Prótagorás z Abdér, řecky Πρωταγόρας (asi 490 př. n. l. Abdéra v Thrákii – asi 411 př. n. l.), byl starořecký řečník a filosof – nejznámější z první generace sofistů, patrně první, který toto označení přijal. Proslavil se výrokem „mírou všech věcí je člověk – jsoucích, že jsou, a nejsoucích, že nejsou“, který se stručně latinsky nazývá homo-mensura.

Podle něj byl pojmenován kráter Protagoras na přivrácené straně Měsíce.

Život Informací k Prótagorově životu je minimum. Přesný rok narození určit nelze, za nejpravděpodobnější rok úmrtí se považuje 411. Utonul údajně na cestě do vyhnanství na Sicílii, kam byl vyobcován pro znevažování náboženství. Rok 411 se opírá o zprávu Diogena Laertského, že žalobu vůči němu vznesl Pythodoros, člen oligarchické vlády čtyř set, která v tom roce přišla k moci. (Dále jen Diogenés 1964). Prótagorás byl rétor, moderně řečeno advokát a sémantik a při svých cestách po Řecku, Itálii a Sicílii vyučoval a za vysoké honoráře vystupoval u soudu. Na rozdíl např. od svého současníka Gorgia měl však větší zájem o filosofické otázky, včetně otázek jazyka a spravedlnosti v obci. Roku 443 př. n. l. byl pověřen vypracováním demokratické ústavy města Thúrií. Působil také v Athénách, kde založil filosofickou školu. Přátelil se s Periklem, s nímž hojně diskutoval o právních otázkách, později byl ale prý pro bezbožnost (řec. asebeia) vypovězen. Ve spise O bozích totiž tvrdil: O bozích nemohu vědět, ani že jsou, ani že nejsou, ani jakou mají podobu; mnohé věci totiž brání tomu, abychom to věděli, jak nejasnost věci, tak krátkost života lidského.Diogenés 1964, s. 380.

Myšlení a dílo Napsal několik knih, ale jen O pravdě čili vyvrácení a O bozích jsou věrohodně dosvědčeny. Jeho díla se nezachovala a vědomosti o jeho myšlenkách čerpáme především z Platóna, z Aristotela a ze Sexta Empirika. Jako jeden z prvních se zabýval správným užíváním a přesným významem slov (řec. orthoepeia) také v souvislosti s výkladem zákonů.

Prótagorovo myšlení není snadné zhodnotit, jednak pro nedostatek pramenů, jednak pro nejistý historický kontext. Tradičně se staví do protikladu k Sókratovi, kde se jeho postoje jeví jako relativistické a dokonce subjektivistické. Tak slavná věta, že „mírou všech věcí je člověk – jsoucích, že jsou, a nejsoucích, že nejsou“ (zl. B 1 ze Sexta) se obvykle chápe jako výraz svrchovanosti lidských soudů: věci mají ty vlastnosti, které jim dává člověk.

Jenže skeptické názory, z nichž i Prótagoras vychází, jsou patrně starší než Sókratův a Platónův „objev subjektu“, osobní svobody a odpovědnosti. Už proto u Prótagory nelze mluvit o „subjektivismu“. Jeho názory patrně vycházejí ještě ze staršího osudového myšlení, jak je známe např. z Homérových eposů nebo z řecké tragédie, kde jsou lidé hříčkami v rukou bohů a všichni jsou navíc podrobeni nevyzpytatelnému a neúprosnému osudu. V této souvislosti mohou mít i Prótagorovy výroky úplně jiný smysl, totiž prostého konstatování omezených možností lidského poznání (například O bozích) i toho, že právě člověk v řeči „měří“ čili rozlišuje, co jest a co není. Kdo jiný by to mohl dělat?Heslo Protagoras na IEP Prótagoras neříká, že by člověk o bytí nebo o vlastnostech věcí rozhodoval, nýbrž že je jejich „mírou“, tím kdo je poměřuje a posuzuje, neboť ničeho jiného není schopen. Tak je ostatně vykládá i Platón v Theaitétu, kde Prótagoru výslovně spojuje s Homérem a staví proti jedinému Parmenidovi.Platon, Theaitétos 153a.

Tomu odpovídají i Prótagorovy názory v oblasti etiky, které nám připadají jako utilitarismus, jenže Prótagorovi ještě chyběla představa lidské osoby a mravní odpovědnosti, takže pokládal za přirozené, že se člověk řídí svým prospěchem – čím jiným? Prótagoras vysoko cenil moudrost: „Ve všech lidských skutcích patří přednost moudrosti a vědění“ i vzdělání a četbu básníků Platón, Protagoras 339a. a ve věcech obce (státu) spravedlnost: „Když se uvažuje o tom, jak dobře spravovat obec, musí se postupovat jen podle spravedlnosti a zdravého rozumu“.Wikiquote, en.

Odkazy

Poznámky

Reference Crater Protagoras on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA

Literatura Encyklopedie antiky. Praha: Academia 1973. Heslo Prótagoras, str. 508 Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl 20. Pohora-Q.v. Praha: J. Otto 1903. Str. 792 Vojtěch Zamarovský. Řecký zázrak. Praha: Mladá fronta 1972. Část III., kap. 10. Věda, technika, civilizace, str. 370–372 Andreas Graeser, Řecká filosofie klasického období, nakl. OIKOYMENH, 2001 Frederick Copleston, Dějiny filozofie I, nakl. Refugium Velehrad-Roma, 2014

Související články Athény Gorgiás z Leontín Perikles sofisté

Externí odkazy

Heslo Protagoras na Internet Encyclopedia of Philosophy (IEP) Zlomky z Prótagory (řecky, německy) Sofisté na serveru ANTIKA Protagorovy zlomky v češtině (fysis.cz)

Kategorie:Narození v 5. století př. n. l. Kategorie:Úmrtí v 5. století př. n. l. Kategorie:Antičtí filozofové Kategorie:Řečtí filozofové Kategorie:Sofisté Kategorie:Muži Kategorie:Starověcí řečtí řečníci