náhled|Příklad mapového listu I. vojenského mapování (okolí rakouského Stainzu) První vojenské mapování (jinak také josefské mapování) je první ucelené mapové dílo zachycující celé území habsburské monarchie. Mapování probíhalo v 60. až 80. letech 18. století, bylo zahájeno za vlády Marie Terezie a dokončeno za vlády Josefa II., podle něhož nese své druhé označení. KUCHAŘ, Karel. Mapové prameny ke geografii Československa. Acta Universitatis Carolinae – Geographica. 1967, roč. 2, č. 1, s. 57–80.
Výsledkem mapovacích prací bylo téměř 4 000 mapových listů převážně v měřítku 1 : 28 800. Originály mapových listů spolu se souvisejícím písemným operátem byly od počátku přísně utajovány a jsou uloženy ve Válečném archivu (), který je součástí Rakouského státního archivu ve Vídni.
Důvod vzniku Během sedmileté války v letech 1756 až 1763, kdy se Marie Terezie neúspěšně snažila získat zpět Slezsko, se ukázalo, že současné mapové podklady jsou pro rychlé přesuny vojsk císařské armády nedostatečné. Rakušané získávali kvalitnější informace z map a plánů získaných od nepřátel, přestože boje probíhaly převážně na jejich vlastním území. Proto v roce 1764 schválila Marie Terezie návrh polního maršála Dauna na rozšíření mapování, které v předchozím roce započalo ve Slezsku, na celé území Rakouské monarchie. BOGUSZAK, František a CÍSAŘ, Jan. Vývoj mapového zobrazení území Československé socialistické republiky. III., Mapování a měření českých zemí od poloviny 18. století do počátku 20. století. Praha: Ústřední správa geodézie a kartografie, 1961, s. 9–13.
Způsob mapování Mapováním byl pověřen štáb generálního ubytovatele (). Kvůli požadavkům na rychlé provedení a nízké finanční náklady proběhlo mapování bez vybudování geodetických základů. Jako polohopisné podklady pro mapovací práce byly použity zvětšeniny starších map z národních šetření. Na území Čech a Moravy se jednalo o Müllerovu mapu Čech z roku 1720 a Müllerovu mapu Moravy z roku 1716. CHODĚJOVSKÁ, Eva. První vojenské mapování – Čechy, Morava a Slezsko [online]. Chartae Antiquae [cit. 2026-05-30]. Dostupné z: https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/1military Důstojníci rakouské armády prováděli mapování pomocí metody „à la vue" (česky „od oka"). Při projíždění krajinou tedy do grafických podkladů zaznamenávali pozorované prvky krajiny a jen některé detaily byly zaměřeny odkrokováním. Mapovací práce probíhaly sezónně: v letních měsících se prováděly polní práce a vznikaly polní náčrty. Jeden důstojník byl za letní období schopen zmapovat až 350 km². Polní náčrty byly následně v zimě sestavovány do obdélníkových sekcí, tzv. brouillonů.
Průběh mapování Mapování započalo zkušebním zmapováním vévodství Horního Slezska již v roce 1763. Poté byly mapovací práce zahájeny v českých zemích a postupně rozšířeny na další země monarchie a dokončeny roku 1787. + Průběh I. vojenského mapování Země Období mapování Počet sekcí 1 Slezsko 1763 40 2 Čechy 1764–1767 273 3 Morava 1764–1768 126 4 Marmaroš 1766–1768 63 5 Spiš 1769 78 6 Horní Uhry 1769–1772 104 7 Temešvárský banát 1769–1772 208 8 Sedmihradsko 1769–1773 280 9 Horní Rakousy 1769–1772 78 10 Rakouské Nizozemí 1770–1771 275 11 Dolní Rakousy 1773–1781 122 12 Bukovina 1773–1776 72 13 Chorvatské pohraničí 1774–1775 25 14 Karlovacký generalát 1775–1777 791 15 Halič a Vladiměřsko 1779–1783 413 16 Slavonský generalát 1780–1781 51 17 Pohran. něm. banát. pluku 1780–1781 33 18 Pohran. val. illyr. pluku 1780–1784 47 19 Varaždinský generalát 1781–1782 26 20 Slavonsko 1781–1783 66 21 Horní Uhry 1782–1784 117 22 Uhry 1782–1785 963 23 Chorvatsko 1783–1784 71 24 Vnitřní Rakousko 1784–1787 250 Během války o bavorské dědictví (1778–1779) se nicméně přišlo na nedostatky vyhotovených mapových listů a v 80. letech 18. století proto započala reambulace (revize) již zmapovaných oblastí. Reambulace byla zaměřena především na vojensky ohrožené oblasti. Původním záměrem byla pouze aktualizace informací, ale v mnoha oblastech se tento přístup ukázal nedostatečný, a tak došlo k celé řadě nových mapování a přepracování původních mapových listů. V rámci českých zemí se jednalo především o oblast severních Čech, nicméně později byla reambulace rozšířena i do vnitrozemí. Celkem tak bylo na území Čech reambulováno 143 mapových listů, přičemž 141 z nich bylo potřeba kompletně zmapovat znovu.
Zároveň s mapováním byl vytvářen vojensko-topografický popis území. Jednalo se o slovní popis jednotlivých mapových sekcí, který se zaměřoval na strategicky důležité informace, jako byly stav silnic a cest, vodních toků, studní a pramenů s pitnou vodou nebo ubytovací a zásobovací možnosti. Pro Čechy tento písemný operát představuje 19 svazků s názvem Anhang zu der Kriegskarte des Königreichs Böhmen a pro Moravu 4 svazky s názvem Beschreibung des Markgrafthums Mähren. SEMOTANOVÁ, Eva. Mapy Čech, Moravy a Slezska v zrcadle staletí. Praha: Libri, 2001, s. 97–99. . Absence geodetických základů a triangulační sítě měla za následek značné polohové nepřesnosti výsledných map. Při pokusech o sestavení přehledné mapy celé monarchie z jednotlivých sekcí se kresba nedala jednoznačně napojit, mapové listy se bortily a překrývaly. Tento nedostatek se stal jedním z hlavních důvodů pro pozdější zahájení II. vojenského mapování, které již bylo založeno na geodetických základech.
Mapový list a obsah map náhled|Detail mimorámových údajů mapového listu I. vojenského mapování, sekce 098 – Preitenegg Mapové listy se skládají z mapového okna a mimorámových údajů. Mezi mimorámové údaje patří číslo sekce a název oblasti (vlevo nahoře) a měřítko mapy (vpravo nahoře), dále pak označení sousedních mapových listů (uprostřed na jednotlivých stranách). Nejzajímavější částí mimorámových údajů je z historického hlediska soupis obcí a údajů o jejich počtu koní, volů a krav (pravý kraj mapového listu). Tato část sloužila pro přehled o zdrojích jednotlivých obcí k plánování vojenských přesunů. Mapová okna mají rozměr 24×16 vídeňských palců (61,8×40,8 cm) a zpravidla jsou v měřítku 1 : 28 800 (což odpovídá dřívějšímu měřítku 1 vídeňský palec v mapě = 400 vídeňských sáhů ve skutečnosti). Vybrané oblasti byly zpracovány i ve dvojnásobném měřítku tedy 1 : 14 400, jednalo se zejména o území větších měst s jejich okolím, vojenské tábory, nebo manévrové prostory.
Polohopis náhled|Detail polohopisu na mapovém listu I. vojenského mapování, sekce 098 – Preitenegg Polohopisná složka mapy měla za úkol zobrazit všechny vojensky důležité složky krajiny. Konkrétně se jednalo o síť komunikací, vodní síť se všemi mosty, převozy a brody, rybníky, tůně, močály, kanály, příkopy, studně a prameny, mlýny (rozdělené podle druhu), jednotlivě stojící domy, zámky, kostely, zastavěná území s jejich případnými hradebními zdmi, lesy (rozlišené podle hustoty porostu), louky a pastviny. Polohopis byl znázorněn následujícími barvami:
mapové značky – tmavě šedě zděné mosty a kamenné budovy – červeně vodstvo a okraje vodních ploch – tmavě modře vodní plochy – světle modře louky a pastviny – žlutozeleně plochy lesů – šedozeleně značky komunikací – hnědě, zdůrazněny žlutým pruhem
Výškopis náhled|Detail reprezentace výškopisu na mapovém listu I. vojenského mapování, sekce 098 – Preitenegg Stejně jako u polohopisu byl i u výškopisu kladen důraz na důležité informace pro přesuny vojsk, zejména na sklon terénu. V mapě měly být zobrazeny všechny vyvýšeniny dominující krajině s dobrým výhledem, a to i s jejich horizontálním rozčleněním na svahové hřbety a úbočí. Těmto požadavkům neodpovídala doposud používaná kopečková metoda, proto byl k znázornění výškopisu použit systém šraf. Nejprve se tmavším odstínem šedé lavírovaly svažité části podle zásady: čím tmavší, tím větší sklon, nebo významnější vyvýšenina. Poté se přidaly světlejší zkřížené šrafy přibližně ve směru největšího spádu – čím delší a bledší, tím mírnější svah, a čím kratší a tmavší, tím příkřejší svah.
