Botič (spisovná výslovnost [boťič], variantní regionální výslovnost též botyčLudmila Uhlířová: Archivace lingvistických dokumentů na počítači (O dopisové a jiné agendě jazykové poradny Ústavu pro jazyk český — u příležitosti půlstoletí její činnosti). Část II., Naše řeč, ročník 79 (1996), číslo 5,Zpravodaj místopisné komise ČSAV 1979;20(58):648–648) je říčka v povodí dolní Vltavy. Protéká územím Středočeského kraje a hlavního města Prahy; jde o jeden z nejdelších pražských potoků. Délka jeho toku činí 34,5 km (z toho 21 km v Praze, 1,2 km v potrubí),pro srovnání: Rokytka 36,2 km, z toho 31,5 na území Prahy plocha jeho povodí je 135,79 km². Celkový spád je 1,38 %. Botič také tvoří jeden z pražských rybářských revírů.
Právě Botič je „vodou hučící po lučinách“ (tj. v Nuselském údolí) zmíněnou v české hymně.http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2875
Názvy Název Botič je doložen již od 12. století a je vysvětlován souvislostí s botěním či botněním, tj. nabýváním objemu, rozvodňováním.
Již od středověku (kdy se Nuselské údolí a dnešní Vršovice nazývaly Údolí Viničné) se rovněž nazýval Vinným potokem; tento název se dosud dochoval v názvu ulice Nad Vinným potokem. Dnes se Vinný potok jmenuje jeden z přítoků Pitkovického potoka, který se vlévá do Botiče, v minulosti se Pitkovický potok jmenoval Vinný až k soutoku s dnešním Botičem.
V minulosti se potoku někdy říkalo Cedron (za husitských válek), popř. Potanka, Podanka nebo Zasav (v 18. století).Jaroslav Kocourek a kol.: Český atlas – Praha, Freytag & Berndt, 2006Ondřej Horák: „Vše, co jste chtěli vědět o Praze“, recenze, Lidové noviny, datum vydání neznámé
Výslovnost
Pražané vyslovují jméno Botič jak měkce, tak tvrdě (Botyč). Internetová příručka Ústavu pro jazyk český uvádí jako spisovnou pouze měkkou výslovnost.https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=914#nadpis3 Jazyková poradna v roce 1996 zmiňovala výskyt dotazů týkajících se měkčené standardní a neměkčené regionální výslovnosti názvu (vedle Botiče též Nisa), z čehož Národní knihovna v poradně Ptejte se knihovny vyvozuje, že tvrdá varianta je nespisovná.výslovnost slova Botič, Ptejte se knihovny, NK ČR, 5. 9. 2013 V poradně Asociace středoškolských češtinářů nespisovnost tvrdé výslovnosti odvodili z obecných pravidel spisovné výslovnosti, přičemž výskyt tvrdé výslovnosti si vysvětlují tím, že některá méně užívaná slova (niva), odborné názvy (tis, divizna) nebo místní jména (Botič) nejsou pociťována jako původem česká. Zároveň ovšem poznamenali, že Slovník spisovné češtiny u takto problematických slov domácího původu výslovnost nezmiňuje a tímto jevem se dokonce vůbec nezabývá ani příručka Česká výslovnostní norma (J. Hůrková, Scientia, 1995), a tedy by bylo vhodné tento jev jasně upravit a kodifikovat.Poradna ASČ: Jak vyslovovat slova Botič, divizna, tis, niva?, Asociace středoškolských češtinářů, 6. 10. 2013, Ivana Pavlišová, Jiří Kostečka, dotaz paní M. Z. V minianketě České televize v roce 2008 zvítězila varianta Botyč.Z metropole, ČT24, 26. 4. 2008 11:32, od času 00:10:30
V písni Jana Vodňanského a Petra Skoumala z osmdesátých let 20. stol. je výslovnost "tvrdá" ("Oty skoky o tyči, o ty skoky, hop, končí vždycky v Botyči").
Průběh toku náhled|vlevo|upright|Pramen Botiče Horní tok Botič pramení severně od Křížkového Újezdce v lese Okrouhlíku na území Čenětic. Po melioraci v padesátých létech minulého století byl pramen posunut níže pod les na místo zvané Ovčáry. Protéká přes Čenětice (zleva se vlévá Oleška), Olešky (zleva bezejmenný přítok od Hlubočinky), přes Kocandu (zprava přítok z Osnice), protéká Průhonickou oborou (přes rybníky Bořín a Labeška, mezi nimi se zleva vlévá Jesenický potok, za nimi zprava Dobřejovický potok) a Průhonickým parkem (mine Podzámecký rybník) a místy zalesněným údolím Průhonic meandruje přes Křeslice do Prahy.
