Jaroslav Hutka (* 21. dubna 1947 Olomouc) je český folkový hudebník, skladatel a písničkář, autor slavných protestsongů Havlíčku, Havle a Náměšť. Byl významným představitelem normalizačního disentu, strávil 11 let v nedobrovolné emigraci, ihned po Sametové revoluci se vrátil a vystupoval na manifestacích Občanského fóra. Po zklamání z polistopadového politického a kulturního vývoje se opět poněkud stáhl do „undergroundu“, odkud kritizuje poměry a angažuje se v environmentalistických hnutích.
Život Studoval na uměleckoprůmyslové škole. Na konci šedesátých let začal vystupovat s Vladimírem Veitem (Hutka a Veit). Později se svým vlastním hudebním programem, ve kterém mimo jiné popularizoval moravské lidové písničky. Získal si velké množství příznivců, několikrát byl vyhodnocen jako písničkář roku. Byl zakladatelem a členem folkového sdružení Šafrán. Od roku 1974 byl evidován ve svazcích StB jako „prověřovaná osoba“ a „nepřátelská osoba“. V roce 1977 se zúčastnil III. festivalu druhé kultury na Hrádečku Václava Havla u Trutnova. Stal se signatářem Charty 77.
Na konci 70. let se Jaroslav Hutka stal terčem nátlaku Státní bezpečnosti (akce Asanace), která mu po zákazu veřejného vystupování znemožňovala uměleckou činnost a obvinila jej z nedovoleného podnikání. Vyšetřovatelé mu podle jeho vzpomínek nabídli volbu mezi vězením a emigrací. V říjnu 1978 proto na nátlak tehdejší manželky Daniely odešel do exilu a přes hraniční přechod v Rozvadově odcestoval do Nizozemska. Emigrace byla podmíněna vzdáním se československého občanství, což Hutka později označil za mimořádně tíživý okamžik – jeho první cesta do zahraničí byla zároveň odchodem „napořád“. V Nizozemsku získal politický azyl a díky pomoci přátel zde nalezl zázemí. Pokračoval ve své umělecké tvorbě, vystupoval i v nizozemštině, nicméně i v exilu zůstával silně spjat s českým prostředím. Později se přestěhoval do Německa, kde žil se svou druhou ženou Kateřinou.
Dne 17. listopadu 1989 se Hutka v Kolíně nad Rýnem prostřednictvím vysílání BBC dozvěděl o událostech na pražské Národní třídě. Zprávu o začátku protestů vnímal jako znamení blížící se změny a rozhodl se vrátit. Do Prahy přiletěl nejbližším možným letem a přestože neměl vízum ani československé občanství, podařilo se mu po několika hodinách vyjednávání na ruzyňském letišti 25. listopadu 1989 vstoupit do země. Ještě téhož dne vystoupil na manifestaci Občanského fóra na Letenské pláni, která se stala jedním z klíčových momentů Sametové revoluce.
Postupem času se z něho stal kritik české postkomunistické demokracie, podobně jako z Karla Kryla.
Od roku 1998 si vydává svou tvorbu sám. Vypaluje si CD na svém domácím počítači, sám si kreslí a tiskne obaly a sám je prodává nebo rozdává na svých koncertech. Svou edici pojmenoval „Samopal“ a dal si za úkol vydat veškerou svou tvorbu na CD.
Pohybuje se mimo mainstream, objíždí malé sály a kluby, nějakou dobu vystupoval společně s kytaristou Radimem Hladíkem.
V roce 2017 se Hutka ozval proti jmenování Karla Srpa staršího do etické komise pro ocenění účastníků protikomunistického odboje. Poukázal na to, že „má ve svém estébáckém spise na sebe čtyři udání od Karla Srpa“. Karel Srp na písničkáře podal žalobu na ochranu osobnosti. Jelikož podle něj Hutka šířil lživé informace, nepřípustně tím zasáhl do jeho práv. Srp se domáhal stažení původního písničkářova vyjádření z Facebooku a omluvy. Soud v září 2021 rozhodl, že Hutka se Srpovi omlouvat nemusí.
Pravidelně publikuje své fejetony.Web Jaroslava Hutky hutka.cz Ve svých písních také adresně kritizuje Miloše Zemana, Andreje Babiše nebo Jaromíra Nohavicu (píseň Udavač z Těšína). Zejména kritika Nohavici vzbudila velké kontroverze a do jisté míry polarizovala veřejnost na stoupence Hutkovy a Nohavicovy.
