Seznam kostelů v Plzni zahrnuje nejen římskokatolické kostely, ale i kostely nebo modlitebny dalších církví či církevních společenství v Plzni včetně sborových domů a staveb zaniklých. Plzeňské synagogy jsou uvedeny v samostatném seznamu. Zamýšlené, avšak nezrealizované kostely jsou uvedeny v závěru rovněž jako samostatný seznam.
Historie vzniku kostelů v Plzni náhled|Vznik kostelů na časové ose náhled|Detail klenby katedrály sv. Bartoloměje náhled|Nejstarší kostel v Plzni Za nejstarší kostel v katastru dnešní Plzně je bezesporu považován kostel svatého Jiří v Doubravce. Jeho vznik je spojován s tzv. Svatovojtěšskou legendou a lety 992–993. Pravděpodobnější vznik kostela je však datován spíše na konec 12. století.Havlic, s. 53 a násl.Bělohlávek, s. 31–32 Druhým nejstarším kostelem v PlzniRožmberský, s. 3–4 je kostel Všech svatých, který náležel k zaniklé obci Malice a vznikl již před založením města Plzně, tedy před rokem 1295. Krátce po založení Plzně, tehdy Nové Plzně, je započato i budování dnešní katedrály svatého Bartoloměje na centrálním náměstí.První dochovaná zmínka o kostele je však až z roku 1307 viz Bělohlávek, s. 45, Martinovský s. 21 V roce 1320 byl na pražském nebo též špitálském předměstí založen dnes již bývalý špitál se stejnojmenným kostelem svaté Máří Magdalény.Kostel je též někdy uváděn jako kaple. Martinovský (s. 21) uvádí jako rok svěcení 1321. Bělohlávek (s. 63) uvádí jako rok založení špitálu 1322 a vznik kostelíka v první polovině 14. století. Do roku 1336 datována první písemná zmínka o františkánském klášteru v Plzni i o kostele Nanebevzetí Panny Marie,Budilová, s. 12 z něhož tou dobou již bylo postaveno presbyterium a pokračovala stavba lodě. K dostavbě kostela došlo v roce 1350.Bělohlávek s.64 Na místě původní patrně románské sakrální stavby, jejíž pozůstatky jsou snad ve zdivu současného kostela obsaženy,Soukup, s. 19 byl vybudován kostel svatého Petra a Pavla v Liticích. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1352.Bělohlávek, Plzeňská předměstí Dalším kostelem, jehož přesná doba vzniku není známa, je kostel svatého Jiří v Malesicích. Roku 1384 je však zmiňován již jako farní. Naopak poměrně dobře známá je historie založení kostela svatého Mikuláše, který dal postavit v roce 1406 plzeňský měšťan malíř Vít.Bělohlávek, s. 43 Dokončen byl roku 1410.Mazný, s. 17 Pravděpodobně v roce 1446 bylo započato s výstavbou dnes již zaniklého kostelaPoslední zbytky kostela byly zlikvidovány v roce 1802 - Martinovský, s. 110 v areálu dominikánského kláštera.Martinovský, s.34 Trochou nejasností je opředen bývalý kostel svatého Rocha, který je někdy ztotožňován s kaplí či kostelíkem sv. Fabiána a Šebestiána a sv. Anny z roku 1599.Bělohlávek, s. 140, 174; rok vzniku je tamtéž udáván i v roce 1598 V letech 1712 až 1735 byl Jakubem AugustonemBělohlávek, s. 284 vystavěn barokní kostel svaté Anny jako součást tehdejšího kláštera dominikánek. Opět nejistou dobu založení má i kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš, zvaný „U Ježíška“. Jisté však je, že roku 1745 až 1746 došlo k první zdokumentované přestavbě již stávajícího objektu.Hausner Vznik dalších staveb je datován již na přelom 19. a 20. a především počátek 20. století. 8. září 1896 je otevřen kostel Sboru Karla Farského, 22. října 1911 jako součást kláštera redemptoristů kostel svatého Jana Nepomuckého,Teťhal, s. 17–23 7. října 1906 byl slavnostně svěcen kostel svatého Martina a Prokopa v LobzíchKostel sv. Martina a Prokopa…, s. 11 a 30. října 1913Čepelák, s. 198Web Kostel Panny Marie Růžencové… opět jako součást kláštera, tentokrát nově postaveného kláštera dominikánů na Jiráskově náměstí, kostel Panny Marie Růžencové. Další stavbou otevřenou veřejnosti byl 6. července 1925 Husův chrám,Kumpera, s.6 o rok později 28. října 1926 byl položen základní kámen modlitebny Sboru MaranathaDle informační tabule v modlitebně a 29. listopadu 1936Korandův sbor…, s. 4 byl otevřen kostel Korandova sboru na dnešním Anglickém nábřeží.Kolaudován byl až v lednu 1937 Mezi novodobé svatostánky se pak řadí například kostel Sboru Kristova Kříže na Mikulášském náměstí vysvěcený 11. září 1994,Martinovský, s. 552 modlitebna Sboru Evangelické církve metodistické Plzeň 1 - Lochotín otevřená 18. prosince 1999,Web Plzeň 1 - Lochotín… Sál Království vysvěcený dne 23. září 1994Martinovský,s. 552 i Kulturní, volnočasové a křesťanské centrum Adventistů sedmého dne otevřené v září 2010.Budova KVK … Bez zajímavosti jistě není ani vznik buddhistických center.