Horní tok až do vzdálenosti 17,447 km od ústí je ve správě státního podniku Povodí Vltavy.
Dolní tok náhled|vpravo|Botič v historické části Hostivaře (Praha) náhled|vpravo|Ústí Botiče do Vltavy Na území Prahy vtéká potok v přírodním parku Botič-Milíčov. Přijímá zprava Pitkovický potok a o kus dál u Fantova mlýna v místě zvaném Dobrá Voda rovněž zprava potok Dobrá voda od Uhříněvsi. Protéká opraveným Petrovickým jezem a před Petrovicemi se zleva vlévá Milíčovský potok od Milíčovských rybníků a v Petrovicích začíná vzdutí Hostivařské přehrady. Přímo v nádrži přijímá zleva Hájecký potok a pod její hrází se nachází vyrovnávací nádrž.
Za Hostivařskou přehradou přijímá Botič zleva Košíkovský potok a pokračuje několikakilometrovým úsekem meandrů (přírodní památka) přes starou Hostivař, kde se do něj zprava vlévá Měcholupský potok. V těchto místech byl vyhlášen přírodní park Hostivař-Záběhlice. Potok pokračuje přes sklopný jez Marcela, který odvádí vodu náhonem doprava do Práčského zámku v lokalitě Práče, údolím Záběhlic přes Záběhlický jez kolem Záběhlického zámku. Pod jezem se vlévá zleva Chodovecký potok a nad jezem se odděluje náhon do Hamerského rybníka. Pod jezem tvoří severní hranici Růžového ostrova a na jeho konci se zleva vrací voda z rybníka a o něco níže se zprava vlévá Slatinský potok. Pod silničním mostem Jižní spojky končí přírodní charakter potoka a začíná nepřerušená regulace toku.
Botič dále protéká areálem michelské teplárny a odstavného nádraží Praha Jih, mohutným obloukem zleva obtéká michelským údolím Bohdalec a Tyršův vrch, teče kolem michelské synagogy, podtéká Nuselskou třídu a stáčí se do Vršovic, překonává vysoký stupeň v ulici U seřadiště, teče zleva kolem stadionu Bohemians 1905, protéká skrze dolní parkovou část Havlíčkových sadů pod vinicí v Grébovce, kde krátce mizí pod vozovkou v Nuslích poblíž křižovatky Otakarova a parku Folimanka, překonává poslední vysoký stupeň Grébovka a pak protéká Dolními Nuslemi a Nuselským údolím, (mimo jiné mezi budovou Divadla na Fidlovačce v Nuslích nově (od roku 2025 zpřístupňující Rezidenci Nusle a Pasáž Nuselského pivovaru mezi Vrtbovou a Mnatovou ulicí tvořící nábřeží) přemostěný lávkou pro pěší a někdejším areálem bývalého Nuselského pivovaru, kde měl ještě za první světové války dvě ramena s náhonem na mlýn), teče pod Nuselským mostem kolem Folimanky a přes nuselské Ostrčilovo náměstí pod Vyšehradské hradby. Odtud již teče jako kanalizovaný zakrytý tok a ústí zprava do Vltavy v Praze na Výtoni pod Vyšehradským železničním mostem v bývalém Podskalí. Oba Nuselské mlýny v této části Botiče (Horní i Dolní) zanikly ve druhé polovině devatenáctého století.
Dolní tok je ve správě magistrátu hl. m. Prahy, resp. jeho příspěvkové organizace Lesy hl. m. Prahy.
Vodní stav Průměrný průtok činí 0,44 m³/s. Průměrná roční teplota vody činí 7–8 °C.