Je členem čestného předsednictva občanského sdružení Společnost pro trvale udržitelný život a Čestné rady sdružení Děti Země.
Podílel se na tvorbě cyklů ČT Příběhy železné opony a V zajetí železné opony.
Je rozvedený a má šest dětí: syna Vavřince Hutku (* 1970) s první manželkou Zorkou (Růžovou) Brachet,ZORA RŮŽOVÁ (1949) dcery Kláru Hutkovou (* 1991) a Elišku Hutkovou (* 1995) s třetí manželkou Kateřinou ČesalovouJak dosáhnout šťastného manželství,7. května 2001, dceru Teodoru Hutkovou (* 2016), syna Richarda Hutku (* 2018) a dceru Eleonoru (* 2020) s družkou Magdalenou Hodkovicovou.Písničkář Hutka má o 36 let mladší přítelkyni: Seznámili jsme se v tramvaji!, blesk.cz, 20. listopadu 2014
Dílo náhled|vpravo|300px|Jaroslav Hutka na Trutnovském festivalu, 2012 náhled|S Františkem Stárkem na vystoupení na Václavském náměstí v Praze v srpnu 2016
Písničky Kromě svých písní hraje moravské lidové balady, zejména ze sbírek Františka Sušila a Františka Bartoše.
Mezi jeho nejznámější písničky patří NáměšťJaroslav Hutka: Minulost mává nám, text k nahrávce (někdy podle incipitu označovaná jako "Krásný je vzduch"), kterou složil jako hymnu I. Hanáckého Folk & Country Festivalu, který se měl konat 10.–12. srpna 1973 v amfiteátru v Náměšti na Hané. Přestože již bylo prodáno přes 20 000 vstupenek, festival byl tři týdny před konáním v rámci postupující normalizace zakázán a asi 5000 dorazivších diváků bylo rozháněno Sborem národní bezpečnosti a bylo jim bráněno v příjezdu a příchodu.Tomáš Mazal: Písničkář (o Jaroslavu Hutkovi), 1981–1983
V letech 1974–1975 se nedostavil na zkoušky, kde měl prokázat svou „kvalifikaci“ (ve skutečnosti šlo o politické kádrování), a proto ho režim dále považoval za osobu nezpůsobilou živit se písničkářstvím. Roku 1977 byl Státní bezpečností zadržen na 48 hodin a kvůli písni Havlíčku, Havle obviněn z výtržnictví. Ve stejném roce byl obviněn z nedovoleného podnikání a bylo mu znemožněno veřejně vystupovat.
Od roku 1989 je častým hostem TrutnOFF Open Air Festivalu, kde vystupuje mezi rockovými a undergroundovými skupinami společně s dalšími písničkáři, jako například Jiřím Schmitzerem.
Zde uvedená diskografie je pouze částečná, pro úplné informace se obraťte přímo na oddíl DiskografieDiskografie www.hutka.cz na webu J. Hutky.