Seznam kostelů v Plzni NázevFotoGalerieUmístěníUživatel Katedrála svatého Bartoloměje 50px náměstí Republiky Římskokatolická církev Kostel svatého Jiří 50px Plzeň-Doubravka Římskokatolická církev Kostel svatého Petra a Pavla 50px Plzeň-Litice Římskokatolická církev Kostel Všech svatých 50px Plzeň-Roudná Římskokatolická církev Kostel svatého Jana Nepomuckého 50px Chodské náměstí Římskokatolická církev Kostel Panny Marie Růžencové 50px Jiráskovo náměstí Římskokatolická církev Kostel svatého Martina a Prokopa 50px Revoluční ulice Římskokatolická církev Kostel Nanebevzetí Panny Marie 50px Františkánská ulice Římskokatolická církev Kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš („U Ježíška“) 50px Plzeň Město Plzeň Kostel svatého Jiří 50px Plzeň-Malesice Římskokatolická církev Kostel svaté Anny 50px Bezručova ulice Pravoslavná církev Kostel svatého Mikuláše 50px Mikulášské náměstí Řeckokatolická církev Sbor Karla Farského 50px Husova uliceCírkev československá husitská Sbor Kristova kříže 50px Mikulášské náměstíCírkev československá husitská Kostel Korandova sboru 50px Anglické nábřežíČeskobratrská církev evangelická Kostel Husův chrám 50px Němejcova uliceČeskobratrská církev evangelická Modlitebna Sboru Maranatha 50px Husova uliceEvangelická církev metodistická Modlitebna Sboru ECM Plzeň 1 - Lochotín 50px Bolevecká návesEvangelická církev metodistická Modlitebna sboru Církve bratrské (Plzeň) 50px Doudlevecká uliceCírkev bratrská Modlitebna Obce unitářů v Plzni 50px Tomanova uliceNáboženská společnost českých unitářů Sborový dům 50px U SvépomociCírkev Ježíše Krista Svatých posledních dnů Kulturní, volnočasové a křesťanské centrum 50px Malesická uliceAdventisté sedmého dne Klubové centrum 50px Koterovská uliceAdventisté sedmého dne Sál království 50px Hrádecká uliceSvědkové Jehovovi Buddhistická svatyně 50px Francouzská ulice Centrum buddhismu Diamantové cesty Františkánská ulice
Zaniklé kostely Kostel sv. Máří Magdalény zanikl za vlády Josefa II. kolem roku 1789 stejně tak jako kostel sv. Rocha,Bělohlávek, s. 274 který byl postupem času přestavěn na obytný dům, v jehož zdivu jsou dodnes zachovány fragmenty této svatyně.Web Kostel svatého Rocha… Při postupné demolici areálu dominikánského kláštera zanikl i kostel sv. Markéty.Věž byla zbourána v roce 1793 (Martinovský, s.109), loď v roce 1802 (Martinovský, s. 110). Na jeho místě vznikl nový justiční palác. NázevFotoGalerieUmístěníPoznámka Kostel svaté Máří Magdalény 50px Pražská ulice Kostel svatého Rocha 50px ulice U sv. Rocha Někdy uváděn jako kostel sv. Fabiána, Šebestiána a AnnyBělohlávek, s. 140, 174 Kostel svaté Markéty 50px Veleslavínova uliceV areálu bývalého dominikánského kláštera v Plzni
Synagogy 150px|vpravo|náhled|Interiér Velké synagogy Nejstarší synagoga se nacházela patrně nejpozději od roku 1409Koláčná, s. 17 v severozápadní části středověké Plzně, kde se rozkládala židovská čtvrť, zhruba v místech dnešní hlavní pošty v Solní, tehdejší Židovské ulici. V roce 1504Špirková, s. 12 dochází vykázání Židů z Plzně, ovšem synagoga přesto fungovala až do roku 1533, kdy zaniká s celou komunitou. Po roce 1848 je židovské komunitě opět umožněno usazovat se v Plzni.Špirková, s.18 Rostoucí počet jejích členů vedl v letech 1858Základní kámen však byl položen již 17. června 1857 – Hruška, s. 569. až 1859 ke vzniku tzv. Staré synagogy, a když kapacita přestala postačovat, v roce 1875Špirková, s.46 vzniká v jejím těsném sousedství tzv. Pomocná synagoga. Konečně v letech 1888 až 1892 byla v Plzni postavena Velká synagoga,Špirková, s. 46 která svojí velikostí patří k největším na světě (druhá v Evropě, třetí na světě).Večeřová, s. 121–122. NázevFotoGalerieUmístěníPoznámka Středověká synagoga Solní ulicezaniklá Stará synagoga 50px Smetanovy sady Pomocná synagoga 50px Smetanovy sady Velká synagoga 50px Sady Pětatřicátníků
Nezrealizované kostely Potřeba výstavby nových kostelů v Plzni vyvstala především v satelitních obcích připojených k Plzni. První takovou jsou Skvrňany, kde záměr stavby kostela svatého Antonína Paduánského pocházející již z roku 1931 došel nejdále, neboť byla realizována jeho suterénní část. Stavba byla v roce 1944 přerušena a již nebyla obnovena.Růžička, s. 75–77 Dalším záměrem byla výstavba kostela svatého Václava v Doudlevcích. Zde však kvůli 2. světové válce nebylo se stavbou ani započato.Růžička, s. 78–79 Nejrozsáhlejším záměrem byla stavba kostela v Bolevci, jenž měl být součástí zamýšleného areálu ženského kláštera. Kostel měl nést název Farní chrám Panny Marie, Královny České země a svatých patronů českých. I zde záměr přerušila nejprve 2. světová válka a poté celospolečenské změny.Růžička, s. 80–82.