Popis Veškerý popis v mapových listech byl proveden černou barvou výhradně v německém jazyce. Uváděny byly názvy sídel, vodních toků a významných krajinných prvků, přičemž velikost písma odpovídala jejich důležitosti. Zároveň byly popisem rozlišeny různé hospodářské budovy podle jejich využití: HAUSEROVÁ, Milena a POLÁKOVÁ, Jitka. Pomůcka pro používání základních historických map pro studenty FA ČVUT. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury, 2015. . Dostupné z: http://romarch.cz/01_CZ/03_veda_a_vyzkum/ke_stazeni/CVUT_pouzivani_historickych_map.pdf
Mühle popř. M. M. (Meiermühle) – mlýn popř. panský mlýn (pronajatý) W. nebo W. H. (Wirthshaus) – hostinec MH (Meierhof) – panský dvůr (pronajatý) JH (Jägerhaus) – myslivna WH (Wächterhaus) – strážní domek
Dostupnost díla I. vojenského mapování Originály mapových listů i písemný operát byly od počátku klasifikovány jako přísně utajené vojenské dokumenty a hotové mapové listy existovaly pouze ve dvou exemplářích. Všechny originály jsou uloženy ve Válečném archivu () Rakouského státního archivu ve Vídni. V českých archivech jsou dostupné pouze černobílé kopie. V roce 2016 bylo celé mapové dílo zapsáno do registru Memory of Austria Rakouské komise UNESCO jako součást národního dokumentárního dědictví. Josephinische Landesaufnahme der Habsburgermonarchie. Österreichische UNESCO-Kommission [online]. [cit. 2026-05-30]. Dostupné z: https://www.unesco.at/kommunikation/dokumentenerbe/memory-of-austria/verzeichnis/detail/article/josephinische-landesaufnahme-der-habsburgermonarchie Digitalizované skeny mapových listů v nízkém rozlišení jsou dostupné na portálu Mapire.eu, zobrazení ve vyšším rozlišení je však za úplatu. Nicméně mapové listy českých zemí a Moravy je možné prohlížet ve Virtuální mapové sbírce , která vznikla z projektu Kartografické zdroje jako kulturní dědictví financovaného Ministerstvem kultury.
Význam I. vojenského mapování První vojenské mapování je prvním mapovým dílem velkého měřítka, které souvisle pokrývá celé území dnešní České republiky. Přes své technické nedostatky, plynoucí z absence geodetických základů, představuje mimořádně cenný historický pramen. Zejména pak písemný operát, který podrobně zachycuje soudobý stav krajin a komunikací a charakteristiku sídel a usedlostí. Význam I. vojenského mapování spočívá nejen v jeho podrobnosti a měřítku, ale také v době jeho zhotovení. Mapy zachycují území českých zemí jako celek v období před nástupem průmyslové revoluce. Jsou proto důležitým zdrojem informací pro mnoho oborů: historickou geografii, krajinnou ekologii, archeologii, studium zaniklých sídel a změn ve využívání krajiny.
Odkazy
Reference
Související články Druhé vojenské mapování Třetí vojenské mapování
Externí odkazy
https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/1military – mapové listy z území Čech, Moravy a Slezska https://mapire.eu – mapové listy I. vojenského mapování
Kategorie:Vojenství habsburské monarchie Kategorie:Staré mapy Kategorie:Dějiny kartografie