Diskografie Stůj, břízo zelená – Supraphon, Praha 1974/75 Vandrovali hudci – Supraphon, Praha 1976 Pravděpodobné vzdálenosti – Šafrán, Praha 1978; Uppsala 1979 Minulost mává nám – Šafrán, Praha 1978; Uppsala 1979 Hier is mijn thuis (Zde domov můj) – Paladyn, Rotterdam 1984 Nizozemí – 1988 Návrat – Supraphon, Praha 1990 Novinové sloupy – Šafrán, Praha 1990 Vyjdi slunko – Šafrán, Praha 1990 Pánbů na poli – Praha, Reflex 1991 Pravděpodobné vzdálenosti – Praha, Ultravox 1992 Výběr z Návrat a Pánbů…, Pravděpodobné vzdálenosti, Stůj břízo zelená, Proč, Proč – Fosil 1998, Praha Vandrovali hudci – Sony music a Bonton, Praha 1999 Slunečnice – Black Point, Praha 1999 Tango o Praze – Black Point, Praha 1999 Tak jako květ, 2011 Bílý slon, 2013 Lucerna Live 1990, 2014 Putinova kulka, 2022 spolu s dalšími: Šafrán – Hutka, Lutka, Třešňák, Voňková – Supraphon, Praha 1977; Praha 1990 Zakázaní zpěváci druhé kultury – Marta Kubišová, Jaroslav Hutka, Vladimír Veit, Karel Soukup, Svatopluk Karásek, Vlasta Třešňák – Šafrán, Praha 1978; Stockholm 1978; Uppsala 1982 Křesťanské songy a podobenství – Multisonic, Praha 1990
Bibliografie
Próza Dvorky – Edice Petlice, Praha 1977; Popelnice, Praha 1978; Krameriova Expedice, Praha 1978 Utkání se skálou č. 1 aneb Konec desáté sezóny v hotelu CPZ – Edice Petlice, Praha 1977; Edice Expedice, Praha 1977; Popelnice, Praha 1978; Edice Petlice, Praha 1978 Plechovka – Edice Petlice, Praha 1978, Popelnice, Praha 1978 Požár v bazaru (fejetony z let 1977–1989) – Sebetlač, Rotterdam, 1989 Pravděpodobné vzdálenosti (rozhovor s Milošem Čermákem) – 1994 Podzim je tady (fejetony) – Gema Art / Fosil, 1998,
Poezie Klíč pluhu – Edice Petlice, Praha 1978; Popelnice, Praha 1978; Krameriova expedice, Praha 1978 Koryta krve – Mladá fronta, Praha 1996 Podzim je tady – Gema Art / Fosil, Praha 1998
Politika Ve volbách 2002 do Poslanecké sněmovny kandidoval na kandidátce Balbínovy poetické strany ve volebním obvodu Praha. Tato malá, recesistická strana tehdy neuspěla.
Ve volbách 2004 do Evropského parlamentu na kandidátce Balbínovy poetické strany (neuspěla).
Ve volbách 2006 kandidoval do Poslanecké sněmovny na kandidátce Strany zelených ve volebním obvodu Praha. Ve volebním kraji Hlavní město Praha tehdy zelení získali 9,19 %, celostátně 6,29 % a tak se dostali do Parlamentu. Podle Hutkova líčení se snažil získat co nejvíce preferenčních hlasů, a tak málem skončil na druhém místě (získal 6 392 preferenčních hlasů, M. Bursík získal 6 741 preferenčních hlasů), čímž by byl vytlačil M. Bursíka.Přednostní hlasy pro kandidáty
Podepsal výzvu proti xenofobii a lhostejnosti s názvem Češi pomáhají, která vyzývá českou vládu, aby dodržela závazek přijmout 1500 uprchlíků z Blízkého východu. Iniciátoři sdělují: „Hluboce se stydíme za lhostejný přístup naší země k pomoci lidem prchajícím z velmi kruté války“.
Ocenění V roce 2012 získal Cenu Václava Bendy; v roce 2018 mu bylo uděleno čestné občanství Prahy 2. V květnu 2018 obdržel Cenu města Olomouce za rok 2017 „za reprezentaci města a šíření demokracie“. Ministr obrany ČR mu udělil osvědčení účastníka 3. odboje.
Zobrazení v literatuře Postava Jaroslava Hutky se objevuje v autobiografickém románu Ivana Landsmanna Pestré vrstvy. Landsmann popisuje pomoc, kterou mu Hutka v emigraci poskytnul.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Tomáš Mazal: Písničkář (o Jaroslavu Hutkovi), Praha, 1981–1983 (podrobně popisuje působení v letech 1966–1978) Osobní stránky Jaroslava Hutky, fejetony, texty písní, fotografie a další heslo na Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století Jaroslav Hutka – video z cyklu České televize 13. komnata X talk – Rozhovor s Lubošem Xaverem Veselým:
Kategorie:Čeští kytaristé Kategorie:Čeští zpěváci Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští exiloví spisovatelé Kategorie:Fejetonisté Kategorie:Čeští písničkáři Kategorie:Narození v roce 1947 Kategorie:Čeští emigranti a exulanti Kategorie:Osobnosti československého protikomunistického odboje Kategorie:Čeští spisovatelé 21. století Kategorie:Čestní občané Prahy 2 Kategorie:Signatáři Charty 77 Kategorie:Nositelé Ceny ministra životního prostředí Kategorie:Nositelé Ceny města Olomouce Kategorie:Narození 21. dubna Kategorie:Narození v Olomouci Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži