Tchaj-cung (; 20. listopadu 939 – května 997), vlastním jménem Čao Kchuang-i () byl čínský generál a státník, bratr zakladatele říše Sung císaře Tchaj-cu a v letech 976–997 druhý sungský císař.
Vláda Tchaj-cung byl pracovitý a svědomitý císař. Jeho největším úspěchem bylo dokončení sjednocení Číny dobytím státu Severní Chan, přičemž osobně vedl armádu která zatopila nepřátelská města vodami řeky Fen. Liou Ťi-jüan, císař Severní Chan, se poté vzdal. Vzápětí Tchaj-cung pokračoval útokem na říši Liao, která držela 16 čínských pohraničních krajů, ale sungská armáda utrpěla porážku v bitvě u řeky Kao-liang. Byl to první velký sungský neúspěch.
Porážka v bitvě měla dlouhodobé důsledky, byla jedním z hlavních faktorů, které přispěly k přijetí defenzívní strategie ve vztahu k severnímu sousedu. Pro Tchaj-cunga byl také nebezpečný Čao Te-čao, syn předešlého císaře, podezřívaný Tchaj-cungem z usilování o trůn. Čao Te-čao nakonec roku 979 spáchal sebevraždu. Tchaj-cung se poté soustředil na rozvoj a posílení armády, současně omezil moc a vliv členů císařského rodu a jednotlivých vojevůdců nad ozbrojenými silami.
Roku 982 po smrti císaře Ťing-cunga nastoupil v říši Liao mladý, teprve dvanáctiletý panovník. Tchaj-cung se roku 986 rozhodl využít příležitost a zahájit válku, tři sungské armády však nebyly schopny zkoordinovat svůj postup a byly liaoským vojskem odraženy. Roku 988 naopak liaoské oddíly zaútočily na říši Sung.
Císař věnoval velkou pozornost blahobytu obyvatelstva, říše za jeho vlády prosperovala. Přejal politiku císaře Š'-cunga dynastie Pozdní Čou podporující růst zemědělské výroby, rozšíření zkouškového systému, psaní encyklopedií, rozšíření civilní služby a omezování moci vojenských guvernérů ťie-tu-š'.
Rodina Otec Čao Chung-jin (, 899–956) byl posmrtně jmenován císařem Süan-cu (), matka příjmením Tu () obdržela posmrtné jméno „císařovna vdova Čao-sien“ ().
Hodnost císařovny obdržely čtyři z Tchaj-cuových manželek. Paní Jin (尹), dcera Jin Tching-süna, guvernéra Čchu-čou, se císařovnou Šu-te () stala posmrtně, stejně tak paní Fu (, 941–975), dcera ministra Fu Jen-čchinga, obdržela posmrtný titul císařovna I-te (). Po Tchaj-cungově nástupu na trůn se císařovnou stala paní Li (, 960–1004), dcera Li Čchu-jüna a císařovna Ming-te (). Po její smrti se jiná paní Li (, 943–977), dcera Li Jinga, stala císařovnou Jüan-te ().
+Synové císaře Tchaj-cungaPříjmení (titul) matky#JménoNarození – úmrtíPosmrtné jménoTitulUdělení titulu1.Čao Jüan-cuo ()965–1027Sienkníže z Chan-kung2.Čao Jüan-si ()966–992Čao-čchengkorunní princ 3.Čao Cheng ()968–1022korunní princPo smrti Tchaj-cunga vládl jako císař Čen-cung.4.Čao Jüan-fen ()969–1005Kung-ťing kníže z Šang5.Čao Jüan-ťie ()972–1003Čao-wen kníže z Chuej 6.Čao Jüan-wo ()977–1018Kung-ikníže z Čen7.Čao Jüan-čcheng ()981–1014Čchu-kung kníže z Chuej8.Čao Jüan-jen ()986–1044Kung-su kníže z Čou9.Čao Jüan-i () kníže z Čchung
+Dcery císaře Tchaj-cungaPříjmení (titul) matky#TitulNarození – úmrtíSňatekManžel 1. princezna Tcheng () zemřela v dětství 2. princezna Sü () generál Wu Jüan-i () 3. princezna Pin () 4. princezna Jang () generál Čchaj Cung-čching () 5. princezna Ťü () generál Wang I-jung () 6. princezna Wej () 7. princezna Čchiao () Li Cun-sü ()
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Externí odkazy
Na opravdový Záznamy Song císaře Taizong
Kategorie:Narození v roce 939 Kategorie:Úmrtí v roce 997 Kategorie:Sungští císaři Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 8. května Kategorie:Narození 20. listopadu