Malý Sošov (, 763 m n. m.) je nevýrazná, částečně zalesněná hora v západní části Slezských Beskyd. Leží asi 3 km východně od Nýdku na česko-polské státní hranici. Česká část leží na území okresu Frýdek-Místek (Moravskoslezský kraj), polská v okrese Cieszyn (Slezské vojvodství) a krajinném parku Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiego. Hora se nachází v hlavním hřbetu pásma Čantoryje mezi Velkým Sošovem a Beskydským sedlem. Na severovýchodním (polském) úpatí hory se nachází osada Jawornik.
Historie Území Malého Sošova tvořilo součást horského hospodářského zázemí Nýdku a Hluchové. Zatímco samotný Nýdek je písemně doložen již v 15. století, výše položené svahy byly osidlovány později v souvislosti s pasekářskou a valašskou kolonizací. Kácením a prosvětlováním lesů zde vznikaly louky, pastviny a salaše, které umožňovaly sezonní chov ovcí a hovězího dobytka. Některá původně sezonní hospodářská stanoviště se následně změnila v trvale obývané horské usedlosti.
Pro období 1801–1838 je Malý Sošov doložen jako samostatně pojmenovaná salaš pod německým názvem Klein Schaschow. Společně s ním náležely k tehdejšímu území Hluchové také salaše Velký Sošov (Gross Schaschow), Velký a Malý Stožek, Plaský gruň a Loučka. K širšímu horskému území patřilo 27 chalupnických usedlostí, 20 luk a dvě pastviny. Na zdejších salaších pracovalo celkem 53 horalů a roku 1837 se na nich chovalo 495 ovcí a 155 kusů hovězího dobytka. Uvedené počty se vztahují ke všem salaším náležejícím k Hluchové, nikoli pouze k Malému Sošovu.
Postupem času vzniklo na svazích Malého Sošova rozptýlené osídlení, které zasahovalo na obě strany dnešního česko-polského hraničního hřebene. Nešlo o souvislou vesnici na vrcholu, ale o jednotlivé chalupy a hospodářské stavby obklopené loukami a pastvinami. Vlastivědný průvodce Slezskými Beskydami uvádí, že osady na obou svazích byly ještě na počátku 21. století zčásti trvale obydlené. Malý Sošov je rovněž uveden mezi místními názvy náležejícími k Nýdku ve vyhlášce o československém celním pohraničním pásmu z roku 1929.
Po rozdělení Těšínska v roce 1920 začala přes vrcholový hřeben procházet československo-polská státní hranice. Tím bylo původně propojené horské území rozděleno mezi československý Nýdek a polskou Vislu.
V místní části Střelmá, navazující na český svah Malého Sošova, byla roku 1937 zřízena expozitura české školy v domě čp. 211. Během okupace se v ní nevyučovalo, ve školním roce 1948/1949 byla otevřena znovu a navštěvovalo ji 23 žáků. Škola byla definitivně uzavřena 31. srpna 1970 kvůli malému počtu dětí. Vlastivědná literatura tuto budovu uvádí jako někdejší českou školu pod Malým Sošovem.
Během 20. století ztrácela lokalita svou původní pasteveckou a zemědělskou funkci. Zánik tradičního salašnictví, zalesňování někdejších pastvin, obtížná dostupnost horských usedlostí a přesun obyvatel k zaměstnání v průmyslových centrech vedly k omezení trvalého osídlení. Část staveb zanikla nebo byla později využívána k rekreaci, zatímco některé usedlosti na svazích zůstaly zachovány. Název Malý Sošov dnes označuje především hraniční vrchol a přilehlou horskou lokalitu, nikoli samostatnou administrativní část obce. Přístup Na vrchol lze vystoupit po hlavní hřebenové trase buď z Beskydského sedla, nebo z Velkého Sošova. Trasa je značena na české straně modře, na polské červeně (Główny Szlak Beskidzki).
Reference
Kategorie:Hory a kopce ve Slezských Beskydech Kategorie:Hory a kopce v okrese Frýdek-Místek Kategorie:Hory a kopce ve Slezském vojvodství Kategorie:Kopce pod 1000 metrů v Česku Kategorie:Hory a kopce na česko-polské státní hranici Kategorie:Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiego Kategorie:Nýdek