Povodně 1563 — 24. května napáchal rozvodněný Botič velké škody v Michli, několik lidí přišlo o život.Přehled největších povodní v Praze (web ÚMČ Praha 5, 21. 7. 2005, autor neuveden, zřejmě opis níže uvedeného)S. Bürgerová, V. Ledvinka: Největší povodně v Praze do roku 1825 (Listy hl. m. Prahy, září 2002, str. 13 1958 — 8. července rozvodněný Botič zatopil Hostivař, Záběhlice a další části města. Tato povodeň urychlila rozhodnutí o vybudování hostivařské přehrady. 2002 — 12. srpna večer hrázný Beneš oznámil, že bylo započato vypouštění přehrady. Normální průtok Botiče ve Vršovicích činí 1 m³/s až 1,5 m³/s. Z přehrady bylo v noci na 13. 8. vypouštěno 43 m³/s, průtok ve Vršovicích (Praha 10) odhadl magistrátní vodohospodář Ilja Storoženko na 50 m³/s. Jan Hučín na svém webu odhadl v srpnu 2002 průtok v Nuslích na Ostrčilově náměstí (Nuselské údolí pod Vyšehradem, asi 1 km před ústím do Vltavy) na 60 m³/s.Dvojciferný Botič (Šuplík Honzy Hučína, 3. 6. 2004, blog) Botič se nakonec v tomto úseku nerozlil, ačkoliv to pražská povodňová komise předpokládala, došlo pouze k zatopení sklepů domů v Sekaninově ulici v Nuselském údolí. 2004 — byl při jednom zvýšení hladiny po silné lokální bouřce odhadován průtok v Nuslích (Praha 2) kolem 10 m³/s. 2007 — 19. srpna se v Nuslích po silném přívalovém dešti Botič rozvodnil a zaplavil přilehlé části parku Folimanka do výše půl metru. 2013 — Průtok Hostivařskou přehradou byl více než 70 m³/s. Zatopeny byly části Hostivaře a Záběhlic. Pověřený primátor Tomáš Hudeček oznámil, že 2. června protékala Botičem stoletá voda. Praha 10 a Praha 2 obvinily magistrátní organizaci Lesy hl. m. Prahy, které spravují Hostivařskou přehradu, ze zavinění povodně neodbornou manipulací se stavidlem.Starostové se přou s pražským magistrátem, kdo měl zkrotit potok Botič Na dolním toku Botiče v Nuslích (Praha 4) v oblasti Nuselského pivovaru hluboké regulované koryto tento nápor zvládlo. 2024 — 14. září dosáhl přítok do přehrady povodňového stavu (ráno 2., dopoledne 3. stupeň povodňové aktivity).
Povodňový plán Podle povodňového plánu ÚMČ Praha 10 se podle výšky hladiny na hranici Záběhlic a Nuslí vyhlašuje 1. stupeň (stav bdělosti) při průtoku 10 m³/s (výška hladiny 70 cm) 2. stupeň (stav pohotovosti) při průtoku 15 m³/s (hladina 70–115 cm) 3. stupeň (stav ohrožení) při průtoku 35 m³/s (hladina 179 cm)
Ochrana přírody Přírodní park Botič-Milíčov byl ustaven v roce 1984 na ploše 824 ha. Přírodní park Hostivař-Záběhlice byl ustaven v roce 1990 na ploše 423 ha. Jeho součástí je přírodní památka Meandry Botiče vyhlášena v roce 1968 na ploše 6,7 ha. Velká část tohoto území je v současné době označována jako Trojmezí, které se rozkládá na levém břehu potoka přibližně mezi Toulcovým dvorem, Kulatým Chodovcem a Záběhlickým zámkem.
vlevo|náhled|Botič ve střední části zámeckého parku Průhonice
Čistota vody Ve druhé polovině 20. století kvalita vody odpovídala V., tedy nejhorší třídě čistoty. Podobně jako u jiných toků došlo i u Botiče v 90. letech 20. století k postupné eliminaci zdrojů znečišťování (hlavně z kanalizace) a zlepšení kvality vody. Největším problémem je fosfor a celkový organický uhlík, naopak kyslíkové ukazatele odpovídají neznečištěným tokům. Na základě měření z let 2001–2005 byl Botič řazen nad Hostivařskou přehradou do IV. třídy jakosti, pod přehradou do III./IV. třídy, u ústí do Vltavy do IV./V. třídy.Zhodnocení kvality vody na Botiči (2001–2007)
Flóra náhled|Lužní les pod pramenem V místech, kde jsou břehy porostlé stromy, jsou zastoupeny zejména olše lepkavá, vrba bílá, jilm vaz, jilm habrolistý, líska obecná, svída krvavá, brslen evropský. V bylinném pásmu se vyskytuje zejména kopřiva dvoudomá, krabilice mámivá, konopice polní, hluchavka skvrnitá, ptačinec hajní, ptačinec velkokvětý a na jaře také orsej jarní, křivatec žlutý, violka vonná, podbílek šupinatý.
Fauna V potoce žije mnoho druhů ryb (pstruh, ouklej obecná, perlín ostrobřichý, plotice obecná, okoun říční, kapr obecný, štika obecná, úhoř říční, hrouzek obecný, jelec tloušť, jelec proudník), z obojživelníků je zde zastoupena kuňka obecná,ropucha zelená a obecná.
Využití Vodáctví Část z Průhonic do Petrovic (8,3 km)Botič na kajaku z Průhonic - vodácké splutí z Průhonic do Záběhlic bývá sjízdná jen při jarním tání. Úsek od Hostivaře k ústí bývá navíc sjížděn jednou ročně, kolem 20. října, při vypouštění vody z přehrady. Hromadné splutí má tradiční název Rio Botičo. Některé stupně a jezy je obtížné přenášet. V úseku od Michle k Výtoni je několik delších tunelů. V posledním, nejdelším, z nich je malý stupeň. Sjíždění je vhodné jen pro zkušené vodáky.
Koupání