NázevFotoUmístěníPoznámka Kostel svatého Antonína Paduánského Plzeň-SkvrňanyRealizován pouze fragment stavby Kostel svatého Václava Plzeň-Doudlevce Farní chrám Panny Marie, královny České země a svatých patronů českých Plzeň-Bolevec
Odkazy
Reference
Literatura BĚLOHLÁVEK, Miloslav. Plzeňská předměstí. Vyd. 1. Plzeň: Nava, 1997, 134 p. . BĚLOHLÁVEK, Miloslav, Jaromír KOVÁŘ, Miloslav ŠVÁB a Adolf ZEMAN. Dějiny Plzně I: Od počátků do roku 1788. Plzeň: Západočeské nakladatelství v Plzni, 1965. ISBN nepřiděleno. ČEPELÁK, Václav, Miloslav BĚLOHLÁVEK, Jaromír KOVÁŘ, Václav KUCHYNKA, Václav SPĚVÁČEK, Milada SUCHÁ, Antonín ŠPELDA, Zdeněk UNGERMAN a Václav VODÁK. Dějiny Plzně II: Od roku 1788 do roku 1918. Plzeň: Západočeské nakladatelství v Plzni, 1967. ISBN nepřiděleno. HAJŠMAN, Jan. Panský dvůr a kostel sv. Jiří v Plzni-Doubravce. Vyd. 1. Plzeň: Petr Mikota, 2007, 68 s. Zapomenuté hrady, tvrze a místa (Petr Mikota). . HAUSNER, Tomáš. O Kostelíku. In: Společenství vlastníků jednotek U Ježíška [online]. 2008–2009 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: http://www.ujeziska.cz/index.php?option=com_content&task=category§ionid=7&id=34&Itemid=48 HAVLIC, Vladimír. Milénium kostela svatého Jiří Doubravce v Plzni: 92 - 1992. Plzeň: Magistrát, 192. HRUŠKA, Martin a Julius KORÁB. Kniha pamětní král. krajského města Plzně od roku 775 až 1870. Plzeň: Nákladem Dědiců Hruškových, 1883. ISBN nepřiděleno. KOLÁČNÁ, Jana. Židé a město Plzeň v raném novověku. Olomouc, 2008. Dostupné z: http://theses.cz/id/uw84gl/33610-177145193.doc. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra historie. Vedoucí práce Mgr. Radmila Pavlíčková, Ph. D. KUMPERA, Jan. Husův chrám v Plzni. Plzeň: Západní sbor Československé církve evangelické, 2005. ISBN nepřiděleno.
MAZNÝ, Petr, Vladislav KRÁTKÝ a David RŮŽIČKA. 100 zajímavostí ze staré Plzně III. Vyd. 1. V Plzni: Starý most, 2009, 127 s. . NOVÁ, Vladimíra. Tajemný roudenský Slavín. In: Roudná: Informační zpravodaj občanských sdružení a obyvatel čtvrti Plzeň-Roudná [online]. 29. 1. 2006 [cit. 2012-12-01]. Dostupné z: http://roudna.unas.cz/view.php?cisloclanku=2006012903 RŮŽIČKA, David. Plzeňská tajemství. Plzeň: NAVA, 2009, 116 p. . ROŽMBERSKÝ, Petr. Kunčin hrádek a kostel Všech svatých v Plzni. Plzeň: Nadace České hrady, 1996. Zapomenuté hrady, tvrze a místa, 9. . ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST PLZEŇ-LOBZY. Kostel sv. Martina a Prokopa: 1906–2006. Plzeň: Římskokatolická farnost Plzeň-Lobzy, 2006. ISBN nepřiděleno. SOUKUP, Jan. Živé kameny litického kostela. Plzeň: Občanské sdružení Přátelé Koinonie, 2010, 63 s. . ŠPIRKOVÁ, Věra. Židovská komunita v Plzni. V Domažlicích: Nakl. Českého lesa, 2000, 119 p. . TEŤHAL, Vladimír. Dům Boží a brána nebe. Plzeň: Římskokatolická farnost sv. Jana Nepomuckého, Plzeň-Bory, 2011. ISBN nepřiděleno.