězdí Havrana. Hlavní složka δ Corvi A je bílý podobr zdánlivé hvězdné velikosti 2,962 mag, a proto je dobře viditelná pouhým okem. Jejím fyzickým průvodcem je mnohem slabší oranžová hvězda δ Corvi B. Přesná paralaxa průvodce z katalogu Gaia DR3 odpovídá vzdálenosti přibližně 87,3 světelného roku od Slunce. Algorab tedy není osamocenou hvězdou.
Název a označení Jméno Algorab pochází z arabského al-ghurāb, „havran“. Mezinárodní astronomická unie je v roce 2016 schválila pro složku δ Corvi A, nikoli pro celou soustavu bez rozlišení složek. Označení δ Corvi je Bayerovým označením a 7 Corvi Flamsteedovým označením hvězdy. Katalogová označení HD 108767, HR 4757 a HIP 60965 se běžně vztahují k jasné složce A.
Hvězdná soustava Obě viditelné složky mají téměř shodnou paralaxu a podobný vlastní pohyb. Gaia DR3 udává pro složku A paralaxu (38,06±0,40) mas a pro složku B (37,35±0,02) mas. Vlastní pohyb složky A činí v rektascenzi (−210,09±0,01) mas za rok a v deklinaci (−139,24±0,01) mas za rok; u složky B jsou odpovídající hodnoty (−211,13±0,02) a (−136,26±0,02) mas za rok. Nezávislé vyhledávání společně se pohybujících hvězd v datech Gaia proto složku B zařadilo mezi fyzické průvodce Algorabu.
Úhlová vzdálenost složek je přibližně 23–24″. Na obloze se tak promítají do vzájemné vzdálenosti přibližně 600–640 au. Citované astrometrické studie uvádějí pouze tuto promítnutou separaci, nikoli orbitální elementy nebo oběžnou dobu široké dvojice.
Algorab A Spektrální klasifikace hlavní složky je A0 IV(n) kB9. Označení A0 vyjadřuje teplotní podtřídu a římská číslice IV třídu svítivosti podobra. Přípona „(n)“ upozorňuje na rozšířené absorpční čáry způsobené rychlou rotací; naměřená projekce rotační rychlosti v sin i činí 236 km/s. Zápis „kB9“ znamená, že čára ionizovaného vápníku Ca II K odpovídá podtřídě B9, zatímco ostatní znaky vedou ke klasifikaci A0.
Nejnovější homogenní charakterizace vzorku SHINE uvádí modelovou hmotnost přibližně 2,60násobku hmotnosti Slunce s rozsahem 2,40–2,80násobku. Starší modelová analýza získala hmotnost (2,74+0,07−0,06)násobku hmotnosti Slunce, zářivost (69,0+9,7−8,9)násobku zářivosti Slunce, efektivní teplotu 10 400 K a povrchovou gravitaci log g = (4,06±0,05) v soustavě cgs. Gaia DR3 poskytuje modelový poloměr přibližně 2,69násobku poloměru Slunce; nejde o přímé interferometrické měření.
Stáří Algorabu A není přesně známo. Dřívější evoluční model připouštěl dvě velmi rozdílná řešení, přibližně 3,2 a 260 milionů let. Novější izochronová analýza hvězdu označila za hvězdu galaktického pole a získala nejlepší odhad 40 milionů let, avšak s širokým přípustným rozmezím 9–200 milionů let. Žádná z těchto hodnot proto nemá být chápána jako přímo změřené a definitivní stáří.
Algorab B Složka B je raná hvězda typu K na hlavní posloupnosti, tedy oranžový trpaslík. Studie SHINE z roku 2021 ji klasifikovala jako K0 V, zatímco aktualizovaný soupis z roku 2026 uvádí K1. Rozdíl jedné podtřídy nepředstavuje odlišný objekt, ale běžný rozdíl mezi literárními klasifikacemi.
Modelová hmotnost složky B je (0,83±0,01)násobku hmotnosti Slunce a efektivní teplota (4 935±32) K. Fotometrická měření dávají zdánlivou hvězdnou velikost 8,51 mag v pásmu V a barevný index B−V = +0,950. Z dat družice TESS byla určena rotační perioda (2,49±0,12) dne. Odhad stáří přibližně 180 milionů let s rozmezím 100–350 milionů let se překrývá s širokým intervalem povoleným pro složku A; novější práce však výslovně upozorňuje, že průvodce stáří soustavy dále nezpřesnil.
Okolohvězdná hmota a hledání planet Pozorování Spitzerovým vesmírným dalekohledem nezjistila u Algorabu A významný přebytek vzdáleného infračerveného záření, který by svědčil pro běžný chladný prachový disk. Interferometrická přehlídka VLTI/PIONIER však později nalezla přebytek v blízkém infračerveném pásmu, který lze modelovat jako velmi horký prach blízko hvězdy. Stejná práce upozornila, že dostupná data nedovolovala jednoznačně rozhodnout mezi tepelným zářením a rozptylem světla. Není proto správné popisovat Algorab jednoduše jako hvězdu s potvrzeným rozsáhlým prachovým diskem.
U Algorabu A byly v dřívějších pozorováních hlášeny krátkodobě proměnlivé nefotosférické absorpční útvary v čáře Ca II K, interpretované jako možné projevy vypařujících se extrasolárních komet. Pozdější spektroskopická přehlídka u hvězdy žádný nový přechodný jev nezaznamenala a stabilní úzkou absorpci poblíž nulové rychlosti přisoudila mezihvězdnému prostředí. Výsledek z roku 2015 je proto kandidátní exokometární interpretací proměnlivých útvarů, nikoli důkazem, že veškerá absorpce Ca II K kolem Algorabu pochází z exokomet.
K září 2026 není u žádné složky soustavy v NASA Exoplanet Archive evidována potvrzená exoplaneta. Složka B byla zařazena do přímého zobrazovacího průzkumu SHINE zaměřeného na planetární průvodce. Nedetekce potvrzené planety nevylučuje menší, bližší, vzdálenější nebo nepříznivě orientované planety; ani horký prach a kandidátní projevy extrasolárních komet nejsou samy o sobě důkazem planety.
Odkazy Reference
Kategorie:Bílí podobři Kategorie:Oranžoví trpaslíci Kategorie:Dvojhvězdy Kategorie:Hvězdy v souhvězdí Havrana Kategorie:HR objekty Kategorie:Objekty v katalogu Henryho Drapera Kategorie:Objekty v katalogu Hipparcos Kategorie:Objekty v katalogu 2MASS Kategorie:Objekty v Bayerově katalogu Kategorie:Objekty ve Flamsteedově katalogu